Provizorní azylové centrum v německém městě Hanau (29. září 2015)

Provizorní azylové centrum v německém městě Hanau (29. září 2015) | foto: Reuters

Němci pro nás mají tisíce eur, sní migranti. Realita je o poznání chudší

  • 567
Stovky tisíc lidí využívají letošní uprchlickou krizi k tomu, aby se navzdory azylovým pravidlům Evropské unie dostali až do Německa. Mnozí z nich míří za příbuznými, kteří se přistěhovali už dříve. Velká část běženců však sní jen o štědré sociální podpoře, kterou jim slíbili převaděči.

Mladý uprchlík Jamen stál minulý týden před hraničním přechodem v chorvatské vesnici Harmica. Z rodné Sýrie urazil už tisíce kilometrů, do cílového Stuttgartu mu jich chybělo ještě necelých 800. Než mu pohraničníci dovolili vstoupit na území Slovinska, krátce si promluvil se zvláštní zpravodajkou iDNES.cz (více čtěte zde).

Čtyřiatřicetiletý běženec novinářce líčil, proč podle něj stovky tisíc lidí míří právě do Německa. Berlín očekává, že v zemi do konce roku požádá o azyl zhruba 800 tisíc běženců. Kromě Syřanů přicházejí Afghánci, Pákistánci, ale také lidé z východní Evropy.

„Jedou, protože v Německu dostanou sociální dávky. Vědí, že je odmítnou, ale cesta je přijde na tisíc eur. V Německu dostanou jídlo, oblečení, ubytování. Zůstanou tři měsíce, než je zamítnou, a potom jim německá vláda dá šest tisíc eur. Když jich jede třeba šest, tak to máte pro rodinu třicet tisíc. To je důvod, proč je to tu tak přeplněné,“ řekl běženec Jamen.

Redakce iDNES.cz se rozhodla ověřit, nakolik se Jamenova slova o tisících eur připravených pro migranty blíží realitě. Informace o novém životě v Německu totiž běženci získávají zejména od převaděčů, kteří vypráví o západním blahobytu, aby z nich vymámili v přepočtu i desítky tisíc korun.

Lákání zoufalých uprchlíků na nebezpečnou cestu přes moře se zločincům štědře vyplácí, za posledních 15 let si podle odhadů přišli na víc než 430 miliard korun (více o zisku pašeráků se dočtete zde).

Šest tisíc eur nabízí Brusel, zamíří ovšem do státních kas

Kromě pašeráků, jejich náborových kampaní a konverzace s přáteli, kteří už se do Evropy dostali, je hlavním informačním zdrojem pro běžence také internet. Dvě nejfrekventovanější spojení, po nichž na příkaz Syřanů v poslední době pátrá vyhledávač Google, jsou podle televize al-Džazíra „imigrace do Německa“ a „azyl v Německu“.

Po důkladném hledání vyhledávač skutečně nabídne zprávu o šesti tisících eur na jednoho migranta. Je to ovšem částka, kterou podle agentury Bloomberg nabízí členským zemím EU předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Peníze mají dostat úřady, které žadatele o azyl ubytují v rámci nedávno schváleného systému povinných kvót. Rozhodně to tedy nejsou peníze, které by měl přistěhovalec dostat pro svou potřebu.

Provizorní azylové centrum v německém městě Hanau (29. září 2015)
Provizorní azylové centrum v německém městě Hanau (29. září 2015)

Provizorní azylové centrum v německém městě Hanau (29. září 2015)

Dospělý žadatel dostává 143 eur, jídlo a střechu nad hlavou

Německo se o každého nového běžence stará od okamžiku, kdy se přijde zaregistrovat na imigrační úřad. První tři měsíce svého nového života poté tráví v přijímacím centru, kde je pro něj připravené lůžko, základní strava a čisté oblečení. Za péči o běžence odpovídají jednotlivé spolkové země.

Uprchlická krize

Za normálních okolností bydlí žadatelé o azyl ve speciálních ubytovnách. Ty jsou ovšem letos beznadějně přeplněné, běženci proto často končí v tělocvičnách (například v Hanau přebývají ve velké sportovní hale - podívejte se).

