Žijeme uprostřed neustávající legislativní smršti, která by byla snad odůvodnitelná v několika málo letech po změně společenského systému... (ilustrační snímek) | foto: Ota Bartovský, MAFRA

KOMENTÁŘ: 400 norem za jediný rok. Vyzná se někdo v českých zákonech?

  • 99
Prastará právní zásada, že neznalost zákona neomlouvá, stále platí a nemůže tomu být jinak. Je ale vůbec možné po komkoliv chtít, aby zákon znal? Ve Sbírce zákonů k letošnímu 6. březnu už totiž bylo publikováno 71 právních předpisů, píše v komentáři pro iDNES.cz advokát Petr Mikysek.

Při zachování tohoto kvapíkového tempa se zákonodárce dostane někam k číslu 400 norem za jediný rok. Loni to bylo celkem 466 různých zákonů, vyhlášek, nařízení, vyhlášení, sdělení a nálezů. Mezi nimi byla spousta perel.

A tak si, třeba při čtení vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů, můžu jako advokát říct sokratovské „vím, že nic nevím“.

Určitě se dá namítnout, že biologicky rozložitelným odpadem a environmentálním stavem pro oblasti pravidel podmíněnosti (ať je to cokoliv) se zabývají jen odborníci, kteří si prostě své předpisy pohlídají. To je sice pravda, ale třeba daně platíme všichn - a zákon o dani z příjmu byl od roku 1992 novelizován 155 krát, což v průměru znamená víc než šest novel za rok. Jeden ze základních daňových zákonů se tak mění víc než šestkrát ročně.

Insolvenční zákon má 25 novel od roku 2006, tedy „pouze“ 2,5 novely ročně. Tento zákon sice může na první pohled spadat do skupiny předpisů, které se opět týkají jen odborníků, ale opak je pravdou - tento zákon může mít silný dopad do života každého z nás, protože upravuje mimo jiné takzvanéoddlužení, a každý může spadnout do dluhové pasti, nebo se to může stát jeho dlužníkovi. A právě oddlužení je předmětem dalších dvou takřka souběžně řešených novel - jednu nedávno podepsal prezident a nabude účinnosti 1. 6. 2017 a další novela byla vládou koncem ledna předána parlamentu.

Neustávající legislativní smršť

Takto bychom mohli pokračovat donekonečna - žijeme uprostřed neustávající legislativní smršti, která by byla snad odůvodnitelná v několika málo letech po změně společenského systému (typu francouzské revoluce), kdy je třeba vše staré odhodit a nahradit novým. My se ale nacházíme v relativně klidné zemi, v níž od zásadní změny systému uplynulo již takřka 30 let, která nepotřebuje nic radikálně měnit a která nečelí žádnému vnějšímu ani vnitřnímu nebezpečí, na které by bylo potřeba takto reagovat.

Bohužel zároveň platí nepřímá úměra, že čím je vyšší kvantita, tím je nižší kvalita. Normy, které potřebují opravit hned poté, co jsou přijaty (legislativci jim ve snaze zamaskovat skutečnou příčinu říkají technické novely), předpisy, které jsou připraveny tak špatně, že jsou buď nesrozumitelné, nebo umožňují několikero výkladů, nebo zákony, které si odporují navzájem - to vše je na denním pořádku.

Netroufám si diagnostikovat příčiny, snad to může být mylným přesvědčením politiků, že všechno v životě je nutno zvlášť legislativně regulovat (za všechny například neustále předkládaný zahrádkářský zákon), možná přirozenou snahou každého úředníka přesvědčit o své nepostradatelnosti a zakotvení svého postavení formou chrlení legislativních návrhů. Jedním z důvodů je i populistická snaha aktuálně vládnoucích politiků dávat na odiv svou pracovitost - podívejte se, kolik zákonů jsme za volební období připravili!

Politici (i voliči) zřejmě zapomněli, že nejlépe se žije tam, kde je právní řád jasný, stručný, přehledný a hlavně reálně vymahatelný. K čemu je občanovi 400 nových předpisů za rok, když jim nezřídka nerozumí ani profesionál v oboru právo, ani úředník, který má na starosti jejich dodržování, a když tyto předpisy jsou připraveny tak, že se z nich kvůli jejich nejednoznačnosti jejich porušovatel dokáže vyvlíknout?

Ke složitým českým zákonům se v pořadu Rozstřel vyjadřoval i místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala.

26. června 2017


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video