Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Dopitrováno? Krejčíř, Kožený a Vostrý jsou pořád za vodou

  10:31aktualizováno  10:31
Tomáš Pitr byl ve Švýcarsku chycen, ale vydán možná nebude, stejně jako Roman Polanski. Nejde však o to potrestat jednoho Pitra, ale rozbít systém, který Pitry tvoří. Dokáže to Nečas a jeho lidé přesto, že mnozí v tom systému žili a mlčeli o něm?

Tomáš Pitr | foto: Stanislav ZbyněkČTK

Při vší smůle může mít Tomáš Pitr z jedné věci radost. Ocitl se ve stejné situaci jako světoznámý režisér Roman Polanski. Švýcarsko bude rozhodovat o jeho vydání nejspíš dlouhé měsíce. A jeho naděje, že nakonec vydán nebude, jsou poměrně slušné.

Proč? Švýcaři těžko pochopí džungli českého gründerského kapitalismu, kdy se z pár korun dělaly miliardové majetky. Spíš se asi budou ptát, proč byl Pitr odsouzen k relativně dlouhému trestu vězení za údajný daňový podvod. A to až po mnoha letech od jeho spáchání.

KREJČÍŘ, KOŽENÝ, KOLOC aj.

Nejhledanější uprchlíci spoléhají na peníze a děravý zákon

Oproti Polanskému, který žil ve Francii všem na očích, jen se bál do Ameriky, má ovšem český podnikatel vroubek. Prchal před mnoha zatykači a skrýval se. Přesvědčí švýcarské úřady o tom, že mu skutečně v českém žaláři běží o krk? Možná ano. Hrál totiž v mnoha hrách, v nichž se jednalo tvrdě. A nejspíš ví hodně o propojení zločinu, politiky a podnikání, jaké známe z filmu Kmotr.

Pro novou českou vládu je zatčení Tomáše Pitra šancí. Nejde o to, na jak dlouho a do jaké trestnice si sedne. Jde o to, zda pomůže odkrýt tajnosti klientelismu a korupce.

Kožený, Vostrý, Krejčíř

Pitr je první ze čtveřice slavných uprchlíků, který se snad dostane do českého vězení. Tři podle všeho větší ryby jsou doslova za vodou. Viktor Kožený na Bahamách, Boris Vostrý, jeho duch a druh v Belize, a Tomáš Krejčíř v Jižní Africe. Šance, že půjdou před soud, se, jak by řekl klasik, limitně blíží nule.

Jejich příběh je v mnohém odlišný, ale v jednom společný s tím Pitrovým. Trochu zlomyslný příznivec prezidenta Havla by řekl, že účet za jejich řádění by měl být vystaven prezidentu Klausovi. Ten v době, kdy třímal v rukou největší díl moci, hlásal skoro marxisticky, že základna, ekonomika, vše vyřeší. Právo a spravedlnost měly přijít jaksi samy s prosperitou. Bohužel, nepřišla ani prosperita a justice s policií jsou i po mnoha reformách nejslabším bodem zdejší demokracie.

Krejčířův a Pitrův útěk právem povzbuzují v lidech zakořeněnou představu, že za peníze se tu dá koupit všechno. Občané až s východním fatalismem sledovali donedávna, že nejen miliardáři, ale i podezřelí politici, zejména Stanislav Gross a Aleš Řebíček, jsou vzdáleni policejní moci jako raketoplán lukostřelci.

Naopak se ne šušká, ale hlasitě mluví o tom, že Pitr byl odsouzen na politickou objednávku. Příliš si dovoloval, nic podstatného mu dokázat nešlo, tak na něho ušili daňový podvod.

Možná jsou to tlachy, možná polopravdy, možná čistá pravda. Z reálných soudních akt o ukončených procesech, v nichž byli odsouzeni podvodníci, korupčníci a jejich nohsledi, se občané dovídají pramálo, ba nic.

Přijde zákon?

Polapení Tomáše Pitra sice nesouvisí s měnící se atmosférou v zemi, ale je pro ni symbolické. Kroužkovací protest voličů proti establishmentu může být vykládán ledasjak. Jedni řeknou, že to byl plebiscit o nabubřelém chování Jiřího Paroubka. Další, že pořádný kopanec pro neuroticky přezíravou ODS. Další, že touha po změně osobností, které se v politice otáčely.

Na všech vysvětlení něco je. Jedno je však patrně nad nimi. Občané vyslovili masový nesouhlas s politikou, která je spojena s pochybným byznysem, protekcí a korupcí. S politikou, v níž jde o peníze vždy až v první řadě.

Tomáš Pitr stejně jako jeho nebohý pard František Mrázek se uměli v takovém bahnisku skvěle mrskat. Povídá se, že Mrázek nosil po pádu komunismu do vlády prvotřídní uzenky a jelítka, a tak si získal první konexe.

Není pochyb, že Pitr, který navíc na rozdíl od Mrázka působí jako sympatický kluk odvedle, uměl používat podobné metody. Oba obdařila příroda skoro geniálním podnikatelským talentem, ne však stejnou dávkou mravních zábran. Spravedlnost je nedokázala usměrnit. Smáli se jí jako Krejčíř, který odešel pod dohledem policistů ze svého domu hlavním vchodem.

Stejně jako Kožený, který z Baham posměšně vzkazoval, že jednou bude premiérem. Stejně jako Stanislav Gross ze svého bytečku na Floridě a Aleš Řebíček ze své nové jachty. Nikdo jim nic nedokázal.

Přinejmenším Petr Nečas, Karel Schwarzenberg a Jiří Pospíšil teď jeví vůli systém propojení politiky a pochybného obchodu rozbít. Mají výhodu a nevýhodu v jednom: Dokonale jej ze své dlouhé kariéry znají, nejedou v něm, ale dosud o něm mlčeli. Mají znalosti k tomu, aby přeťali chapadla chobotnice, zároveň ji však tak trochu považují za milé zvířátko. Bude to těžké rozhodování.

Od politiků však může přijít jen impulz, základy reformy. Na svou čest a profesionalitu si musí vzpomenout soudkyně, soudci, policistky a policisté. To, jak vyrostli Mrázek, Pitr a spol., je především jejich hanba. Hanba, která vznikla stejně jako ten růst pochybných byznysmenů. I justice a policie jsou příliš propojeny s politikou. Dokážou se Nečas a spol. vzdát svého vlivu na ně?







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nový úsek dálnice D11 u Hradce Králové (18.8.2017).
Na novém úseku dálnice D11 u Hradce začal ostrý provoz

Silničáři otevřeli před 15 hodinou nový tříkilometrový úsek dálnice D11 u Hradce Králové. Stalo se tak 39 let poté, co celé dílo začalo růst od Prahy. Dálnice...  celý článek

Poznáte místo?
100 POHLEDŮ: Udusanou cestou k pompéznímu paláci. Poznáte místo?

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Jednou z hlavních postav Pražského jara 1968 a chystaných reforem socialismu...
Poslali děti pro zásoby a zmizeli ve studiu. Při okupaci pomáhal rozhlas

Před 49 lety začala okupace tehdejšího Československa vojsky Varšavské smlouvy. Do Žďáru nad Sázavou dorazily polské jednotky. Manželé Holoubkovi o dění...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.