Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Putin kráčí ve stopách SSSR. Uzbrojí Rusko ke krachu?

  15:39aktualizováno  15:39
V podmínkách prohlubující se ekonomické krize Kreml utrácí hlavně za rakety a další zbraně, píše ve svém komentáři pro iDNES.cz publicista Vladimír Votápek. Rusko tak podle něj směřuje k chybám, které dělali předchůdci Vladimira Putina z doby Sovětského svazu. Tratit na tom ale může celý svět.

Putinova busta ve vsi Agalakovo u Petrohradu (16. května 2015) | foto: AP

Hloubka krize, ve které se ocitla ruská ekonomika, překvapila i odborníky. Za prvních pět měsíců registrovala státní pokladna RF příjmy ve výši 5,36 bilionu RUB, zatímco výdaje za stejné období dosáhly 6,41 bilionu RUB. Deficit tedy představuje 1,05 bilionu RUB, neboli 19,6 % skutečných příjmů. Nehledě na slušné zásoby deviz, deklarované Centrální bankou, je Kreml v situaci, kdy musí sáhnout k úsporným opatřením a omezit plánované výdaje státního rozpočtu.

Z krátkodobého hlediska je hlavní příčinou propadu ruské ekonomiky snížení cen ropy a zemního plynu. Dalším faktorem je propad průmyslové výroby, která v letošním roce poklesla o 2,3 %, a významné zvýšení nákladů na obsluhu dluhové služby. Svou roli sehrály i sankce mezinárodního společenství, které omezily finanční operace s ruskými bankami a zakázaly obchod s některými komoditami.

Vladimír Votápek

Analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul ČR v Ruské federaci.

Je pravidelným hostem v elektronických médiích, kde komentuje vývoj v prostoru bývalého Sovětského svazu.

Hlavním důvodem současné krize je ale skutečnost, že ruská vláda nedokázala využít dlouhá léta, kdy inkasovala tučné příjmy z exportu ropy a plynu k tomu, aby reformovala ruskou ekonomiku a učinila hospodářství své země konkurenceschopnější. Kreml byl přitom vlastními i zahraničními odborníky znovu a znovu varován, že velmi silná závislost na exportu energetických surovin musí zemi dříve nebo později zavést do slepé uličky.

Výdaje na armádu rostou

To se teď stalo a mezinárodní společenství může s napětím sledovat, jaký recept pro překonání krize Kreml naordinuje své zemi. V zásadě si může vybírat mezi dvěma scénáři. Buď může omezit výdaje a šetřit, nebo může za cenu jistého zadlužení investovat prostředky do oblastí, které mohou roztočit kola ekonomiky a tím přinést vyšší příjmy státní pokladně.

Fotogalerie

Zatím se zdá, že Rusko šetřit nebude – státní rozpočet se propadá do deficitu a Centrální banka se snaží snižovat úrokovou míru. Jenomže Kreml si pro své investice vybral tu nejhorší možnou oblast – zbrojení. Zatímco do zdravotnictví chce dát letos jenom 78,6 % loňských prostředků, na armádu má jít o 32,8 % více než vloni.

Výdaje na armádu přitom v Rusku rostou už delší dobu. V roce 2014 se Rusko dostalo na třetí místo v objemu výdajů na zbrojení a spolu s Čínou mělo hlavní „zásluhu“ na tom, že globální výdaje na zbraně stouply poprvé od roku 2009.

Pro současnou situaci je charakteristické prohlášení ruského prezidenta, že ještě během letošního roku bude ruské armádě dodáno na 40 kusů nejnovějších mezikontinentálních raket (více zde). Pokud tím měl na mysli rakety JARS (SS-29), pak dojde k významnému navýšení počtu těchto zbrojních systémů (momentálně má Rusko ve výzbroji 58 kusů těchto raket).

Rozhodnutí prezidenta Putina vyvolává řadu otázek. Z vojenského hlediska není příliš jasné, jak ruskou obranu posílí investice do zbraní, jejichž použití jednak zůstává za hranou zdravého rozumu a ve kterých má navíc Moskva nad Washingtonem převahu (Rusko disponuje celkem 305 pozemními raketami s celkem 1 166 bojovými hlavicemi, zatímco USA mají 450 raket s celkem 470 hlavicemi).

Není také jasné, jak se výdaje na nové rakety budou slučovat s již dříve ohlášenými nákupy jiných druhů techniky. Připomeňme, že ruská generalita chce vyměnit 70 % svých starších tanků T-72 a T-90. Celkově má být do roku 2020 vyměněno 70 % všech zbrojních systému, včetně 50 nových válečných lodí pro námořnictvo a stovek bojových letounů.

Opakování chyb sovětských předchůdců

Připomeňme si, že původně se Vladimir Vladimirovič rozhodl pro ukrajinské dobrodružství a konfrontaci se Západem proto, aby zakryl skutečnost, že po patnácti letech vlády dovedl ruskou ekonomiku do krize. Očekávané problémy chtěl svést na vnějšího nepřítele a to se mu v zásadě podařilo. Jeho osobní popularita po okupaci Krymu vzrostla a stále se drží na vysokých hodnotách.

Putinův nový park

Ruský prezident otevřel v polovině června takzvaný Vlastenecký park. Zábavní areál plný zbraní má být určený především pro rodiny s dětmi a ruskou omladinu,

Logika konfrontace ho ale nyní nutí k utrácení tenčících se prostředků za zbraně a tím k dalšímu zhoršování životní úrovně ruského obyvatelstva. Nevojenským sektorům ruského hospodářství chybí peníze na investice a průmyslová výroba padá. Díky tomu dále klesají příjmy státní pokladny. Začarovaný kruh se tak uzavírá.

Mezinárodnímu společenství nezbývá než čekat, zda se Kreml vrátí k racionální politice, nebo zda bude směřovat k další militarizaci ekonomiky a celé země.

Skoro se zdá, že současné ruské vedení opakuje chyby svých sovětských předchůdců. Komunistické politbyro se svého času stalo zajatcem vlastních idejí o třídním boji a nutnosti vojenské konfrontace se Západem, vstoupilo do závodů ve zbrojení a tím vyčerpalo vlastní ekonomiku do takové míry, že došlo k implozi Sovětského svazu a jeho faktické porážce ve studené válce.

Doufejme, že se ruské obyvatelstvo poučilo z vlastní historie a nedovolí svým vládcům, aby zatáhlo celý svět do nového kola zbytečné konfrontace. Moskva by v ní sice určitě prohrála, ale náklady bychom platili všichni.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.