Kodaň čeká boj o zlatou kost

  • 5
Na své "cestě do Evropy" stojí Češi před rozhodující křižovatkou. Na konci týdne rozhodne summit Evropské unie v dánské metropoli o tom, za jakých podmínek vstoupí do EU Česko i devítka dalších uchazečů. Velká část sporných bodů mezi nimi a unií je po letech jednání již dořešena. O několik dalších se však stále vede tvrdý zápas, který skončí až v Kodani.

"Poslední gól, který rozhodne o výsledku zápasu, padne někdy až v poslední minutě či sekundě," komentoval to polský premiér Leszek Miller. Nejdůležitější otázkou pro Kodaň jsou peníze. Avšak výsledek summitu daleko přesáhne rozměry jakékoli peněženky.

Kodaňské "skóre" totiž předurčí, s jakými pocity budou jednotliví uchazeči do unie vstupovat - zda se budou už od počátku cítit jako "poražení", nebo zda se k unii připojí s hrdým pocitem "vítězů", kteří dokázali prosadit své.

Symbolický význam summitu tak daleko přesáhne celkem omezenou částku, o niž se má jednat. Zatím je mezi uchazeče rozděleno na 40 miliard eur, které jim unie poskytne pro první tři roky po vstupu.

V Kodani může desítka zemí se 75 miliony obyvatel získat nanejvýš dvě miliardy eur navíc. V přepočtu na obyvatele je to v nejlepším případě o 26,6 eura na hlavu více. I na takto omezeném "hřišti" se však Češi musí hodně snažit - ačkoliv už jen zázrak může něco změnit na tom, že v prvních letech po vstupu dostanou od unie daleko méně než Poláci, Slováci či Maďaři.

Polsko počítá pro první tři roky po vstupu s "čistým ziskem" od EU ve výši 166 eur na jednoho obyvatele, SLováci o dvě eura méně. Maďarsko to má dotáhnout alespoň na 134 eur. Zato Češi se i nyní, po dílčím zlepšení unijní nabídky, blíží k 70 eurům na hlavu - tedy k 700 milionům "čistého zisku" za léta 2004 až 2006.

Dánové, kteří takto připravili nabídku unie, se hájí tím, že dávají peníze zemím, které by na ně měly největší nárok. Se změnou Praha, alespoň navenek, příliš nepočítá. Její hlavní vyjednavač Pavel Telička jen tvrdí, že v Kodani "musí být jakýkoli další příspěvek (pro uchazeče) na objektivní bázi", a odmítá "představu, že by se peníze rozdělily na neobjektivní bázi, pro jednu, dvě či tři (kandidátské) země".

Srozumitelně řečeno: Češi by byli spokojeni, kdyby při dělení zbývajících peněz v Kodani vyšlo na každého alespoň něco - bez ohledu na to, kolik už unie slíbila té které zemi. Prezident Václav Havel a premiér Vladimír Špidla však nepojedou do Kodaně jen proto, aby přikyvovali unijní nabídce a rovnoměrnému rozdělování peněz. Musí se snažit získat více. Už proto, že v zákulisí to bude dělat každý uchazeč.

Summitu tak hrozí, že se zvrhne v zuřivý boj o zlatou kost. V halasu peněžních sporů se může ztratit velká věc: to, že Kodaň otevře cestu do EU pro desítku zemí s velmi rozdílnými tradicemi a zvyky i s velmi odlišně rozvinutými hospodářskými systémy.

Odlišnost kandidátů připomene jen poslední jednání ministrů zahraničí v úterý, což bude na první pohled komická předehra ke kodaňskému dramatu. Na tomto jednání unie oznámí, zda vyhoví některým zvláštním národním zvykům. Jde třeba o právo lovit medvědy a rysy v Litvě nebo o pokračující výlov podměrečných šprotů v Pobaltí. Unijní pravidla to jinak zakazují.

Do tuhého půjde koncem týdne. Pro vyvrcholení letitého jednání o rozšíření si unie původně vybrala pátek třináctého. Dánové však už oznámili, že se hotely pro početné delegace rezervují až do soboty - je možné, že konečné slovo padne až o víkendu.


Video