Podle smlouvy z roku 1995, kterou chtěli představitelé města chránit životní prostředí v Ostravě, měla koksovna Jan Šverma ukončit provoz nejpozději do konce roku 2005, koksovna Svoboda do konce roku 2009. "Tenkrát šlo o nefér rozhodnutí. Aby někdo z moci úřední koksovnu zamknul, na to argumenty nejsou," říká Jiří Jezerský, místostarosta městského obvodu Ostrava-Mariánské Hory, na jehož území jedna z koksoven stojí.
"Smlouva měla rozhodně smysl, i když byla svým způsobem nestandartní," tvrdí zástupce primátora Ivan Knižátko. "Ostrava udělala v životním prostředí kus práce," dodal.
Podle odborníků je v návaznosti na činnost koksoven zaměstnáno osmnáct tisíc lidí. Navíc v loňském roce zaznamenaly koksovny zvýšenou poptávku po koksu, jejich tržby se zvýšily v porovnání s rokem 1999 o 400 milionů korun na téměř čtyři miliardy. „Koksovny jely naplno. V dolech došlo k znatelnému nárůstu těžby koksovatelného uhlí," řekl Chalupa. Koksovny investovaly v minulých letech téměř dvě miliardy korun, aby jejich provozy vyhověly přísnému zákonu o ochraně ovzduší.
Výhrady k činnosti koksoven mají ekologové.
"I když vím, že se jim obrovským způsobem podařilo snížit vypouštěné emise, přesto bych jejich provozy viděl raději za hranicemi města," řekl Zdeněk Jakubka z občanského sdružení VITA. Z ankety, kterou sdružení zorganizovalo před třemi léty vyplynulo, že lidé vnímají koksovny jako jednoho z největších znečišťovatelů životního prostředí.
Jiří Jezerský z mariánkohorské radnice však říká: "Nezažil jsem za léta na radnici nikdy žádný rozezlený ohlas, že by se měla koksovna zavřít. Buďme rádi, že tady nějaké fabriky jsou. Kde by ty stovky lidí hledaly práci?"
- pátek 11. května 2001