Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Ukrajina se vzdala jaderných zbraní. Dostala záruky, i od Ruska

  13:21aktualizováno  13:21
Kyjev (od našeho zvláštního zpravodaje) - Ukrajina má nejvyšší bezpečnostní a teritoriální záruky od světových velmocí, které podepsaly v roce 1994 Budapešťské memorandum. Je mezi nimi i Rusko. Také proto Moskva stále váhá s přímou agresí na Krym.

Ozbrojenec hlídkuje nedaleko vládní budovy v Krymské metropoli Simferopol. | foto: Reuters

V devadesátých letech byla nově vzniklá Ukrajina, podobně jako Rusko a Kazachstán, jadernou velmocí. Po rozpadu Sovětského svazu zbyly i na Ukrajině značné zásoby jaderných zbraní. Ukrajinský raketový průmysl dodnes vyrábí nosiče, které by byly použitelné i jako balistické mezikontinentální rakety.

V roce 1994 bylo podepsáno Budapešťské memorandum, na jehož základě tři členové Rady bezpečnosti OSN, USA, Velká Británie a Rusko, poskytly plné a zásadní garance národní bezpečnosti a suverenity Ukrajině. Na podkladě memoranda se naopak Ukrajina (podobně jako Kazachstán) zavázala zničit své zásoby jaderných zbraní. Budapešťského memoranda se dovolává i Jaceňukova ukrajinská vláda, na jejíž přání jednala v noci na sobotu o Krymu Rada bezpečnosti OSN.

"Žádáme od vlády a orgánů Ruské federace stáhnout své jednotky na místo jejich dislokace. Ruští partneři, přestaňte vyprovokovávat občanský a válečný konflikt na Ukrajině," vyzval Rusy premiér Jaceňuk.

Brzda ruské agresi

Budapešťské memorandum je jeden z důvodů, proč se Rusko ještě nepřihlásilo k tomu, že začalo ozbrojenou operaci na Krymu, proč ozbrojenci, podle mnoha indicií příslušníci ruských speciálních jednotek, mají uniformy bez identifikačních znaků. I proč zatím Rusko balancuje na hraně a připravuje si pouze půdu pro začátek masivní vojenské operace.

Protože Rusko tady kvůli Krymu riskuje mimo jiné celou politiku nešíření jaderných zbraní. Politiku, díky níž má Rusko stále výjimečný status jaderné velmoci, kterým se může pochlubit jen nemnoho zemí světa. Politiku, která je zásadním stavebním kamenem současného světového uspořádání.

Proto Rusko překvapivě figuruje pod v noci odhlasovanou rezolucí Rady bezpečnosti OSN, která potvrzuje ukrajinskou teritoriální integritu a zavázala Radu bezpečnosti situaci na Krymu monitorovat a vytvořil konzultační mechanismus. Zatímco v Radě bezpečnosti Rusko hraje hru, v níž tvrdí, že nepřekračuje dohody o ruské vojenské základně na Krymu, s ukrajinskou vládou v Kyjevu nadále odmítá jednat, k čemuž si Moskva už předem připravila půdu, když ji před několika dny označila za nelegitimní.

Rusko zkouší, kam až může. Západ nesmí čekat

Rusko v těchto dnech a hodinách zkouší, kam až může dojít. A cílem je dojít co nejdále, aby potom ustoupilo do předem připravených pozic, kterými bude nějaký rádoby kompromis typu Podněstří, Osetie a Abcházie, nebo minimálně výrazné posílení ruské role na Krymu.

Pokud se Západ, tedy i my, chce vyhnout blamáži, musí do vyřešení situace na Krymu razantně vstoupit a stát se Rusku na Krymu rovnocenným hráčem. Musí do situace vstoupit podobně a mnohem rychleji a účinněji, než vstoupil například před téměř dvaceti lety do řešení situace v bývalé Jugoslávii. Na Krymu jde přitom ještě víc, než v Sarajevu či Prištině.

Pokud se nezdaří Ukrajinu uchránit před Ruskou agresí, pokud i jiné státy, které mohou mít jaderné zbraně, ale ještě je nemají, uvidí, jak se zachází se zemí, jež se jich dobrovolně vzdala a dnes se marně dovolává záruk, zatímco jeden ze signatářů obsazuje část jejího teritoria, může z toho být zásadní celosvětový problém. Problém, v němž i Moskva bude patřit mezi poražené. Krym z logiky věci za tak obrovské riziko Moskvě nestojí. Ale jak se někdy říká, "rozumem Rusko nepochopíš"

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.