Ukrajinské ozbrojené složky zatkly od úterního večera desítky lidí kvůli...

Ukrajinské ozbrojené složky zatkly od úterního večera desítky lidí kvůli podněcování k masovým nepokojům (22. ledna 2014). | foto: Reuters

KOMENTÁŘ: Kdo chce vidět na Ukrajině krev?

  • 52
Kyjevská konfrontace mezi silami kolem ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče a jeho Strany regionů a opozicí se v noci na středu dramaticky přiostřila: zřejmě náhodné kulky ukončily životy dvou mladých mužů.

"Inspirace ze zahraničí," tvrdil v úterním televizním prohlášení ke střetům v ukrajinské metropoli ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Šéf ruské diplomacie prohlásil, že situaci na Ukrajině "uměle jitří Západ", zatímco Moskva se ze všech sil pokouší učinit vše možné, aby svým sousedům s urovnáním krize pomohla.

"Z informací, které máme, je zřejmé, že tyto nepokoje jsou do značné míry rozdmýchávány ze zahraničí. Vypadá to tak, že oni inspirátoři nakonec nerespektují ani zájmy samotné ukrajinské opozice, protože se pokoušejí vyprovokovat násilí," řekl Sergej Lavrov.

Chybí už jen poznámka o imperialistických válečných štváčích - to by iluze návratu sovětských časů byla dokonalá. Lavrov sice nikoho nejmenoval, ale dost ostře mluvil o evropských politicích vůbec, když řekl, že mnozí z nich "vyrazili na Majdan bez pozvání a chovali se tu neomaleně".

To je sice v jistém smyslu pravda, ale pan Lavrov jako špičkový diplomat světového formátu musí velmi dobře vědět, že ani jediný z evropských politiků, kteří do Kyjeva v posledních dvou měsících přijeli, by v žádném případě nevolal po násilí. Představit si třeba Karla Schwarzenberga, jak žene kyjevské nacionalistické bojůvky proti policejním rojnicím, je jednoduše směšné.

Události těchto dnů, především ve vládní čtvrti v Hruševského ulici a kolem zmiňovaného stadionu Dynama, v každém případě ukazují, že fašizující bandy mladých nacionalistů, které zasypávají policisty vším možným, nemají o tom, co je to demokracie, ani tu nejmenší představu - a zřejmě ani mít nechtějí.

Neřízené střely škodí opozici

Zajímavé by rozhodně bylo zjistit, kdo a v zájmu koho je k násilnostem inspiruje. Činnost těchto lidí, působící jako vyložená prorežimní provokace, může nakonec vést až k tomu, že opozice bude nucena se s Janukovyčem nějak dohodnout… a v podstatě ustoupit. Rozhodně se potvrzují hlasy, které hned po předloňských parlamentních volbách vyslovovaly obavy ze strany Svoboda Oleha Ťahnyboka jakožto součásti opozice. Mladí nacionalisté se opravdu chovají jako neřízené střely a mohou se stát hlavní roznětkou příští porážky opozičních sil.

Nyní se Viktor Janukovyč, který se neúspěšně pokoušel vytvořit krizovou skupinu a svěřit jí uklidnění situace hlavně v kyjevských ulicích, rozhodl jednat přímo s předsedy tří opozičních stran - Kličkem, Jaceňjukem a Ťahnybokem. Právě to by mohla být cesta alespoň k příměří, když už ne ke smíru.

Volby pomohou stěží

Opozice je však tak trochu ve vlastních kleštích, protože její požadavky měly ultimativní charakter a teď se jí bude těžko ustupovat. I když v situaci, která nazrává, není úplně jasné, jak by věci dopadly, kdyby opozice prosadila svou a dosáhla u prezidenta vyhlášení předčasných voleb, a to jak parlamentních, tak prezidentských.

Je totiž otázka, jak by oboje tyto volby na pozadí kyjevského pouličního násilí dopadly a zda by nakonec nepřinesly o dost jiné výsledky, než si opozice, která se na Majdan vydala už před dvěma měsíci, ve svých plánech představovala.

Spojené státy americké a Evropská unie již uvažují o případných krocích proti ukrajinské státní moci, a ambasáda USA v Kyjevě dokonce zrušila víza několika Ukrajincům, které viní ze zodpovědnosti za policejní násilí v kyjevských ulicích.

V Moskvě se včera událostmi na Ukrajině zabývala i ruská Státní duma, která Západ vyzývá, aby se do ukrajinských záležitostí nevměšoval. To je ale postup zcela obvyklý, a jak vidíme, ani Západ, ani Rusové na vývoj událostí na Ukrajině příliš velký vliv nemají.

Zajímavě nepřehledné ukrajinské dění interpretuje známý ruský a ukrajinský novinář Vitalij Portnikov, který si myslí, že politický proces, jehož jsme na Ukrajině svědky, je stále ještě "pokračováním rozpadu Sovětského svazu a postupným konstituováním nových státních celků".

Pevně doufejme, že zjitřené poměry se uklidní a výsledkem složitého procesu na Ukrajině nebude rozpad tohoto velkého evropského státu na západní a východní část, jejichž historický vývoj byl v minulých staletích dost rozdílný…


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video