Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Hlasování o pádu vlády zevšednělo, strany touží po pozornosti

  19:51aktualizováno  19:51
Vláda vedená Bohuslavem Sobotkou přečkala své první hlasování o vyjádření nedůvěry. Žádné drama ani překvapení se nekoná, vláda byla dostatečně silná a jednotná na to, aby snahu opozice nebrala vážně. Zlehčovat ale tento parlamentní nástroj, který má opozice k dispozici, není vůbec na místě.

Šéfové opozičních stran oznamují rozhodnutí vyvolat hlasování o nedůvěře vládě. | foto: Reprofoto ČT

Bývaly doby, kdy se vyjádřením nedůvěry vládě jen vyhrožovalo, doby, kdy hlasování o nedůvěře bylo krajním řešením situace a kdy i rétoři u řečnického pultíku rozmýšleli, zda vyjádření nedůvěry ve svém projevu použít. Ani v době koaličního vládnutí ČSSD a ODS v rámci opoziční smlouvy žádná z menších stran nevyužila tohoto instrumentu.

Vydrželo to do roku 2003, kdy se občanští demokraté odhodlali a rozhodli se tehdy nepříliš průraznému Vladimíru Špidlovi a jeho vládě vyjádřit nedůvěru. Neúspěšně. Další příležitost nalezla opoziční ODS o dva roky později v majetkových poměrech tehdejšího premiéra Stanislava Grosse. Ani tentokrát ale neuspěla.

K rozmachu dochází až od června 2007. Parlamentní pravice i levice byly stejně silné, v čele vlády stál premiér Topolánek, proti němu útočil Jiří Paroubek. Pokud by existovala soutěž ve vyhlašování vyjádření nedůvěry, byl by jejím vítězem a králem právě Jiří Paroubek. Nejenom, že z vyjádření nedůvěry udělal nástroj parlamentní obstrukce, nástroj, díky němuž získal pozornost médií, ale byl i jediným, který uspěl - a to při svém pátem pokusu. Od Paroubkových dob bylo využito hlasování ještě pětkrát Bohuslavem Sobotkou. Vždy se snažil vládu položit, vždy neúspěšně.

Vyjádření nedůvěry v přímém přenosu má zaujmout voliče a získat příznivce, výsledkem však bývá přehlídka nepromyšlených projevů za hranou trapnosti.

Hlasování o vyjádření nedůvěry vládě zevšednělo. Politické strany jej iniciují proto, aby získaly prostor pro prezentaci svých politických názorů. Odvolání vlády, jakožto smysl celého hlasování, je zpravidla až na druhém, ne-li třetím místě, pokud o tom vůbec strany uvažují.

Vyjádření nedůvěry konstruktivně?

Hlasování o vyjádření nedůvěry by mohlo vrátit vážnost schválení takzvané konstruktivní varianty, předpokládající shodu na jméně nového premiéra. Strany by to nutilo k větší spolupráci a iniciovaly by jej jen v případě, že by byla situace natolik závažná, aby opozice pád vlády opravdu chtěla.

Když ji v roce 2013 chtěla prosadit ODS, byla proti ČSSD. Tehdejší senátor a dnešní ministr Dienstbier prohlašoval, že konstruktivní vyjádření nedůvěry by omezovalo prezidenta, jenž má být přímo volen. Dnes ten stejný Dienstbier připravuje novelu Ústavy, v níž chce omezit pravomoci prezidenta a snad i zavést konstruktivní variantu hlasování.

Strany by se mohly začít konečně chovat dospěle a nedětinsky. Přijetí novely, která by chránila vládu před opozicí, by neomezovalo možnost se vyjádřit. Předešli bychom však situacím, kdy opozice odvolá vládu a nemá další plán (jako se to povedlo právě Paroubkovi), současně by se hlasování o nedůvěře vládě přestalo zneužívat s vidinou záruky mediální přízně a veškeré pozornosti.

Autor:






Hlavní zprávy

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.