Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Jedna obamovština za druhou... A v jádru nic

  10:23aktualizováno  10:23
Z dob Divokého západu platí na lotry jediná věc. Ruce vzhůru! Jenže místo aby se státnická sešlost v USA trochu inspirovala westernovým pojetím boje za dobro, spíše se zaobírala otázkou, jak zabezpečit kolty ve vlastním pouzdře před vypadnutím.

Washingtonský summit vyznívá v kontextu Obamova protijaderného tažení jen jako spanilá jízda | foto: AP

Tady je taková jedna nepříliš těžká hádanka. Jak se říká setkání vrcholných politických představitelů okázale pořádanému s cílem vytvořit dojem, že chtějí něčeho dosáhnout, nicméně nakonec zpravidla zůstane jen u slov? Ono to v encyklopediích není takto ironicky podáno, ale jistě vám to nedá velkou práci uhodnout. Summit.

Ale tady je hádanka další, těžší, a také ne zrovna podle Ottova slovníku naučného. Proč se Barack Obama s takovou posedlostí zaměřil na jadernou bezpečnost, když se zatím ani za mák nezdá, že by kterýkoliv z jeho kroků nějak naháněl hrůzu těm, co tuto planetu v atomovém smyslu nejvíce ohrožují, tedy Íráncům a Severokorejcům?

Odpovědi jsou možné dvě. Buď patříte k lidem, kteří věří v dobrou povahu lidských bytostí. Pak asi nemáte zábrany americkému prezidentovi tleskat, protože jistě soudíte, že dobrým příkladem se mohou dělat divy. Copak nebylo zapotřebí, aby někdo s odbouráváním jaderných arzenálů začal jako první? Ostatní se přidají, až to uvidí. Každý včetně teheránských ajatolláhů nebo pchjongjangských stalinistů musí přece shledat, že sedět na jaderných arzenálech není v ničím zájmu.

Washingtonský summit konaný pod Obamovou záštitou vyzněl přesně v tomto naivním duchu. Proč prostě pořád nahánět někomu hrůzu? Jistěže jsme museli při debatě o potížistech probrat i možnost sankcí, ale vždyť to třeba půjde po dobrém. Vy, Íránci, byste vlastně udělali nejlépe, kdybyste se přidali. Podívejte se jen, jak umějí na takovém summitu jít příkladem Kanaďané, Argentinci, Ukrajinci,Mexičané, Chilané.

Anebo patříte k lidem, kteří si při tom všem ťukají na čelo. Lidské bytosti se dobrou povahou nevyznačují, a kdo tomuto bludu uvěří, kope si hrob. Bylo by zbytečné v tomto si hrát na nějakého nestranného pozorovatele. Autor těchto řádek patří sem, do druhého tábora. A má pro to pádné důvody.

Vzpomeňme třeba na irácké raketové útoky na Izrael při první válce v Perském zálivu v roce 1991. Proč Saddám Husajn tehdy na střely nenechal namontovat hlavice s chemickými nebo biologickými zbraněmi, i když je prokazatelně tehdy měl? Protože, jak v těchto dnech připomněl americký týdeník The Weekly Standard, se bál americké jaderné odvety. Z USA tehdy zaznívaly výhrůžné řeči vrcholných politiků o tom, že celý Irák lehne radioaktivním popelem, pokud by na Izrael dopadlo něco jiného než konvenční hlavice. A Saddám Husajn si vskutku nechal zajít chuť.

Celkový dojem špatný

Obama tak má vlastně s tím summitem smůlu. Sama o sobě byla jeho globálně pojatá státnická konference o zabezpečení jaderného materiálu před teroristy bohulibou věcí. I když vše dopadlo přesně v duchu úvodem načrtnuté ironické definice, bylo by za jiných okolností nespravedlivé nad tím hned lámat hůl.

Je tu malá, ale o to úděsnější šance, že se jaderné zbraně dostanou do rukou uctívačům smrti, kteří nebudou váhat ani vteřinu je použít. Mluvit o tom prostě má smysl, i když ta debata hned nepovede k hmatatelnému výsledku. Přesně řečeno, i když povede pouze k vstřícným krokům ze strany takových států, které stejně nikoho neohrožují, například Kanady.

Jenže v kontextu celého Obamova protijaderného tažení vyznívá washingtonský summit jen jako další jeho spanilá jízda tímto světem. Minulý týden, ještě než uzavřel odzbrojovací dohodu s Rusy, předělal pravidla pro použití amerických jaderných bomb. Jejich nasazení už třeba podle nových regulí nemůže uvést do chodu chemický či biologický útok.

Což znamená, že v případě zmíněného iráckého útoku na Izrael jako v roce 1991 by už například nešlo Bagdádu hrozit atomovým úderem. Měl by Saddám za takových okolností nějaké zábrany nasadit na svoje rakety hlavice se smrtícím chemickým svinstvem? Pokud, tak asi o hodně menší.

Mix arogance a naivity doplněný nekompetencí

Prezident, který takto přistupuje k nejzazším odstrašujícím zárukám bezpečnosti našeho světa, si sám zadělává na to, že ho nikdo nebude brát moc vážně. Rozebírá jen sám sebe, tedy arzenály západního světa, jako by hlavní problém spočíval jen v nich.

Rýsuje si jen svoje rádoby historické vize, aniž by se zajímal o minulost. Místo aby si opravdu se vší vervou posvítil na ty, jejichž atomových ambicí se musíme právem obávat. A jestli tento dojem nakonec něčím podtrhl, pak tím, že dal na tiskové konferenci po skončení summitu příležitost klást otázky jen americkým novinářům.

Stovky zahraničních žurnalistů z různých končin, kteří přijeli, aby o jeho státnické akci napsali, mu nestály za námahu, i když mnozí chtěli otázku položit a mávali vytrvale rukou. Takže hádanka na závěr: co vznikne, když v politice smícháte naivitu s arogancí? Správných odpovědí možná může být vícero, ale vždy tam bude figurovat – nekompetence.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

Americký prezident Donald Trump odsoudil násilí extremistů v Charlottesville....
Soud zablokoval Trumpův protiimigrační dekret pár hodin před platností

Federální soud v Honolulu v úterý zablokoval protiimigrační dekret prezidenta USA Donalda Trumpa, který zakazoval vydávání přistěhovaleckých víz občanům z osmi...  celý článek

Ruský opoziční předák Alexej Navalný otevřel v Petrohradu kancelář svého...
Evropský soud nakázal Rusku odškodnit Navalného za procesní vady

Evropský soud pro lidská práva nařídil v úterý Rusku, aby vyplatilo opozičníkovi Alexeji Navalnému a jeho bratru Olegovi přibližně 76 tisíc eur (asi dva...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.