Zveřejňování takových interních postřehů sepsaných americkými diplomaty je podle obhájců ve veřejném zájmu, neboť ukazuje pravý stav zahraniční politiky Spojených států.
Avšak podle mne zveřejnění těchto detailů ve veřejném zájmu není a ten, kdo argumentuje odhalováním pravého stavu americké diplomacie, nezná dějiny. Kdyby je totiž znal, věděl by, že vyslanci, velvyslanci a poslové různých zemí takové zprávy a informace posílali od nepaměti.
Britský deník The Guardian (získal od WikiLeaks jako jedno z mála médií materiály v předstihu a zveřejnil je) napsal: "Tyto depeše tvrdě odhalují, že diplomacie rovná se pokrytectví." Jistě, rovná se, žádný objev, no a co jako?
Ve skutečnosti totiž diplomatické pokrytectví lidstvu mnohdy prospělo. Třeba zástupce amerického velvyslance v Moskvě George Kennan posílal po roce 1945 do Washingtonu ostré a pravdivé popisy Stalinova násilnického sovětského režimu. Činil tak v době, kdy se ještě Spojené státy oficiálně snažily neničit spolupráci se Sovětským svazem, která se zrodila za druhé světové války.
Bylo to jistě pokrytectví, avšak kdyby se tyto zprávy okamžitě zveřejnily, nevypukla by patrně jen studená, ale i horká válka (což by si snad nepřáli ani lidé z WikiLeaks). Nebo snad Kennan neměl ty zprávy o Stalinovi psát vůbec?
Assange prý chce lepší svět. Takhle ale ne
Když tedy šéf WikiLeaks Julian Assange říká, že se svou akcí "snaží, aby svět byl civilizovanější", je vedle. Naopak – na diplomatickém pokrytectví (které se dá nazývat též diplomatickou zdvořilostí) civilizace stojí.
Kdyby ve středověku každý král říkal jinému králi, co si o něm doopravdy myslí (třeba, že je blb), obyvatelstvo by bylo mnohem více zabíjeno v opakujících se válkách mezi nepokryteckými a nezdvořilými králi (a Assange by se třeba ani nenarodil, neboť by se nenarodili jeho předkové).
Aby bylo jasno, rozhodně netvrdím, že každá z předchozích akcí WikiLeaks byla špatná: ukázat třeba video zachycující, jak americká helikoptéra v Iráku omylem zabíjí civilisty, ve veřejném zájmu bezpochyby je. Obecně pro mne dokonce platí, že se ve veřejném zájmu mohou zveřejnit i tajné dokumenty; tím zájmem myslím, když takové materiály ukazují na zneužívání moci, podezření z korupce či nekalosti na vysokých místech – zvláště pokud úřady ony věci řádně nevyšetřují, nebo je dokonce tutlají.
Avšak to není případ posledních dokumentů WikiLeaks – možná, možná s výjimkou zpráv, že diplomaté sháněli vzorky DNA, otisky prstů a čísla kreditek lidí z Organizace spojených národů. Jinak jde o věci, jejichž zveřejnění lze v klidu nechat historikům.
