Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Volit povinně? Ne, jde o to, aby měl Senát vůbec smysl

  9:45aktualizováno  9:45
Rekordně nízká volební účast při druhém kole senátních voleb znovu vyprovokovala politiky k úvahám, jak změnit volební zákony, aby zájem o senátní volby nebyl tak tristní. Ale to je spíš technická úvaha chybným směrem. Aby lidé chodili víc senátory volit, musí být přesvědčeni, že Senát má smysl.

Prezident Miloš Zeman je pro povinnou volební účast, další politici mají jiné nápady, jak změnit volební systém. Nikdo ale moc neřeší, jak lidé vnímají Senát jako takový a jeho pravomoci. | foto:  Michal Růžička, MAFRA

Nápad prezidenta Miloše Zemana, aby chodit volit bylo povinné, což dlouhodobě opakuje a zopakoval to znovu přímo ve volební místnosti, ještě než bylo známo, že dorazilo jen 16,69 procenta oprávněných voličů, se neujme.

I když prezident připomíná, že bychom nebyli první taková země (více zde), pravdu mají spíš sociální demokraté Milan Štěch a premiér Bohuslav Sobotka, kteří Zemanovi oponovali, že v naší zemi by to občané neakceptovali a že nejít volit je také vyjádření názoru a nebylo by správné to trestat.

Videosouhrn z druhého kola senátních voleb:

Druhé kolo senátních voleb

Sobotka místo toho navrhuje, aby byla větší pauza mezi prvním a druhým kolem, aby lidé domů dostali volební lístky a vůbec věděli, že nějaké volby jsou (více zde). Obávám se, že řada lidí to dobře ví, ale volit by do Senátu nešli, ani kdyby volební lístky domů dostali. Nevidí k tomu důvod.

Šéf ANO Andrej Babiš chce zase dopřát lidem víkendovou chalupu a napadlo ho, ať se kromě pátku volí místo soboty už ve čtvrtek. A ministr školství Marcel Chládek, jeden z kandidátů, kteří neuspěli, navrhuje, aby stačilo jedno kolo. Nic z toho neřeší hlavní důvod nízké volební účasti.

I lidé, kteří sledují politiku zběžně, správně tuší, že Senát v tuto chvíli nemá příliš velkou možnost opravdu zvrátit podobu chystaných zákonů. Pokud senátoři nějaký zákon odmítnou nebo navrhují ho přepsat, poslanci ho mohou celkem snadno přehlasovat, když existuje spolehlivá vládní většina 101 a více hlasů ve Sněmovně.

S výjimkou návrhů na změnu Ústavy, jichž je ještě méně než šafránu a v jejichž případě je nutný souhlas obou komor parlamentu s totožným textem, tak Senát funguje spíše jako orgán, který jen mírně prodlouží schvalování norem. Což je poněkud luxus a ještě více to vynikne, když většina v Senátu kopíruje tu vládní ve Sněmovně a horní komora parlamentu je spíš další orgán, který dá na zákony „razítko“ před podpisem prezidenta.

Poté, co Senát přišel o možnost volit prezidenta, a jeho pravomoci se tak ještě ztenčily, prostě příliš mnoho lidí vnímá horní komoru parlamentu jako zbytnou a není pak divu, když z marginální politické formace Úsvit zní dokonce volání po referendu o zrušení Senátu.

Dokud se politici budou zabývat návrhy na úpravu volebního zákona a ne spíš tím, jak posílit jeho pravomoci, aby lidé jasně pochopili, že může být opravdu důležitý, nebude volební účast v senátních volbách lepší než letos. Což by byla škoda, třeba proto, že se do druhého kola nedostal ani jeden kandidát extrémních politických stran a že způsob volby do Senátu extrémistům nenahrává.

Jde jen o 27 koryt, pardon pozic, řekl Zeman u voleb:







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.