Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: U sociálních demokratů je po bitvě a před bitvou

  14:01aktualizováno  14:01
Dvacet členů výkonného výboru hlasuje pro Sobotkův pád, za dva týdny pro jeho vzestup. Dvě třetiny členů se tak přidaly k vítězi, když se karta obrátila. Takové zázemí je pro předsedu strany zejména v nynější vyhrocené politické situaci velmi nebezpečné.

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Politickou porážku momentálně utrpěli "pučisté" a prezident republiky. Šlo však jen o bitvu, válka poběží skrytými zbraněmi dál, o tom nemůže být pochyb. Nad Sobotkou stále visí Damoklův meč - v případě neúspěchu při sestavování vlády přijde mimořádný sjezd a s ním jeho pád. To je silná výhoda do vyjednávání, kterou socialisti dobrovolně dali svým příštím koaličním partnerům. Babiš ani Bělobrádek ve vládě být nemusí, Sobotka ano.

Velké ústupky koaličním partnerům Sobotka nabízet nemůže. Stejně tak nemůže vládu nesestavit. Obtížnější pozice k politickému obchodování snad ani neexistuje. Aby vláda vznikla, musí Sobotka ústupky dát. Na ně ale číhají jeho oponenti. Co je ústupek rozumný či nutný a co je ústupek jako projev slabosti, či hůř, neschopnosti, to lze stěží předem definovat, to je vždy otázkou manévrovací obratnosti. Svou politickou budoucnost Sobotka vsadil do sestavování vlády. Odpovědnosti za hubený výsledek voleb se nezbaví, jen ji odložil -posuzujte mě až po vzniku či nevzniku vlády, řekl a jeho strana to včera akceptovala.

S budoucími partnery nehne

Další komentáře najdete v dnešní MF DNES

  • Jiří Kubík: Kolibřík dolétal, terminátor se zadřel...
  • Alena Slezáková: Poslední císař odchází
  • Vilém Barák: Z centrální banky je Státní plánovací komise
Elektronická MF DNES

MF DNES v počítači nebo v iPadu/iPhonu

Stranický rozštěp tím odložil, dokonce slaví dočasné vítězství a kredit k sestavení vlády a případnému premiérství mu byl vrácen. Ale je to také past. Jen stěží si lze představit, že jeho eventuální koaliční partneři kývnou na programové pilíře ČSSD. KDU-ČSL si rozrýpání tak obtížně vyjednaného a schvalovaného zákona o církevních restitucích nenechá líbit a ANO jistě neopustí své ústřední téma "Nejprve spravit stát, pak teprve případně zvyšovat daně". Zvyšovat teď daně těm, kteří je platí, je neodvolatelný hit socialistů. Jak se toto srovná?

Sobotka se tak ocitl před veřejností v nemilé pozici člověka, který je za úspěšné sestavení fungující vlády přímo odpovědný. Pokud vláda nebude, přijdou předčasné volby, které si v této chvíli nikdo nepřeje a za které by ČSSD pykala. Stěží by Sobotka vysvětloval veřejnosti, že on ani ČSSD za krach jednání nemohou, že to zavinili neústupní koaliční partneři.

Dvacet lidí bez páteře

Existují úvahy o tom, že politika se redukuje na mocenské zápasy, na intriky a bitky o pozice a že ideová hlediska už v politice neplatí nic. V případě puče v ČSSD tyto zbrklé úvahy platí. Žádný ideový spor ani žádné protichůdné politické názory na spravování věcí veřejných se během puče neobjevily. Nikdo by neuměl popsat, co navíc chce Hašek, co Sobotka, krom mocenské pozice. Šlo jen a jen o mocenský zápas jednotlivců. Dvacet členů ústředního výkonného výboru hlasuje pro Sobotkův pád, za dva týdny pro jeho vzestup.

To je příklad vyprázdněné mocenské politiky bez ideových stanovisek. Dvacet členů vedení ČSSD, to jsou dvě třetiny členů, kteří manévrují bezostyšně podle svého mocenského čenichu. Přidali se k vítězi, když se karta obrátila. Takové zázemí je pro předsedu strany zejména v nynější vyhrocené politické situaci velmi nebezpečné.

Bude to tatáž dvoutřetina, která bude schvaloval Sobotkovy vyjednávací kroky a která bude rozhodovat, co je rozumný kompromis a co je zrada socialistické víry. Přičemž s vírou, se sociálnědemokratickým přesvědčením, jak jsme to za uplynulých čtrnáct dní zažili, je to u tohoto tělesa všelijaké. Sobotka chtěl mimořádný sjezd v únoru, kdy by si mohl s touto dvoutřetinou srovnat účty. Nedostal ho, ale s příslibem, když na tom bude zle, sjezd mu dají, ale nevyřídí oportunisty, nýbrž jeho.

Rozum říká, že se tři koaliční strany dohodnou. Každé jiné řešení přináší nejen zemi, ale i jim ztrátu. ČSSD evidentně největší. Ale rozum v politice není ten hlavní dirigent.

Hlavním dirigentem v této smutné komedii, a na to nezapomínejme, byl a je prezident republiky. Jeho farizejsky proklamované nadstranictví je pryč. Obvinit prezidenta z přílišného stranictví by nebylo správné, on strany nepodporuje, nýbrž demontuje. To je nový prvek, jímž může hlava státu vstupovat do politiky.

Dočasně sklidil prezident dva neúspěchy, volební katastrofu SPOZ a pád Haškova křídla v ČSSD. SPOZ z mrtvých už nevstane, ale ČSSD tu bude pořád. Kdo zná prezidenta, ví, že jeho zájem o vnitřní zásahy do sociální demokracie nezmizí. Jinou stranu, z které by mohl udělat svého politického spojence či přímo vazala, ve Sněmovně nemá. A bez politické opory v parlamentě je každý prezident jen tím, co oklikou říká ústava: kladečem věnců.

To však prezidentově povaze a temperamentu neodpovídá. Sobotka s tím musí počítat. Bývalí pučisté, nynější napravení, s tím jistě počítají také. Nic neskončilo, je klid po boji, Ale také před bojem. Sám Jeroným Tejc říká: Za neúspěch ve volbách jsme odpovědni všichni. Proto skládám funkci. Rozumějte: A co ty, Sobotko? Ty jsi odpovědný nejvíc. Takový klid v ČSSD mají.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.