Komando hledá bin Ládina v Kašmíru

  • 21
Jakkoli to vypadá, že bin Ládin se stal nepolapitelným duchem, honba na něj bez ustání pokračuje. Komando 40 mužů složené z příslušníků britských elitních jednotek SAS a amerických Delta Force pátrá po nejhledanějším teroristovi světa v Kašmíru. Pátrací akce se rozjela poté, co indická zpravodajská služba sdělila americké CIA, že bin Ládin se nejspíš skrývá v kašmírských horách pod ochranou extremistické organizace Harkat al-mudžáhidín.

O společné akci USA a Británie píše sobotní The Daily Telegraph.

Rozhodnutí o vyslání SAS do Kašmíru prý padlo při návštěvě britského premiéra Tonyho Blaira v Indii, Pákistánu a Afghánistánu minulý měsíc. Indii i Pákistán vzápětí navštívil i americký ministr zahraničí Colin Powell.

Obě navštěvy se v té době uskutečnily především kvůli vyhrocujícím se indicko-pákistánském vztahům kvůli Kašmíru a obavám z potenciálního jaderného konfliktu.

Indie: Bin Ládin se skrývá v odlehlých horách 
Právě v té době ale přišla indická zpravodajská služba s podezřením, že bin Ládin se skývá v těžko dostupných himalájských horách v Kašmíru pod ochranou extremistické organizace Harkat al-mudžáhidín. Ta operuje na území Afghánistánu, Indie a Pákistánu a má těsné vazby na Al-Kajdu.

Do pátrání po bin Ládinovi je nasazena špičková technologie včetně špionážního satelitu nad Indickým oceánem a širokospektrálních senzorů reagujících na teplo, zvuky a zachycujících i infračervené paprsky.

Nejmenovaný britský armádní činitel, který se právě vrátil z regionu, vysvětlil, že britské SAS spíše vystupují jako poradci indických armádních speciálních jednotek. Mají přísně zakázáno zasahovat do jakýchkoli indicko-pákistánských sporů a přestřelek. Jejich úkoly jsou výhradně zpravodajské. Důvodem jsou obavy, že jakákoli cizí vojenská přítomnost by mohla opět zažehnout další jiskřičku v indicko-pákistánském konfliktu.

Pákistán už ale byl stejně o společné operaci SAS a Delta Force informován, píše The Daily Telegraph. Naznačuje to oznámení pákistánské vlády z tohoto týdne, že pákistánské tajné službě (SIS) bylo nařízeno rozpustit sekci, která napomáhala kašmírským separatistickým skupinám včetně Harkat al-mudžáhidín.

"Území, kde pátrací akce probíhá, je vysoce senzitivní," uvedl nejmenovaný britský armádní zdroj pro Daily Telegraph. "Bin Ládin ví, že oblast nebudeme bombardovat ani sem nepošleme výsadkáře. Máme ale spoustu dalších možností. Pokud je naživu, rozhodně není v bezpečí."

Naposledy byl bin Ládin spatřen loni v listopadu v oblasti Tora Bora na východě Afghánistánu.

Kdo jsou bojovníci  z Harkat al-mudžáhidín
Harkat al-mudžáhidín rekrutuje svoje bojovníky mezi mladými muslimy v Pákistánu a Británii. Mnozí z nich projdou tvrdým výcvikem v teroristických táborech v Afghánistánu. Štědrou finanční podporu jim poskytuje jak bin Ládin, tak pákistánská ISI.

Organizace se původně jmenovala Harkat al-ansar (Hnutí dobrovolníků). V 80. letech, kdy bojovala proti Sovětům v Afghánistánu, ji USA sponzorovaly. V roce 1987 bylo hnutí prohlášeno za mezinárodní teroristickou organizaci. Ta se posléze přejmenovala na Harkat al-mudžáhidín (Hnutí náboženských bojovníků).

Organizace má na svědomí řadu teroristických činů. V roce 1995 unesla dva Brity, dva Američany, Nora a Němce. Jednomu Američanovi se podařilo uprchnout. Norovo tělo se později našlo bez hlavy. Co se stalo s ostatními, se nikdy nezjistilo.

Organizace rovněž zosnovala únos indického letadla v roce 1999. Únosci tehdy požadovali výměnou za rukojmí propuštění islámských radikálů z indického vězení. Na svobodu se tak dostal i Ahmed Umar Saíd. Toho nyní pákistánské úřady zadržují jako hlavního podezřelého z únosu a vraždy amerického reportéra Daniela Pearla.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video