Zvrat z minulého týdne zachytil společnost v jejím hodnocení kauzy Nagyová značně rozpolcenou, píše Jiří Kubík.

Zvrat z minulého týdne zachytil společnost v jejím hodnocení kauzy Nagyová značně rozpolcenou, píše Jiří Kubík. | foto: ČTK

KOMENTÁŘ: Proč vyšetřování kauzy Nagyová dělí společnost?

  • 134
Někteří politici žijí dlouhá léta ve svém akváriu nebo - ať jsme styloví - v jakési Rittigově garáži, kde se potkávají s lobbisty, mluví v šifrách a trnou strachy, aby je někdo neslyšel. Vědí, že dělají něco, co se dělat nemá, ale nemohou si pomoci.

Osm měsíců jsme čekali, jestli se loňský červnový zátah "v horních patrech politiky" přetaví v konkrétní obvinění konkrétních politických bossů a kmotrů.

Po rozpačitém letním přetahování mezi žalobci a Nejvyšším soudem, jestli je možné stíhat poslanecké trafikanty z ODS, když byli při svém "politickém dealování" s premiérem Nečasem chráněni imunitou, nastal zvrat až minulý týden: nejdřív v úterý policie obvinila v kauze trafik expremiéra z podplácení a ve čtvrtek přišlo zatčení a obvinění lobbisty Ivo Rittiga a dalších čtyř lidí z praní špinavých peněz.

Osm měsíců je dlouhá doba a trpělivost veřejnosti má, zdá se, své meze. Pod argumenty policistů a žalobců, že nejdřív prováděli desítky výslechů, domovních prohlídek a analýz stohů zabavených dokumentů, si prostě laik bez znalosti detailů nic konkrétního nepředstaví. Maximálně v něm bobtná pocit, že je to už "nějak divné".

"Ať jim to ten Ištvan osladí"

Zvrat z minulého týdne zachytil společnost v jejím hodnocení kauzy Nagyová značně rozpolcenou. Vidím tři hlavní názorové proudy. Jak je který početný, říct nedokážu.

Další komentáře najdete v dnešní MF DNES

  • Miloš Brunclík: Kladeč věnců je na Pražském hradě lepší volba
  • Petr Janoušek: Rezignace? V Německu politická finta
Elektronická MF DNES

MF DNES v počítači nebo v iPadu/iPhonu

První jsou zavilí kmotrobijci, kteří žijí ze svého přesvědčení, že ti nahoře stejně všichni kradli a kradou, a tak je správné, že jim to "ten Ištvan a spol." pořádně osladí.

Další skupinu tvoří pozorovatelé, kteří tak jako všichni ostatní tuší, že se v Česku dlouho odčerpávají peníze z veřejných rozpočtů na předražené či zbytečné zakázky, ale stejně jako nechtějí bez důkazů nikoho konkrétního obviňovat, neuchylují se teď bez znalosti informací z trestního řízení ke kritice policie a žalobců za pomalý či pochybný postup.

A pak tu máme velmi hlasitý proud těch, kteří policii a Ištvanovy žalobce tepou. A nejen za to, že se případ vleče, ale hlavně za to, jak vyšetřování vedou a co všechno v něm spojují. Někteří pak i za to, že dovedli legitimně zvolenou vládu Petra Nečase do záhuby a dopustili její nahrazení Zemanovou nelegitimní vládou.

Že do této hlasité skupiny patří všichni, jichž se vyšetřování týká (včetně expremiéra Nečase) nebo je potenciálně ohrožuje (někteří bývalí vládní politici), nikoho nepřekvapí – každý se hájí, jak umí. Co mě však zaráží, kolik komentátorů se k tomuto proudu přidává. Někteří své argumenty stavějí na tom, že kupčení s trafikami je běžný jev a nedílná součást politické práce. Jiní přidávají ještě odvážnější tvrzení, že vládu přece nelze odstřelit jen proto, že šéfka premiérovy kanceláře, současně jeho přítelkyně a dnes už manželka Jana Nagyová zneužije Vojenské zpravodajství ke sledování manželky předchozí. Prý je to prkotina, která nesmí ohrozit demokraticky zvolený kabinet.

Ačkoliv z trestního spisu znám totéž co tito kolegové, tedy jen útržky, které se tu a tam třeba z přičinění advokátů dostanou do médií, vůbec nesouhlasím: o oprávněnosti pádu Nečasovy vlády loni v červnu nemůže být pochyb. Nedokázal-li šéf vlády zamezit tomu, aby jeho přítelkyně vydávala šéfům tajné služby pokyny, co mají dělat, nemá ona, ale ani on na svém místě co dělat. Tečka.

Pokud jde o domlouvání politických trafik pro rebelující poslance, souhlasím s názorem nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana z pátečních Hospodářských novin: má-li policie a žalobci na základě získaných důkazů podezření, že šlo o formu úplatku, nemohou si jen tak říct: Nám je těch lidí vlastně líto, my je tedy stíhat nebudeme. Je jen na soudu, jestli obchodování ve stylu "když schválíte zákon, my vás dosadíme do lukrativních funkcí ve státních firmách" uzná za společensky škodlivé, a tudíž trestné, nebo ne.

"Kmotři zprůchodňují systém"

Názory některých politiků na tyto otázky jsou jasné. Jednak se jich případ dotýká, jednak jsou dlouhá léta odstřiženi od běžného života a podobné kupčení je pro ně denním chlebem.

Žijí v akváriu nebo - ať zůstaneme styloví - v jakési Rittigově garáži, kam se sjíždějí politické figury a lobbisté, mluví tam v šifrách a trnou strachy, aby je někdo neslyšel.

Vědí totiž, že dělají něco, co se dělat nemá, ale prostě si nemohou pomoc. Tak se podle nich dělá politika. Důkazem mohou být slova exprezidenta Klause v jeho poslední knize: "Kmotři plní na politické scéně důležitou roli - zprůchodňují totálně rozbitý systém vládnutí v zemi."

Z takového pohledu všechny vnější pozorovatele mrazí. A nutně vede k závěru, že než se smířit se zvukotěsnými garážemi jako nutnou součástí politiky, je lepší svět kmotrů a šifrované mluvy bourat.

Samozřejmě podle práva, s jasnými důkazy a bez zbytečných průtahů. To vše přece musí umět náš justiční systém ohlídat.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video