Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Co nahrává Dělnické straně

  0:08aktualizováno  0:08
Každá další medializace Dělnické strany bez hlubší analýzy problému vede jen k dalšímu nárůstu její popularity. Chcete názorný příklad?

Předseda Dělnické strany Tomáš Vandas (uprostřed) a jeho příznivci ze strany před budovou soudu. (11. ledna 2010) | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

Kdekdo v poslední době zaznamenal, že se nyní má rozhodovat o jejím zákazu. A stačilo se během uplynulého víkendu podívat na jeden internetový vyhledávač – název strany tam měl jen během jednoho dne více než deset tisíc výstupů. Zveřejněné texty většinou pouze přetlumočily stanoviska strany a staly se tím de facto nositelem její ideologie.

I soudní řízení o případném rozpuštění strany znovu postaví malou a před rokem a půl ještě zcela bezvýznamnou stranu do popředí mediálního zájmu. Předseda strany se evidentně na proces o případném konci jeho strany těšil. Jakýkoliv rozsudek mu totiž hraje do karet. Na nebezpečí taktiky strany se pokouší upozornit vládní návrh na zákaz strany, který právě projednává Nejvyšší správní soud v Brně. Podívejme se tedy blíže na jeho hlavní teze.

Program a projevy představitelů hnědých stran jsou postaveny na systematickém urážení určitých skupin občanů nebo cizinců. Hlavním cílem je vytvořit nejdříve atmosféru strachu a nenávisti vůči těmto skupinám, pak přichází druhý krok: strana se postaví do role ochránce před těmito lidmi. Tím se samozřejmě omezují práva občanů a demokracie může být ohrožena.

Je to politický proces

Ani prohra nás nezastaví, prohlásil u soudu šéf DS

Výpravy členů Dělnické strany do míst s vyšším výskytem sociálních problémů (například do Litvínova v roce 2008 a do Přerova v dubnu 2009) mají za cíl vyvolávat násilné řetězové reakce a eskalovat napětí. Strana tím sama prokázala, že jí nejde o účast v soutěži politických stran, která je nezbytná pro demokracii. Místo toho se pokouší o změnu či narušení systému vyvoláním násilných nepokojů.

Strana vyjadřuje sympatii lidem odsouzeným za podporu nebo propagaci nacismu. O úzké provázanosti strany s dalšími neonacistickými skupinami svědčí i fakt, že na akcích strany vystupují členové těchto skupin. Strana se od nich nedistancuje. Přitom nacismus je protiústavní.

K vládnímu návrhu bych jen dodal, že Dělnická strana svou činností hlavně plive do obličeje každé české oběti nacismu. Tito lidé byli nuceni trpět brutální násilí v koncentračních táborech a mnozí tam násilně zemřeli. Jejich smrt si vyžaduje respekt. Stát by měl důsledně bránit i tomu, aby se něco takového nemohlo opakovat. Bohužel o tom v české ústavě není jediné slovo.

Pokud soud zruší stranu určitého názvu, ani její členové, ani myšlenkový obsah stranické politiky nezmizí. Její voličský potenciál se může dokonce ještě zvýšit. Vydá-li soud rozsudek o tom, že činnost strany ohrožuje ústavní základy demokratického státu, společnosti i členům strany stanoví jasně hranice své tolerance. To ale jenom v případě, že se o tom dozví veřejnost.

Hodně totiž bude záležet na tom, zda média obsah takového významného sdělení společnosti srozumitelně přetlumočí. V den, kdy je vyhlášen rozsudek, nebývá ještě jeho text zpravidla v tištěné podobě k dispozici. V médiích se pak z argumentace soudců objeví jeden či dva odstavce, a to je vše. Až soud se zpožděním text rozsudku zveřejní i s celým svým zdůvodněním, téma už bude pro média dávno vyčpělé.

V případě, že se soud tedy přikloní k návrhu vlády a Dělnickou stranu rozpustí, hlavní poselství z toho všeho může v médiích paradoxně nakonec vyznít třeba i takto: Demokracie je tu jen pro někoho.

Dělnická strana zajásá, přejmenuje se – a jede dál.
Jak tomu zabránit? Podávat jasnou a úplnou zprávu o tom, proč byla zakázána.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jiří Drahoš s manželkou a dobrovolníky, kteří ho poslali do boje o Hrad tím, že...
Drahoš: Kdo je trestně stíhán, neměl by usilovat o pozici premiéra

Nedovedu si představit, že člověk, který je trestně stíhán, by se mohl na sto procent věnovat funkci, jako je premiérská, řekl v rozhovoru pro iDNES.cz...  celý článek

Programátoři Ivan Buchta a Martin Pezlar. Řecký soud začal po letech znovu...
Čeští programátoři unikli řeckému vězení, chtějí se však soudit dál

V Řecku hrozilo dvěma Čechům dvacet let za špionáž, vybojovali podmínku. Teď chtějí čistý trestní rejstřík. Fotili prý jen to, co ostatní turisté na ostrově.  celý článek

Vězně ve výkonu trestu ve věznici Oráčov na Rakovnicku v těchto dnech...
Vězni dostanou přidáno. Pár stovek jim nepomůže, mají statisícové dluhy

Pracující vězni mají od dubna příštího roku dostat přidáno. Stát věří, že díky tomu ubude těch, které hned po propuštění semelou staré dluhy a vrátí se proto...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.