Nehodu ze 17. července vyšetřoval Ústav pro odborné zjišťování leteckých nehod a zprávu zveřejnil na svém webu (více o nehodách z červencového víkendu čtěte zde).
Mezi závěry se mimo jiné uvádí, že ačkoli měl pilot zřejmě letité zkušenosti s létáním na padákovém kluzáku, neměl zkušenosti s podmínkami na Černé hoře.
Ta je velmi oblíbenou destinací paraglidistů, zároveň je zrádná. Pětačtyřicetiletému polskému pilotovi se vymstilo, že byl ve vzduchu v době, kdy se mělo prudce změnit počasí.
"V silném větru s nárazy před příchodem zřetelné studené fronty zalétl do prostoru za závětrnou stranu Černé hory, odkud se mu už nepodařilo vrátit," konstatuje zpráva vyšetřovatelů.
V takzvaném rotoru kluzák začal rychle klesat, pilot se ho ale stále pokusil uřídit. Záložní padák nepoužil. Kluzák se zřítil a paraglidista zřejmě ještě před dopadem na zem narazil do pahýlu uschlého stromu. Na místě zemřel.
Varování zřejmě slyšel, ale letěl dál
Průběh nešťastníkova letu sledovali dva jeho krajané, kteří se s ním náhodně setkali před startem. Oba ten den letěli dříve a bez problémů, i když druhý už pociťoval sílící vítr. Vyplatilo se mu kopírovat kolegu z Česka, o němž se domníval, že zná místní podmínky.
Kolem 14. hodiny přišel za Poláky, kteří šťastně přistáli, český pilot a radil jim, aby kolegu ve vzduchu vysílačkou varovali před rychle se blížící změnou počasí a vyzvali ho k přistání.
To udělali a on jim sklopením okrajů kluzáku potvrdil, že rozumí. Letěl ale dál, svědkům zmizel z dohledu a na další varování už nereagoval.
Podle rozboru vyšetřovatelů se pravděpodobně právě neznalost prostředí podepsala na tom, že pilot neuměl adekvátně reagovat. Místo toho, aby se pokusil uletět do bezpečí, vítr ho odnesl na závětrnou stranu Černé hory, kde pilot řízení nezvládl.
