Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: To, že nemáme euro, je vizitkou české zaostalosti

  11:11aktualizováno  11:11
Euro se stalo v minulých dnech po dlouhé době jedním z hlavních témat české politiky. S výsledkem velmi smutným, který ukazuje, že nejen k přijetí jednotné evropské měny, ale také přijetí role Česka jako plnohodnotné země Evropské unie čeští politici ještě nedorostli, píše ve svém komentáři redaktor MF DNES Luboš Palata.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Reuters

Česká republika už dávno měla mít euro. Čeští občané by byli bohatší, česká ekonomika by rychleji rostla, české firmy by ušetřily a jejich zahraniční partneři také. Česko by bylo silnější součástí Evropské unie, sedělo by u všech jednání a mělo by pocit, že se ho dění v unii více týká.

Češi by konečně i díky vývoji v eurozóně pochopili, že být v Evropské unii neznamená jen utrácet smysluplně či nesmyslně evropské dotace, ale doslova sdílet osud osmadvacítky. V dobrém i zlém. A když je třeba, tak i pomáhat a řešit problémy jiných, protože se ve větší či menší míře týkají i nás. Jako například problémy Řecka.

Slovensko jako příklad

Česká republika už dávno měla mít euro. Tak jako ho má Slovensko, chudší část bývalé federace. Slováci díky euru skokově zbohatli, když své slovenské koruny vyměnili za euro v nejlepším kurzu, kterým se to dalo. Slovenská ekonomika to vydržela a na euru vydělala - za roky, kdy má Slovensko euro, tu českou opět o kus dohnala. Slovenská nezaměstnanost se nezvýšila a kdo říká, že je kvůli euru větší, nebere v úvahu jiné faktory, které slovenské statistiky nezaměstnanosti deformují.

Slovenští politici se učí chovat jako politici evropští. Moc jim to zatím sice nejde, ale lepší se to. Slováci si vyzkoušeli, že kvůli postoji k EU může padnout vláda; i to je poučná zkušenost, byť tvrdě zaplacená. Ale dlužno dodat, že je možná lepší, že kabinet Ivety Radičové padl kvůli sporům o pomoc Řecku (více zde), než kdyby se sesypal kvůli podivné kauze Gorila. Slovensko je součástí evropské politiky, mnohem víc, než by bylo bez eura. A mnohé investice, které Slovensko získalo a získává, jsou eurem přímo dané.

Češi proti euru

Podíl odpůrců eura se za poslední rok snížil o sedm procent, přesto by „NE“ společné evropské měně řeklo 69 procent Čechů. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění z května letošního roku.

Příklad sousedního Slovenska je tak jednoznačný, že další debata, zda a kdy by Česko mělo zavést euro, postrádá smysl. Česko, jako ještě před deseti, patnácti lety jednoznačně nejvyspělejší část postkomunistické střední Evropy, mohlo zavedením eura poskočit do Evropy západní.

A také by bylo najednou jasné, jakou že to součástí Západu jsme. V mnoha ohledech zdaleka ne nejchudší, najdou se dokonce i spolkové země Německa, které na tom jsou srovnatelně, nebo v některých ohledech hůř. Bylo by jasno, kolik u nás stojí chleba, prací prášky, auta a kolik stojí vedle nás. Kolik bereme a kolik bychom asi brát měli. A osud Řecka by nás správným způsobem trápil, protože by nás jako občany Evropské unie trápit měl.

Zeman to chce

Jenže euro nemáme. Důvody, proč ho nemáme, ukázal minulý víkend, kdy se konaly současně dvě akce - kongres kdysi pro Česko určující strany ODS a debata o euru, kterou svolal do Lán prezident Miloš Zeman.

ODS žádá, aby se Česko zřeklo svého závazku, jenž přijalo se svým vstupem do EU, tedy, že euro přijme, jen co to bude možné. A znovu připomněla, že hlavně díky ní evropskou měnu nemáme. Na sjezdu jen chyběl Václav Klaus, který jako prezident jak ODS, tak celé Česko v tomto směru ovlivnil. Dnes se Klaus schází s Marine Le Penovou a nechce nejen euro, ale nechce už EU vůbec a kde může, podporuje Vladimira Putina. Jeho odpor k euru byl možná od počátku dán těmito záměry, ale to je pro některé politiky ODS příliš těžké téma na přemýšlení a zpytování svědomí.

A pak tu byla schůzka v Lánech. Podobně nesmyslná jako výkřiky dnes pětiprocentní ODS, že požaduje pro Česko výjimku z eura. Miloš Zeman, který ji svolal, je díky svým proruským postojům zcela nedůvěryhodnou politickou figurou, jež přijetí eura vlastně více diskredituje, než mu pomáhá. I kdyby tisíckrát říkal, jak moc ho chce. Česká národní banka, která se schůzky v Lánech také zúčastnila, je v současném složení prostě parta Klausových ideových pohrobků, byť pro některé, jako guvernéra Miroslava Singera, je to možná příliš zjednodušující nálepka.

Proč ANO říká ne?

Nejpodivnější situace je ale v české vládě. Sociální demokraté by sice euro chtěli, ale nechtějí ho ani natolik, aby si jeho přijetí protlačili alespoň do programu vlády, kterou vedou.

Lidovci ho sice také chtějí, ale raději to neříkají příliš nahlas, co kdyby to stálo nějaké voličské hlasy.

Úplně podivný je postoj ANO, kde Andrej Babiš euro „teď“ nechce, ale není schopen srozumitelně vysvětlit proč. Není to schopen srozumitelně vysvětlit ani Pavel Telička, hlas ANO v evropské politice a místopředseda frakce liberálů v Evropském parlamentu. Liberálů, kteří zavedení eura a jeho šíření berou jako jeden z klíčových kroků lepšího fungování Evropské unie.

„Nezávazné referendum o euru“, s kterým Babiš v Lánech přišel, je jen dalším výrazem této bezmoci najít srozumitelný důvod (více zde). A zdůvodňování odporu k přijetí eura, tedy něčeho, co v nejlepším případě nastane za čtyři, pět let, současnou situací kolem Řecka, není diplomaticky řečeno také dobrý argument.

Pokud má ANO začít fungovat jako důvěryhodná strana nejen v českém, ale i v evropském rámci, nemůže si prostě vystačit se zdůvodněním „Andrej Babiš to nechce“, jako je tomu v případě přijetí jednotné evropské měny. A musí si hledat přirozené politické spojence, kterými jsou pro ANO v evropské politice například TOP 09 a Starostové.

Česká republika už dávno měla mít euro, ale ještě dlouho ho mít nebude. Nemá totiž dost politických lídrů evropské úrovně, kteří by dokázali svým rozhledem přesáhnout výšku pohraničních kopců kolem české kotliny a upřednostnit dlouhodobý historický zájem před okamžitými zisky - tak jak to udělali v posledních letech například politici v Pobaltí.

Dokud tomu tak bude, bude Česko sice k žití poměrně příjemnou, ale přesto zapadlou evropskou provincií, byť by mělo na mnohem víc.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.