Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vznik kauzy Nagyová kvůli pádu vlády je paranoia, tvrdí státní zástupce

  15:10aktualizováno  15:10
Za paranoidní myšlenku označil státní zástupce Pavel Komár názor, že kauza Nagyová vznikla proto, aby vedla k pádu vlády Petra Nečase. Komár je také přesvědčený, že telefonáty mezi klientem a advokátem mohou být předmětem odposlouchávání. Na část odposlechů si u Ústavního soudu stěžuje jeden z Rittigových právníků David Michal.

"Pokud má někdo představu, že jsme začali spřádat plán, jak se zbavit Nečase a docílit pádu vlády, tak to nemohu označit jinak než za paranoidní myšlenku," řekl v Otázkách Václava Moravce Pavel Komár, který je náměstkem vrchního státního zástupce Ivo Ištvana.

O politické motivaci v kauze od počátku mluví lobbista Ivo Rittig i expremiér Petr Nečas, jenž v pátek k celé věci vydal obsáhlé prohlášení (celé jej najdete zde).

Komár na ČT v neděli zopakoval, že policisté a státní zástupci v ničem nepochybili. Vysvětloval, jak je to s pořizováním odposlechů nebo proč trvalo pět měsíců vynětí a podání žaloby ve větvi kauzy ohledně zneužití vojenského zpravodajství Janou Nagyovou.

Podle Komára docházelo v této větvi k doplňování dokazování a od února si pak státní zástupce dostudovával spis, který jen v této větvi čítá takřka 3 300 stran. Nějakou dobu pak zabralo vyhotovení obžaloby a 25stránkového usnesení o vyloučení této části z kauzy Nagyová.

Telefonáty mezi advokátem a klientem můžeme odposlouchávat, tvrdí státní zástupce

Komár se vyjadřoval také k problematice legálnosti odposlechům. "Máme za to, že jsme plně postupovali v souladu se zákonem, a to i ve světle evropské judikatury," řekl například k situaci, kdy se podle informací Lidových novin jeden z Rittigových právníků, v kauze kolem pražského dopravního podniku obviněný David Michal, obrátil na Ústavní soud. Chce, aby žalobci nemohli použít část odposlechů mezi ním a Rittigem. Mimo jiné proto, že jde o komunikaci klienta se svým advokátem. Jde o část odposlechů, která se týká údajného vyvádění veřejných peněz skrze jízdenky Pražského dopravního podniku.

"Trestní řád skutečně zakazuje odposlouchávat rozhovory mezi obviněným a obhájcem. Takový odposlech je potřeba ukončit a záznam zničit," připouští Komár. Podle něj Evropský soud pro lidská práva (ESLP) dokonce tuto povinnost rozšířil na jakýkoliv vztah advokát - klient. "Pokud je však advokát sám v postavení obviněné osoby, neposkytuje zákonnou právní službu, tak takovýto rozhovor může být odposloucháván a v žádném rozsudku ESLP tato možnost vyloučena nebyla," dodal Komár.

Policisté propustili Rittigova právníka Davida Michala (zcela vpravo, 14. února...

Advokát David Michal (vpravo) na fotce z 14. února 2014

Žalobci kvůli ochraně advokátů už nejméně jednou přišli o část věcí zabavených při domovních prohlídkách. iDNES.cz popsal, že věci advokáta Tomáš Jindry mu museli vrátit zpět, aniž by s nimi mohli jakkoliv pracovat (více čtěte zde).

U domovních prohlídek jde ale o jiný princip než u odposlechů. U prohlídek v advokátní kanceláři musí být přítomen zástupce Advokátní komory, a pokud on protestuje proti zadržení věcí, rozhoduje vydání možných důkazů policistům soud. Prohlídka u Jindry sice nebyla v kanceláři, přesto policisté na místo zástupce komory přivolali.

Žalobci vědí, komu patří zlato a miliony z domovních prohlídek

Komár také v ČT zopakoval, že policisté a žalobci vědí, komu patří zlato a 150 milionů korun zabavených při prohlídkách bytů, domů a kanceláří. "My samozřejmě víme, komu co patřilo, a víme, proč to ještě nesdělujeme veřejnosti a jsme pevně přesvědčeni, že na tyto záležitosti ještě dojde," nechtěl být Komár podrobnější.

"Prověřování věci velice intenzivně pokračuje," uvedl Komár ke kauze, kterou začali policisté řešit na počátku roku 2012. "Chci vás ubezpečit, že máme celou mozaiku složenou až na drobné střípky, které samozřejmě do té mozaiky ještě dodáme," dodal Komár.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.