Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Komentář: Čeští akademici se nebojí reforem, ale jejich zneužití

  16:39aktualizováno  16:39
Ministerstvo školství vzbuzuje obraz, že akademici odmítají reformy. Akademická veřejnost se ale bojí spíš toho, že se minou účinkem, říká v komentáři pro iDNES.cz Aleksi Šedo, proděkan 1. LF UK pro grantovou problematiku a rozvoj a přednosta Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Velkým problémem českého školství je nedostatek financování, říká profesor Aleksi Šedo. | foto: 1. LF UK (Vladimír Brada)

Bohužel i já si ještě pamatuji doby, kdy se o přípravě zákonných norem ani o jejich reálném naplňování moc diskutovat nedalo. Vzrušené diskuse o legislativních změnách ve vysokém školství jsou tedy do jisté míry dobrým znamením. Aby ovšem diskuse měla smysl, musí být férová a kvalifikovaná. Zkrátka ani v demokracii to není jednoduché.

MŠMT a jeho mozkový trust se snaží ve sdělovacích prostředcích razit základní myšlenku: Akademici se nechtějí reformovat. Skutečnost je ovšem jiná. Akademická veřejnost se nedistancuje od reforem obecně, ale od návrhů, které mohou, v lepším případě nezáměrně, vést k úplně jiným důsledkům, než které proklamují. Pokusím se uvést několik příkladů.

S odhlédnutím od soukromých VŠ, obchodujících s diplomy a které vznikly a existují jen jako důsledek špatné koncepční práce MŠMT, se akademici nebojí konkurence. Naopak požadují standardní hodnocení podle výkonu a pevných akreditačních kritérií. Podivují se souhlasu MŠMT s existencí škol, které jsou formálně zaštítěny "létajícími profesory" - garanty s úvazky na několika školách, zhusta v penzijním věku a bez jakékoli vlastní vědecké práce. Akademici sami požadují dodržování habilitačních a jmenovacích kriterií.

Problémem je ovšem zoufalé podfinancování sektoru školství. Poukazovat na "uzavřenost" VŠ s tím, že univerzity ve světě vybírají profesory a rektory z celého světa a my ne, je zavádějící. Výběrovým řízením se obsazují akademická místa i u nás, ovšem věří MŠMT tomu, že na místo profesora na UK je silný tlak zájemců například z Velké Británie? Pokud ministerstvo váhá, mohu jej ubezpečit o opaku.

K pochopení hlavního důvodu nezájmu doporučuji podívat se na mzdové tabulky a výroční zprávy a na úroveň institucionálního financování zdejších a tamních univerzit. Leccos pochopí. Vím, o čem mluvím, protože právě výše platů je jedním z problémů "internacionalizace" obsazení velkých projektů EU, které se snažíme v ČR realizovat a sám jsem se vracel do Česka po několika letech práce v akademické oblasti v zahraničí.

Další nefér komunikační strategií obhájců návrhu zákona o VŠ jsou obecná tvrzení "proč se bojíte o ohrožení samosprávy a autonomie, když navrhujeme větší vliv státu a průmyslu v řízení škol - vždyť tak to funguje například v Rakousku".

Bohužel v zemi s naší politickou kulturou a etickými standardy může být špatným řešením leccos z toho, co dobře funguje jinde. Netřeba připomínat rozkvět ČSA po dosazení politiků do managementu, příběhy Opencard, tunelu Blanka a všech tunelů vůbec. Umístění našich "kamenných" univerzit ve světových žebříčcích se zatím meziročně zlepšuje. Je to i díky vzrůstající kvalitě výsledků vědy na VŠ.

Proto bych doporučil autorům návrhu zákona nahlédnout do výsledků Mezinárodního auditu české vědy, provedeném na zakázku MŠMT respektovaným konsorciem Technopolis Group. Za pozornost stojí konstatování: "Věda a vývoj (v České republice) byly politizovány a diskuse byly ovlivňovány více zájmovými skupinami než strategickými vizemi. V důsledku častých změn vlád a ministrů je velmi obtížné definovat a implementovat konzistentní politiku vědy, vývoje a inovací." Shrnutí celého auditu dále konstatuje, že nedůvěra v kroky vlády a potažmo její exekutivy představuje patrně nejzávažnější překážku konsenzuálního a koncepčního rozvoje národní vědní politiky.

Pevně doufám, že pod vlivem politických kšeftů a neupřímných ideologických manter nedojde ke konverzi našich významných a ve světě respektovaných univerzit na "fachschule" a vývojová, či ještě hůře marketingová oddělení firem. Bohužel, optimismus v tomto směru nedodává ani další konstatování zmíněného konsorcia Technopolis: "Úroveň cynismu a nestability politického života patří (v České Republice) k nejhorším mezi zeměmi OECD."

Mohou za to akademici?

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nový hangár na letecké základně v Čáslavi
NATO chválí letecké základny v Česku. Investuje do nich miliardy

Výtečné. Tak zní verdikt zvláštní inspekce z velitelství vzdušných sil NATO, která kontrolovala stav leteckých základen v České republice. Především letištní...  celý článek

Bývalého šéfa Akademie věd Jiřího Drahoše přišla na setkání s dobrovolníky ve...
Drahoš v námořnickém tričku děkoval za 78 321 podpisů pro boj o Hrad

„Vítejte všichni na palubě,“ přivítal Jiří Drahoš dobrovolníky, kteří sbírali podpisy, aby se mohl zúčastnit volby prezidenta. Nasbírali jich zatím 78 321. Aby...  celý článek

Ilustrační snímek
Mládež zneužívala léky na kašel k vyvolání halucinací. Nově jsou na předpis

Dva léky na kašel s obsahem dextromethorfanu jsou nově jen na předpis. Tablety Stopex a pastilky Vicks Meddex s medem byly podle Státního ústavu pro kontrolu...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.