Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kolumbijská marxistická guerilla FARC slaví půlstoletí. Skončí letos?

  13:42aktualizováno  13:42
Nejstarší latinskoamerická guerilla - kolumbijský FARC - slaví padesát let existence. A podle optimistů to vypadá, že letošní rok bude její poslední. Vyjednávání mírové dohody s vládou prezidenta Santose je na dobré cestě. Vše rozhodne druhé kolo prezidentských voleb v půli června.

Munice zabavená bojovníkům FARC | foto: Reuters

Poprvé v dějinách proslulé kolumbijské guerilly, bojující za ideje radikálního komunismu, to vypadá, že by letošní padesáté výročí, mohlo být i posledním rokem její existence. Členové Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) by totiž mohli upustit od své partyzánské války a vstoupit do politiky.

Kdo platí FARC?

Finance získávají FARC, které v roce 2002 zařadila po USA i EU na seznam teroristických organizací, z obchodu s drogami, z únosů a vydírání. Povstalci například vybírají podíl z výnosů z polí s kokou, pronajímají svá letiště a poskytují drogovým pašerákům za úplatu ozbrojenou ochranu.

Zdroj: ČTK

Nebylo by to poprvé, co guerillové hnutí skončilo v politice. Někdejší revolucionáři se proměnili v politiky třeba v Salvádoru nebo Guatemale, nebo v Severním Irsku, kde Sinn Féin, původně politické křídlo nyní už zaniklé organizace IRA, patří k nejsilnějším politickým stranám.

V případě FARC záleží vše na tom, zda marxistická guerilla, která formálně vznikla 27. května 1964, uzavře s kolumbijskou vládou mír.

"Tohle může být poslední výročí, které FARC oslaví, pokud budou pokračovat vyjednávání v Havaně," řekl BBC Medófilo Medina, emeritní profesor z Národní kolumbijské univerzity. "Docela jistě však budou další výročí, pokud vyjednávání zkrachují," dodal historik.

Referendum o FARC

Kabinet kolumbijského prezidenta Juana Manuela Santose a nejvyšší představitelé guerilly zahájili četná vyjednávání koncem předminulého roku v Havaně. Dosud se shodli na třech z pěti bodů mírové smlouvy. Jenže je docela dost možné, že jednání vbrzku skončí. Rozhodne se 15. června, kdy se v latinskoamerické zemi uskuteční druhé kolo prezidentských voleb.

Fotogalerie

V tom prvním - minulou neděli - totiž Santos skončil na druhém místě. O čtyři procenta ho předstihl lídr pravicové opozice Óscar Iván Zuluaga, který je proti vyjednávání s rebely. Mnozí proto prezidentské volby vnímají jako referendum o tom, zda vyjednávat s FARC, nebo ne.

Santos coby iniciátor rozhovorů postavil svou kampaň právě na snaze uzavřít po půlstoletí mír, který stál život zhruba 200 tisíc lidí. Zuluaga mimo jiné i kvůli vysokému počtu obětí střetů s levicovou guerillou, dohody s FARC odmítá.

FARC v posledních letech značně oslabil, podle výpočtů kolumbijské armády má nyní zhruba 7500 mužů a žen ve zbroji. Pořád však ovládá oblasti jižní a západní části země.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.