Kubánský prezident Raúl Castro pečetí dohodu mezi kolumbijským prezidentem Juanem Manuelem Santosem a lídrem FARC „Timošenkem“. (1. října 2015) | foto: Reuters

Válka v Kolumbii po půl století končí, vláda guerille promine zločiny

  • 60
Po nekonečných vyjednáváních se kolumbijská vláda dohodla s levicovými revolucionáři FARC, kteří s ní válčili víc než padesát let. Skupině, kterou mnohé velmoci označují za teroristy, slíbil prezident Kolumbie odpuštění zločinů. Obyvatelé s rozhodnutím nesouhlasí a volají po vězení pro teroristy.

Trvalo roky než našel kolumbijský prezident Juan Manuel Santos společnou řeč s velitelem Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) Timoleonem Jimenezem zvaným „Timošenko“. Před měsícem však oba muži konečně stvrdili mírovou dohodu, na kterou Kolumbie čekala víc než padesát let.

Santose nestála málo - ústupek v podobě prominutí trestů členům revoluční armády. „Máme jako společnost vážné problémy a jediný způsob, jak ukončit tuto hrůzu, je konsolidovat mírový proces. To je jediný způsob, jak to zastavit,“ řekl už dříve Santos.

Řadoví bojovníci tak dostanou amnestii. Jen s vysoce postavenými důstojníky se povede soud. Pokud se však i ti ke svým zločinům přiznají a budou spolupracovat, hrozí jim trest maximálně pěti až osmi měsíců veřejně prospěšných prací. Pouze pokud spolupracovat nebudou a zločiny jim budou dokázány, mohou skončit až na 20 let ve vězení.

Kolumbijci žádají tvrdší tresty

Kolumbijcům se návrh nelíbí, protože FARC dostatečně nepotrestá. Podle mezinárodního práva je však dohoda v pořádku, protože činí FARC právně odpovědným za své zločiny, ačkoliv tresty jsou mírnější, než by obyvatelé očekávali.

Guerilla

Má zvláštní postavení v mezinárodním právu. Se zajatci se musí zacházet podle Ženevských konvencí. Aby však hnutí mohlo být považované za guerillu, musí naplnit čtyři základní znaky:

1) jasné velení

2) má pevný rozeznávací znak viditelný na dálku (např. uniformu)

3) nosí otevřeně zbraně

4) drží se při svých úkonech zákonů a obyčejů války

Zdroj: Mareš, M. (2004)

Přestože je FARC často označovaný za guerillu, za desetiletí svého působení se neštítil ani teroristických praktik. Zvláště v osmdesátých letech budil strach únosy lidí, letadel či bombovými útoky. Světově se proslavil v 90. letech ve spojitosti s narkomafií a obchody s kokainem.

Politolog Pavel Doško ve své diplomové práci upozorňuje, že Spojené státy i Kanada, Peru a někteří představitelé Evropské unie berou FARC jako teroristickou organizaci.

Jedním z odpůrců dohody s teroristy je hlavně bývalý prezident země Álvaro Uribe, který se do kritizování Santose pustil na svém účtu na Twitteru. Jako problematický bere fakt, že nehledě na to, jak hrozné zločiny teroristé FARC spáchali, stačí, aby se přiznali, a ujdou vězení.

Všechno může ještě zvrátit dodatek, ve kterém Santos slíbil Kolumbijcům, že výslednou mírovou smlouvu budou moct odsouhlasit nebo zamítnout. I když podle současných průzkumů je 90 procent obyvatel proti, očekává se, že nakonec lidé dohodu schválí. Podle Foreign Policy by totiž opačné rozhodnutí znamenalo zahodit nejlepší šanci na mír, jakou kdy Kolumbie měla.

Usmíření v Havaně

Jednání byla na cestě ke shodě už před třemi lety. Tehdy se však zasekla právě na bodu týkajícím se trestů za válečné zločiny. Podíl na současném usmíření má i papež František, který k uzavření dohody vybízel na své nedávné návštěvě Kuby, kde se nakonec Jimenez se Santosem 23. září sešli.

„Nemáme právo dovolit si další selhání na této cestě k míru a usmíření,“ apeloval na politické aktéry jihoamerického státu František při bohoslužbě.

Výsledek v podobě sehraného vystoupení před fotografy s dramatickou fotkou, na kterém jim ruce spojuje kubánský prezident Raúl Castro, svědčí o tom, že oba aktéři konečně rozťali gordický uzel. Konečnou verzi mírové smlouvy chce Santos i Jimenez podepsat do šesti měsíců.

Soudit je bude zvláštní tribunál

Pokud se dohoda podepíše, bude FARC soudit zvláštní tribunál. Zatím však není jasné, kdo v něm bude zasedat, ani jaká bude přesně jeho role. Web Foreign Policy předpokládá, že odborníci se budou přít ohledně toho, jestli podmínky dohody nejsou v rozporu s požadavky Mezinárodního kriminálního soudu (ICC) nebo dokonce přímo proti kolumbijské ústavě.

Pravicoví extremisté v Kolumbii

Spojená sebeobrana Kolumbie (AUC) je jako pravicově extremistické křídlo v Kolumbii unikátní. Vznikla reakcí na útlak ze strany levicové guerilly, ale dopad její činnosti nebyl o nic méně ničivější a její kriminalita je srovnatelná s jejími protivníky.

Zdroj: Doško,P. (2015)

Podle webu The Economist se má v budoucnu stejně nahlížet kromě teroristů z FARC i na ty, kteří financovali opoziční pravicové paramilitární křídlo. To v Kolumbii představuje hlavně Spojená sebeobrana Kolumbie (AUC).

Podle průzkumu, který zveřejnil list La Nación před dvěma lety, zemřelo ve válce kolumbijských paramilitárních organizací se státem víc než 220 tisíc lidí, přičemž okolo 180 tisíc byli civilisté. Většinu vražd připisuje vláda pravicovým ozbrojencům, ačkoliv ani FARC nevychází ze statistik bez poskvrny. Jejich zatím poslední akcí bylo zabití jedenácti vojáků vládních sil v jižním kraji Cauca.

Podle Institutu pro ekonomiku a mír spolknou výdaje na boj s paramilitárními organizacemi každoročně 18 procent hrubého domácího produktu Kolumbie, což v současnosti představuje asi 67 miliard dolarů.

Co je FARC

Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) vznikly v roce 1964 jako krajně levicové hnutí myšlenkově napojené na Komunistickou stranu Kolumbie (PCC – Partido Comunista Colombiano). Impulzem k založení byla občanská válka mezi konzervativci a liberály v Kolumbii a otázky ohledně vlastnictví půdy.

Více se na ofenzivu zaměřili v 80. letech, kdy také začaly s rozmachem pěstování koky financovat svou činnost z prodeje drog.

V době největšího rozmachu disponoval FARC tisíci mužů a kontroloval až 40 procent území Kolumbie. Průměrně se jejich počty pohybují mezi 12 až 18 tisíci členů. V obsazených oblastech nahrazoval stát - vybíral „daně“, zřizoval školy, zdravotní zařízení, dokonce i soudy. Někde budoval i infrastrukturu.

Zdroj: BBC, Doško, P. (2015)


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video