Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Tvrdík je zpět. Je na to Čína dost bohatá?

  12:32aktualizováno  12:32
Je Čína dost velká na nápady Jaroslava Tvrdíka? A čínská investiční skupina CEFC, jejímž evropským reprezentantem se stal, je na něj dost bohatá? Pokud by měla být historie nějakým vodítkem, skončí čínská anabáze bývalého ministra finančním výbuchem, nebo aspoň miliardovými dluhy, upozorňuje novinář Jiří Štický.

Jaroslav Tvrdík a Tian Guoli při slavnostním otevření pobočky Bank of China v Praze. 9. září 2015 | foto:  Dan Materna, MAFRA

Ano, je to nadsázka. A možná se v budoucnu ukáže, že se Jaroslav Tvrdík změnil a umí peníze i vydělávat. Ale je těžké tomu srovnávání odolat.

Blíží se totiž jedenácté září, černý den národních aerolinek ČSA. Teroristické útoky na newyorská dvojčata v roce 2001 leteckou dopravu navždy proměnily a bývalý ministr obrany, který letos 11. září oslaví sedmačtyřicáté narozeniny, měl být tím, kdo měl firmu touto turbulencí jako tehdejší šéf provést. Z teroristů se ČSA oklepaly, z narození nejznámějšího trafikanta, bohužel, už ne.

Je tak hořkou ironií, že se Jaroslav Tvrdík stal evropským zástupcem čínské společnosti, která prostřednictvím koupě podílu v letecké společnosti Travel Service získá i třetinu ČSA. Ale takových okamžiků je v jeho životě více.

Všechny funkce Jaroslava T.

Z vystudovaného vojáka stvořil manažera Miroslav Kalousek, který Tvrdíka v polovině devadesátých let pověřil vedením Volarezy, vojenských léčebných a rekreačních zařízení. Tehdy ani ne třicetiletý ředitel s Volarezou expandoval až do severní Afriky a kdo ví, kde by dnes čeští vojáci na dovolené operovali, kdyby v roce 1998 sociální demokraté s Milošem Zemanem v čele tehdy poprvé nevyhráli volby a nepovolali ho zpět bránit vlast a nakupovat letadla.

Vše, co dělal, dělal Jaroslav Tvrdík vždy srdcem, ve velkém a za cizí peníze. Vedení ČSA pod jeho vedením brzy připomínalo vojenský klub, který za stovky milionů nakupoval rady od poradců, co za miliardy nakoupit. Na úvěr, přirozeně. Zatímco náklady se dařilo podle plánu zvedat, dodatečné výnosy se nikdy nezhmotnily.

Po vynuceném odchodu z ČSA pět minut před tvrdým dopadem se stal volebním manažerem ČSSD. V nové roli marketingového stratéga se našel. Networking, vyjednávání se zájmovými skupinami, sponzory, vymýšlení hesel a slibů, v tom je jeho síla. Je například považován za jednoho z hlavních tvůrců oranžové tsunami v letech 2006 a 2010, při kterých ČSSD „utrpěla“ dva volební úspěchy. I zde sekera zasvištěla a zaťala se hluboko: podle odhadů čtvrt „Milijardy“, jak zní jedna z jeho přezdívek (více o volebním Tvrdíkově angažmá zde).

Srdečné pozdravy z Číny

Zatím jeho poslední štací, se kterou nyní slaví již několikátý návrat na výsluní, je Čína.

Česká zahraniční politika po roce devadesát byla výrazně prodemokratická a kritická k porušování lidských práv, tedy i Číně. Podle jednoho z poradců bývalého premiéra Petra Nečase to vedlo například k tomu, že čeští podnikatelé v Číně využívali spíše služeb slovenského než českého velvyslance. Nečas se podle něj kvůli tomu rozhodl sám „pomazat lejnem a vznikl projev o módním dalajlamismu“ (více zde).

Tvrdík se stal v tomto historickém obratu důležitým převodníkem mezi soukromým a veřejným prostorem. V roce 2013 se stal šéfem již fungující Smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce.

Podnikatelská lobby s Tvrdíkem v čele a společnostmi jako PPF, J&T nebo Vítkovice v zádech se rozjela. Začala vozit politiky do Činy a poté i opačným směrem. Politický obrat byl dokonán s nástupem Miloše Zemana do prezidentské funkce - na vojenské přehlídce v Pekingu byl na tribuně jako jediná „západní“ hlava státu. Politika ode zdi ke zdi je v tomto případě výstižné označení.

Jaroslav Tvrdík nyní Čínu miluje. Stejně jako dříve armádu, aerolinky a ČSSD. Podle jednoho z klientů „jeho“ česko-čínské komory dokáže hodiny vyprávět o systému, ve kterém je jasné, kdo vládne, kdo poslouchá a kde všichni musí makat, protože v Číně neexistují sociální nesmysly, které před pár lety vymýšlel na oranžové předvolební plakáty.

Z velmi pestrého balíku českých investic čínské skupiny CEFC, o které je zatím známé jen to, co o sobě sama tvrdí, vyplývají zatím jen dvě věci. Fotbal, média a spolupráce s J&T naznačují, že Čína bude mít ambici ovlivňovat dění v Česku. A za druhé, že velká rána ve strategických či citlivých oborech - energetika, petrochemie, telekomunikace - teprve přijde.

Samozřejmě, pokud CEFC přežije Jaroslava Tvrdíka.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.