Pokud by jim úřady nechtěly ubytování a stravu zajistit, musí na ni přispět finančně. Zemské rozpočty by to ovšem přišlo draho. Podle nařízení Evropské unie by částka musela být srovnatelná s tím, na kolik si přijdou němečtí občané. Vyplácení v „naturáliích“ úřadům umožňuje komfort omezit.

Hotovost, kterou žadatelé o azyl dostanou, činí podle magazínu Der Spiegel obvykle 143 eur na měsíc pro každého plnoletého člověka. V přepočtu si tedy dospělý běženec přijde na necelých 3 900 korun, které může utratit podle libosti. Kapesné pro děti je zhruba o 50 eur měsíčně nižší.

Běženci mohou hledat práci, málokdo jim ovšem zaplatí

Pokud se azylové řízení protáhne, po třech měsících se žadatelům otevírají nové možnosti. Může se například ucházet o zaměstnání, zde však mnohý migrant tvrdě narazí.

Německo od letoška zavedlo povinnou minimální mzdu, zaměstnavatel uchazečům v přepočtu nesmí nabídnout méně než 232 korun za hodinu. Firmy ale tolik peněz nejsou ochotné nabídnout, řada migrantů má totiž problémy s kvalifikací (více čtěte zde).

Většina běženců proto spoléhá na sociální podporu. Oproti prvním třem měsícům výrazně stoupá. Dospělý žadatel o azyl, který žije sám, může podle předpisů počítat s částkou 359 eur měsíčně. Pokud domácnost s někým sdílí, příspěvek se snižuje.

V přepočtu běženec dostává asi 9 750 korun, musí si však sám obstarat jídlo i oblečení. Příspěvek na bydlení se vyplácí zvlášť a řídí se cenami nájmů v dané oblasti - třeba v Mnichově je vyšší než na východoněmeckém venkově.

Provizorní azylové centrum v německém městě Hanau (29. září 2015)
Provizorní azylové centrum v německém městě Hanau (29. září 2015)

Běžencům v Hanau úřady místo peněz poskytují jídlo přímo v azylovém centru.

Běženci musí žít srovnatelně s nezaměstnanými, míní soud

Žadatelé o azyl původně dostávali mnohem méně peněz, německý ústavní soud to však podle rádia WDR zakázal. Každý člověk má podle něj nárok na určité životní minimum. Stanovila ho takzvaná Hartzova koncepce, podle níž se každý rok počítá výše státní podpory pro dlouhodobě nezaměstnané Němce. Nyní je to 399 eur měsíčně, od ledna částka o pět eur stoupne.

Ústavní soudci už v roce 2012 rozhodli, že pokud tato podpora odpovídá nákladům na skromný život v Německu, měli by ji ve srovnatelné výši dostávat všichni potřební - tedy i lidé čekající na azyl. Na základě tohoto verdiktu začala finanční podpora pro běžence pomalu stoupat. Aktuální vyhláška spolkového ministerstva práce a sociálních věcí běžencům od 1. března letošního roku přiznává právě zmíněných 359 eur.

Pokud by tuto částku 10 měsíců pobíral například kosovský Albánec, finančně se podle redaktorů magazínu Der Spiegel dostane nad úroveň průměrné roční mzdy ve své domovské zemi.

Ta činí v přepočtu asi 95 tisíc korun, zatímco uprchlík v Německu si za rok může přijít až na 99 tisíc korun (bude-li první tři měsíce dostávat kapesné 143 eur a po zbytek roku 359 eur).

V absolutních číslech si polepší i uprchlíci ze Sýrie. Většina místních obyvatel totiž pracuje ve veřejném sektoru, který byl už před vypuknutím občanské války výrazně podfinancovaný.

Když se ovšem vezmou v úvahu i poměrně vysoké náklady na život v Německu, sen o tisících eur věnovaných „jen tak“ německými úřady, jak slibovali převaděči, se v přeplněné sportovní hale mnohým rychle rozplyne.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video