O pokutě s konečnou platností rozhodl zemský soud v Bonnu začátkem března. Soud se tak přiklonil ke stanovisku státního zastupitelství a zemského ministerstva spravedlnosti v Severním Porýní-Vestfálsku, které již před měsícem navrhly řízení proti Kohlovi zastavit a případ uzavřít vyměřením pokuty ve výši 300 tisíc marek. Pro bývalého kancléře to znamená, že vyhnul soudnímu procesu.
Řízení proti Kohlovi vedla prokuratura od ledna 2000 jako podezření ze zpronevěry prostředků na úkor CDU.
Kohl se na konci roku 1999 veřejně přiznal, že v letech 1993 až 1998 přijal pro CDU sponzorské dary ve výši zhruba dvou milionů marek a řádně je nevykázal ve stranickém účetnictví.
Postižena může být jenom CDU
Za porušení zákona o politických stranách může být finančně postižena pouze příslušná strana. Kohl byl pak vyšetřován pro podezření ze zpronevěry, tedy ze způsobení škody své straně tím, že přijaté dary nepřiznal.
Kohl, který od začátku odmítá zveřejnit jména dárců, vždy tvrdil, že peníze nepřijal jako úplatky, které by ovlivnily politická rozhodnutí jeho vlád.
Opak se nepodařilo prokázat ani zvláštnímu vyšetřovacímu výboru Spolkového sněmu, který se již rok aférou zabývá.
Jak ale podotýká agentura AP, zastavení vyšetřování pro Kohla zároveň znamená, že se před vyšetřovacím výborem již nebude moci odvolat na své právo neodpovídat na otázky týkající se předmětu trestního vyšetřování.
|
Chronologie vývoje sponzorské aféry CDU |
| 4. listopadu 1999 - Soud v Augsburgu vydává zatykač na Walthera Leislera Kiepa, pokladníka CDU v letech 1971-1992. Je podezřelý, že v roce 1991 přijal částku milion marek, kterou nezdanil. |
| 5. listopadu 1999 - Kiep předstoupil před justici. Zatykač je na kauci 500 tisíc marek pozastaven. Jako svědek je předvolán hospodářský expert na účetnictví Horst Weyrauch, který vypovídá, že částka milion marek nebyla vyplacena Kiepovi, ale byla jako stranický dar uložena na konto CDU. |
| 6. listopadu 1999 - List Süddeutsche Zeitung sděluje, že obchodník se zbraněmi Karlheinz Schreiber předal v roce 1991 v jednom švýcarském nákupním středisku Weyrauchovi kufřík s milionem marek; Kiep byl této transakci přítomen. Důvodem údajně je, že Kiep pomáhal při obchodech s tanky. Kiep toto obvinění popřel. |
| 12. listopadu 1999 - Bývalý generální zmocněnec CDU Uwe Lüthje, kdysi nejbližší Kiepův spolupracovník, sděluje poprvé podrobnější údaje o milionové částce. Podle něj byly tyto peníze v roce 1992 ve formě tří dílčích částek rozděleny mezi různé lidi, kteří je zdanili. On sám dostal 370 tisíc marek. |
| 21. listopadu 1999 - V souvislosti s Kiepovou aférou bývalý šéf CDU Helmut Kohl popírá podezření, že při dodávkách tanků do Saúdské Arábie v roce 1991 byly použity úplatky. |
| 22. listopadu 1999 - Poslanecké frakce sociálních demokratů (SPD) a Zelených požadují, aby se stranickými dary a obchodem se zbraněmi zabýval zvláštní vyšetřovací výbor. |
| 23. listopadu 1999 - Soud v Augsburgu ruší zatykač na Kiepa. Naléhavé podezření z daňového úniku však přetrvává. |
| 26. listopadu 1999 - Bývalý generální tajemník CDU Heiner Geissler přiznává, že CDU vedla za Kohlovy éry tajná konta. |
| 30. listopadu 1999 - Kohl přebírá politickou odpovědnost za "chyby", jichž se CDU pod jeho vedením ve finančním resortu dopustila. Po krizovém zasedání předsednictva strany Kohl přiznává, že za jeho funkčního období se vedla oddělená konta. Obvinění, že za jeho působení finance ovlivňovaly politické rozhodování, však popírá. |
| 3. prosince 1999 - Hannoverský právní zástupce Matthias Waldraff podává na Kohla trestní oznámení. Státní zastupitelství v Bonnu poté na základě Kohlova prohlášení zkoumá podezření vůči čestnému předsedovi CDU. |
| 4. prosince 1999 - CDU sesazuje Hanse Terlindena, vedoucího pracovníka v centrále CDU. Tento blízký Kohlův důvěrník nepředal důležité podklady k peněžní aféře nynějšímu předsedovi CDU Wolfgangu Schäublemu, ale Kohlovi. |
| 16. prosince 1999 - Kohl v jednom televizním rozhovoru přiznává, že v letech 1993-1998 převzal pro CDU sponzorský dar 1,5 až 2 miliony marek, který však nebyl vykázán v žádném oficiálním účetnictví strany. Jména sponzorů odmítl uvést. Poprvé se schází vyšetřovací výbor v čele s poslancem SPD Volkerem Neumannem. Výbor se nemá zabývat jen případnými úplatky při obchodu se zbraněmi, nýbrž také možným vlivem sponzorských darů na plánovaný prodej 114 tisíc železničářských bytů Kohlovou vládou. |
| 18. prosince 1999 - Vychází najevo, že chybí důležité doklady k objasnění aféry Leuna. Při privatizaci tohoto východoněmeckého petrochemického kombinátu domněle CDU získala značné provize za prodej firmy francouzskému koncernu Elf Aquitaine. |
| 22. prosince 1999 - Další krizové zasedání předsednictva CDU - Kohl se ho neúčastní. Předsednictvo rozhodně vyzve bývalého kancléře, aby zveřejnil jména tajných sponzorů. Generální tajemnice CDU Angela Merkelová požaduje v jednom novinovém článku, aby se strana konečně odpoutala od Kohla. Kromě toho svému pěstounovi vyčetla, že stranu poškodil. Předseda CDU Schäuble přiznal, že v roce 1994 převzal od obchodníka se zbraněmi Karlheinze Schreibera dar v hotovosti přes100 tisíc marek, který není zanesen do účetnictví strany. |
| 29. prosince 1999 - Státní zastupitelství v Bonnu sděluje Spolkovému sněmu své rozhodnutí zavést proti Kohlovi vyšetřování. Zastupitelství dalo osmačtyřicetihodinovou lhůtu ke vznesení námitky proti tomuto kroku. Kohl je vyšetřován pro podezření ze zpronevěry, která měla za následek poškození spolkové CDU. |
| 10. ledna 2000 - Šéf CDU Wolfgang Schäuble potvrdil, že v roce 1994 přijal od obchodníka se zbraněmi Karlheinze Schreibera dar v hotovosti přes 100 tisíc marek, které nebyly zaneseny v účetních knihách CDU. |
| 8. června 2001 - Helmut Kohl zaplatil soudem nařízenou pokutu 300 tisíc marek a je na něho pohlíženo jakoby nebyl nikdy trestán. |
