Poprvé v dějinách proslulé kolumbijské guerilly, bojující za ideje radikálního komunismu, to vypadá, že by letošní padesáté výročí, mohlo být i posledním rokem její existence. Členové Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) by totiž mohli upustit od své partyzánské války a vstoupit do politiky.
Kdo platí FARC?Finance získávají FARC, které v roce 2002 zařadila po USA i EU na seznam teroristických organizací, z obchodu s drogami, z únosů a vydírání. Povstalci například vybírají podíl z výnosů z polí s kokou, pronajímají svá letiště a poskytují drogovým pašerákům za úplatu ozbrojenou ochranu. Zdroj: ČTK |
Nebylo by to poprvé, co guerillové hnutí skončilo v politice. Někdejší revolucionáři se proměnili v politiky třeba v Salvádoru nebo Guatemale, nebo v Severním Irsku, kde Sinn Féin, původně politické křídlo nyní už zaniklé organizace IRA, patří k nejsilnějším politickým stranám.
V případě FARC záleží vše na tom, zda marxistická guerilla, která formálně vznikla 27. května 1964, uzavře s kolumbijskou vládou mír.
"Tohle může být poslední výročí, které FARC oslaví, pokud budou pokračovat vyjednávání v Havaně," řekl BBC Medófilo Medina, emeritní profesor z Národní kolumbijské univerzity. "Docela jistě však budou další výročí, pokud vyjednávání zkrachují," dodal historik.
Referendum o FARC
Kabinet kolumbijského prezidenta Juana Manuela Santose a nejvyšší představitelé guerilly zahájili četná vyjednávání koncem předminulého roku v Havaně. Dosud se shodli na třech z pěti bodů mírové smlouvy. Jenže je docela dost možné, že jednání vbrzku skončí. Rozhodne se 15. června, kdy se v latinskoamerické zemi uskuteční druhé kolo prezidentských voleb.
V tom prvním - minulou neděli - totiž Santos skončil na druhém místě. O čtyři procenta ho předstihl lídr pravicové opozice Óscar Iván Zuluaga, který je proti vyjednávání s rebely. Mnozí proto prezidentské volby vnímají jako referendum o tom, zda vyjednávat s FARC, nebo ne.
Santos coby iniciátor rozhovorů postavil svou kampaň právě na snaze uzavřít po půlstoletí mír, který stál život zhruba 200 tisíc lidí. Zuluaga mimo jiné i kvůli vysokému počtu obětí střetů s levicovou guerillou, dohody s FARC odmítá.
FARC v posledních letech značně oslabil, podle výpočtů kolumbijské armády má nyní zhruba 7500 mužů a žen ve zbroji. Pořád však ovládá oblasti jižní a západní části země.
