Saúdská Arábie, Kuvajt, Bahrajn, Katar, Omán a Spojené arabské emiráty navázaly spolupráci už před třiceti lety. Budoucí forma paktu by však mohla být téměř na bázi Evropské unie, jak se nechali před jednáním slyšet lídři jednotlivých zemí.
Unie by podle upřesnění bahrajnské státní ministryně pro informace Samiry Radžábové mohla "začít se dvěma nebo třemi" ze šesti členů Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu (GCC). Na pondělním summitu by podle nejmenovaného zdroje agentury AFP měla být spuštěna "určitá forma unie mezi Saúdskou Arábií a Bahrajnem".
GCCRada pro spolupráci arabských států v Zálivu známá také jako Rada pro spolupráci v Zálivu (GCC, anglicky: Gulf Cooperation Council) je ekonomickopolitická unie. Tvoří ji šest arabských států, které mají přístup k Perskému zálivu. Členskými státy jsou Kuvajt, Saúdská Arábie, Katar, Spojené arabské emiráty, Bahrajn a Omán. Všech šest států spojuje několik prvků, které se objevují i v základním dokumentu GCC. Jednotlivé politické systémy jsou různé formy monarchie založené na islámské víře. Státy GCC představují 45 procent světových zásob ropy a produkují přibližně 20 % roční světové výroby, což z nich dělá významného hráče na poli mezinárodních vztahů. O vstup do Rady Zálivu usiluje i Jemen, Jordánsko a Maroko. |
"Očekávám, že tam zazní oznámení od dvou nebo tří zemí. Nemůžeme si být jisti, mám ale silné tušení," řekla Radžábová. "Každá ze zemí příslušné unie si zachová svrchovanost a zůstane členem OSN, sjednotí ale své rozhodování v oblasti zahraničních vztahů, bezpečnosti, armády a ekonomiky," dodala.
Strach z revolucí a Íránu
"Nejrůznější hrozby nás nutí posunout se od nynější formy spolupráce k užší formě unie," pronesl už minulý měsíc saúdský ministr zahraničí Saud al-Fajsal. Jak si všímá CNN, ministr už blíže nespecifikoval, o jaký druh hrozeb konkrétně by se mohlo jednat.
Podle některých analytiků je však potřeba unie odezvou na sílící vliv al-Káidy, která upevňuje své pozice v zemích loňského arabského jara a dále hrozba šíitského Íránu.
Právě zmíněná vlna revolucí se totiž nevyhnula jednomu ze členů spolku. Malá ostrovní monarchie Bahrajn potlačila loňské jarní protesty silou až za pomoci jednotek spřízněné Saúdské Arábie a Emirátů.
I proto bahrajnská opozice s plánovanou unií příliš nesouhlasí. "Lidé členských zemí Evropské unie si sami odhlasovali, zda chtějí v EU být či ne. Obyvatelé Perského zálivu by měli mít stejnou možnost," uvažuje vůdčí představitel bahrajnské strany Vifák Šajk Ali Salman.
Napětí roste i mezi Spojenými arabskými emiráty a Íránem na druhé straně Zálivu. Obě země se už roky dohadují nad správou několika ostrůvků kousek od Hormuzského průlivu. Právě přítomnost Íránu a jeho válka s Irákem stála před jedenatřiceti lety za vznikem GCC. Zda se však dlouholetá spolupráce šesti monarchií Zálivu vyvine v nový politický subjekt, ukáže až výsledek jednání.
Mimo stávající šestici (zelená barva) o vstup do GCC usiluje i Jemen, Jordánsko (žlutá) a poměrně vzdálené Maroko.
