Označení "Praha stověžatá" použil poprvé patrně spisovatel Josef Hormayer počátkem 19. století. Bernardo Bolzano, který pražské věže spočítal jako první, došel k číslu 103. Nepočítal přitom ale vodárny ani soukromé domy.
V první třetině 20. století napočítali zvědavci věží kolem 400. V současné době odhaduje jejich počet Pražská informační služba na 500.
Nadšenci, kteří se nedávno pokusili věže metropole fakticky spočítat, létali nad Prahou v letadle a na ploše přibližně 28 kilometrů čtverečních napočítali na 120 nejvýznamnějších věží. Ty vyfotografovali, přesně zdokumentovali, změřili a popsali. Celkový počet všech pražských věží pak odhadli asi na tisíc, nepočítaje v to věžičky měšťanských domů.
Věže zdobí zejména sakrální stavby, často ale upozorňují i na významné veřejné budovy. V panoramatu města jsou k vidění také historické vodárenské věže, v minulosti zcela nezbytné pro život města. A nechybí ani samostatně stojící zvonice.
Nárožní věže dominují i některým palácům a měšťanským domům, především na Starém a Novém Městě, Malé Straně a Hradčanech.
Naše doba přispěla do celkového výčtu mnoha stavbami industriální architektury. A tak je označení Praha stověžatá dnes už historickou záležitostí. Pražských věží a věžiček je ve skutečnosti několik tisíc.
NEJKRÁSNĚJŠÍ VYHLÍDKY NA MĚSTONovotného lávka na Smetanově nábřeží |
TELEVIZNÍ VYSÍLAČ NA ŽIŽKOVĚ
Mezi pražskými věžemi je bezkonkurenčně nejvyšší. Měří 216 metrů. O jeho výstavbě bylo rozhodnuto z důvodů stále se rozrůstajícího města a přibývajících rušivých vlivů na příjem televizního signálu. Součástí věže je i restaurace ve výšce 63 metrů a krytá vyhlídková terasa o 34 metrů výše.
PRAŠNÁ BRÁNA
Je jedním z pražských architektonických skvostů. Zpravidla u ní končí turisté procházející po oblíbené, takzvané Královské cestě. Pokud jim ještě stačí síly, mohou vystoupat na její vrchol. Celková výška věže je 57,7 metru.
STAROMĚSTSKÁ RADNICE
Patří mezi naše nejvýznamnější architektonické památky. Pro svůj historický význam byla v roce 1962 prohlášena za národní kulturní památku. Radniční věž je vysoká 59 metrů a stojí trochu nakřivo. Ve svém vrcholu je od paty odchýlena o 23 cm k jihu a 15 cm k západu.
BAZILIKA SV.JIŘÍ NA PRAŽSKÉM HRADĚ
Románská trojlodní bazilika je nejstarší dochovanou sakrální stavbou v Praze. Pochází z období kolem roku 920. Její bílé věže postavené z pečlivě opracovaných opukových kvádrů měří 41 metrů. A jedna z nich je také trochu nakloněná. Odchyluje se o celých 40 cm.
KATEDRÁLA SV.VÍTA
Základní kámen ke gotické novostavbě byl na Pražském hradě položen roku 1344. Dokončena byla až o šest století později, v roce 1929. Dominantami stavby jsou především její věže. Mezi nimi vyniká mohutná jižní věž vysoká 99,3 metru. Ve svých útrobách přechovává největší český zvon Zikmund.
NÁRODNÍ MUZEUM
Bylo založeno 15. dubna 1818 jako soukromý vědecký ústav z podnětu dvou osvícených českých aristokratů. Tehdy ještě pod jménem Společnost vlasteneckého musea v Čechách. Výška budovy je v jejím nejvyšším vrcholu 69 metrů.
PETŘÍNSKÁ ROZHLEDNA
V roce 1889 se konala v Paříži světová výstava. Její hlavní atrakcí se stala právě vybudovaná Eiffelova věž. Členové Klubu českých turistů, kteří výstavu navštívili, byli její krásou uchváceni a rozhodli, že její napodobeninu postaví v Praze. Otevřena byla 20. srpna 1891. Včetně královské koruny na jejím vrcholu měří 60 metrů.
ASTRONOMICKÁ VĚŽ V KLEMENTINU
Klementinum zřídili jako své centrum jezuité, kteří přišli do Prahy v roce 1556. Jeho dominantou je astronomická věž, dříve nazývaná matematická. Je vysoká 52 metrů, na jejím vrcholu stojí socha Atlanta nesoucího zeměkouli se symbolem Božího oka.
