Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Komando separatistů vede Movsar Barajev

  0:01aktualizováno  0:01
Maskovaní a po zuby ozbrojení čečenští bojovníci vpluli na scénu moskevského divadla uprostřed druhého dějství. Chceme zastavit válku v Čečensku, oznámili s kamennými tvářemi. Nežertovali. Pro svou věc jsou prý odhodláni i zemřít. Jejich údajným vůdcem je Movsar Barajev, synovec Arbiho Barajeva, jednoho z nejkrutějších teroristů v historii čečenského konfliktu.
Movsar Barajev

Movsar Barajev - Nedatovaný archivní záběr z vysílání ruské nezávislé televizní stanice NTV ukazuje čečenského velitele Movsara Barajeva, údajného vůdce ozbrojenců, kteří zajali v divadle v Moskvě několik set rukojmích. | foto: ČTK

Movsar převzal vládu nad Barajevovým impériem loni v červnu, kdy Arbiho zabila ruská armáda v jeho rodné vesnici Alchan Kala. Záběry hlavy mrtvého Arbiho při předávání jeho těla příbuzným obletěly tehdy celé Rusko. Právě za jeho smrt se nyní Movsar zřejmě mstí.

Asi pětadvacetiletý Movsar zdědil po svém strýci výnosný obchod s čečenskou ropou, kontrolu hlavního silničního tahu přes Čečensko a samozřejmě "nadání" pro únosy. A nejen to. Barajev byl prý napojen i na teroristu číslo jedna - Usámu bin Ládina a jeho teroristickou organizaci Al-Kajdu.

Barajevovi lidé postrádají tradiční hrdost a smysl pro čestnost, jakým oplývali dřívější kavkazští bojovníci za svobodu. Jejich denním chlebem se stala agresivita, krutý teror a únosy civilistů. Vždy byli vedeni k fanatismu a zaměřili se především na sabotážní akce.

Vybaveni automatickými pistolemi, radiostanicemi a výbušninami, provedli množství útoků na ležení federální armády v Grozném. Mezi jejich další "kousky" patří výbuchy vojenských aut v ulicích města.

Sami Čečenci považují Barajevovy bojovníky za kruté bandity a odmítají s nimi být jakkoli spojováni. Obviňují je, že jejich hlavní touhou jsou peníze.

Zakladatel klanu, Arbi Barajev, měl údajně na svědomí smrt 170 lidí. Připisuje se mu únos tří Britů a jednoho Novozélanďana budujících v Čečensku síť mobilních telefonů. Ti byli v říjnu 1998 nalezeni u čečensko-ingušských hranic s uříznutými hlavami.

Barajev sám nejprve odpovědnost za vraždu odmítl, při výslechu se přiznal. K popravě rukojmích Barajeva podle jedné legendy přesvědčil Usáma bin Ládin nabídkou 30 milionů dolarů, zatímco výkupné za vydání živých bylo deset.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Východ slunce na pražských Hradčanech (1. srpna 2017).
Sedmnáctiletá matka nechtěla budit dítě, v rozžhaveném autě zemřelo

Na západě Rakouska zemřelo dvouleté dítě, které matka s přítelem nechali při venkovní teplotě 30 stupňů Celsia zavřené v autě. Informovala o tom agentura APA....  celý článek

Policie na místě, kde řidič najel do davu lidí  (20. prosince 2016)
Útoky automobilem v Evropě se za poslední rok prudce množí

Evropa zažila za poslední roky už mnoho útoků provedených automobily, většinou s teroristickým motivem. Téměř polovina z nich se však stala jen za poslední...  celý článek

Policisté uzavřeli v centru Barcelony okolí místa, kde dodávka najela do davu...
„Naše myšlenky jsou s oběťmi.“ Světoví politici odsuzují útok v Barceloně

Světoví politici odsoudili čtvrteční teroristický útok v Barceloně. Smutek nad událostí vyjádřili americký prezident Donald Trump, předseda Evropské komise...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.