Z osmdesáti dotazovaných páťáků z celé země jich více než polovina uvedla, že jejich měsíční kapesné nepřesahuje sto korun. Častěji takto odpovídaly dívky.
Výjimkou nebyly ani odpovědi, že rodiče dětem žádné kapesné nevyplácejí. "Nedostávám žádné peníze. Vše, co potřebuji, mi platí rodiče, občas mi dají sto korun. Ale to není moc často," uvedla například desetiletá Mirka z Liberce.
Stejně starý chlapec z Olomouce se zase musí hodně snažit, aby od rodičů nějakou tu korunu na útratu dostal. "Pravidelně nedostávám nic, jen za známky. Když je mám dobré, dostanu nějaké peníze," vysvětlil.
Téměř čtvrtina dětí v anketě tvrdila, že dostávají kapesné až tři sta korun měsíčně. Jedenáctiletý Denis a jeho stejně starý spolužák Ondra ze základní školy v Českých Budějovicích prý dostávají od svých rodičů na měsíc až tři tisíce korun.
Bohatší deváťáci
O něco lépe než většina páťáků si vedou žáci devátých tříd. Jejich kapesné se pohybuje obvykle mezi třemi až pěti sty korunami měsíčně.
I mezi školáky z devítek se objevili "boháči". Třináct deváťáků z dotazovaných sedmaosmdesáti uvedlo, že dostávají na měsíc od rodičů tisíc korun jako kapesné. Čtrnáctiletý Petr z Olomouce dostává na měsíc až patnáct set korun.
Téměř desetina deváťáků na kapesné může zapomenout. "Já dostávám peníze, spíš když je opravdu potřebuju. Ale rodiče musí poznat, že to není na hovadiny, což většinou není," napsal čtrnáctiletý Radek z pražské základní školy.
Podle dětské psycholožky Lenky Čadové by se děti měly naučit hlavně s penězi hospodařit. "Čím je dítě starší, tím by mělo dostat víc," tvrdí psycholožka.
