Ať už šlo o prase napájené šampaňským (Big Brother), psa drženého v kleci (Výměna manželek) či ryby v nafukovacím bazénku (VyVolení), šlo vždy o zacházení, které přinejmenším hraničilo s týráním zvířat.
Trápení pro zábavu
Využívání zvířat pro zábavu je vždy velice ošemetná věc. I když ubližování zvířeti není většinou přímým cílem "zábavné" akce (jako je tomu například u býčích zápasů), velmi snadno se stane, že při ní zvířata trpí nebo i umírají. Může to být proto, že lidé, kterým se zvířata dostanou do rukou, nemají žádné či skoro žádné znalosti o jejich potřebách.
Zvířata pak mohou trpět, protože jim byla podána nevhodná strava, protože jsou držena v nevhodném prostředí či protože mají jednoduše strach.
Může to však být také proto, že mnozí lidé stále vnímají zvířata jako něco, co je tu pro náš užitek, prospěch, obveselení – záleží na situaci.
Cílem tvůrců televizních show je přirozeně zvýšit sledovanost a zdá se, že v tomto směru nehledí nalevo napravo. Všechno, co může zaujmout, je vítáno.
Lze očekávat, že časem nebudou stačit prasata, psi nebo ryby, ale přijdou na řadu mnohem zajímavější tvorové – co třeba takoví hadi? Či opice? Ale považují to vlastně diváci, kvůli kterým se to všechno děje, za zábavné? Připadá jim vtipné, když jsou účinkující de facto nuceni k tomu, aby v přímém přenosu zabíjeli jiné živé tvory – ryby, jak se děje v pořadu VyVolení? Nebo když skupinka mladých lidí dostane pro obveselení malé sele, které pak opije alkoholem? Z desítek telefonátů a e-mailů, které jsme po odvysílání od rozezlených diváků dostali, to vypadá, že zřejmě ne.
Případ psa v kleci
Ještě mnohem více lidí se nám ozvalo, když jiná televize v pořadu Výměna manželek odvysílala záběry psa, který byl po většinu času držen v kleci jen o málo větší, než je on sám.
V tomto případě sice nešlo o zpestření záměrně předem připravené autory pořadu. To však televize odpovědnosti nezbavuje. Zákon na ochranu zvířat pamatuje i na situaci, že se někdo týrání zvířat sice sám nedopustí, ale takové zacházení propaguje. A právě to televizní stanice pravděpodobně udělaly. V tomto smyslu se vyjádřila i Ústřední komise pro ochranu zvířat, která je oficiálním orgánem ochrany zvířat zřízeným při ministerstvu zemědělství.
Nevhodné zacházení se zvířaty, či dokonce jejich týrání, ke kterým v rámci různých show dochází, jsou politováníhodné. Je to však jen špička ledovce. Miliardy zvířat žijí v utrpení velkochovů, než jsou nakonec zabita pro naši obživu. Další desítky milionů zvířat jsou ročně využívány pro pokusy. Miliony zvířat přežívají v nesnesitelných podmínkách kožešinových farem, než jsou krutým způsobem usmrcena. Další miliony trpí a zemřou z různých dalších důvodů (zábavní parky, obchod s exotickými zvířaty, zanedbaní a utýraní domácí mazlíčci apod.).
Tato zvířata však na televizních obrazovkách příliš často nevídáme.
Přitom právě ona by si pozornost zasloužila.
Využíváme je pro náš prospěch a málokdy se ptáme, zda je to nutné, případně zda bychom to alespoň nemohli dělat humánnějším způsobem. Zvířata však jsou cítící tvorové, kteří jsou schopni tak jako my prožívat strach a bolest. Jsou bezmocná a svá práva si vymoci nemohou.
Je na nás, abychom si jejich práva uvědomovali a respektovali je.
