Turkánský chlapec na severozápadě Keni

Turkánský chlapec na severozápadě Keni | foto: Profimedia.cz

Kočovníci vyklízejí východ Afriky, sucho a hlad je ženou do měst

  • 16
Místo vysoké trávy neduživá nízká stébla, místo opékaného kůzlete čekání na humanitární pomoc. Tři miliony keňských kočovníků čelí hrozbě, že brzy zůstanou jen ve starších učebnicích zeměpisu. Pro jejich tradiční způsob života je smrtící kombinace stále častějších such a rostoucího počtu obyvatel.

Když byl Jimale Irobe mladý, vodil svá stáda krav a velbloudů travou sahající až po kolena. Dnes, kdy je mu 64, mu tráva i v období dešťů sahá sotva po kotníky. Dobytek se nemůže pást a kočovnické rodiny, které závisejí na jeho mléku a masu, nemohou přežít.

HLAD VE SVĚTĚ

UNICEF: Miliarda dětí trpí nedostatkem potravy
Hlad zabije co pět sekund dítě, světové lídry to nezajímá

Takže Irobe se protlouká prodejem dřevěného uhlí, které dělá spalováním stromů na polích, kde kdysi svá stáda pásl jeho otec.

Tradiční způsob života zhruba tří milionů keňských kočovníků rychle ustupuje pod tlakem stále větších a častějších such a rychlého růstu počtu obyvatel. V jednom suchem zvlášť postiženém okresu se musila nastálo usadit plná třetina pastevců, protože přišli o příliš mnoho dobytka.

Sucha byla vždy. Ale teď přibývají

Místo ve svých tradičních chatrčích z trávy nomádi žijí v nouzových osadách, kde jsou jejich jediným útočištěm konstrukce z větví zakryté cáry látky a plastiku. Místo opékání kůzlete na ohni stále víc z nich spoléhá na pomoc od zahraničních dobročinných organizací.

"Napište tam moje jméno," prosila novináře sedmdesátiletá Halima Harounová v domnění, že jde o zaregistrování kvůli pomoci.

Vyprahlá severní Keňa vždy cyklicky trpěla suchem, ale obyvatelé Dely říkají, že teď jsou sucha delší a častější. Výzkum, který v roce 2006 provedla v sousedním okresu organizace Christian Aid, ukázal, že za posledních 25 let se rozsah sucha zečtyřnásobil. A počet obyvatel od roku 1960 vzrostl pětkrát.

Turkánská žena na severozápadě Keni

Častější sucha znamenají, že je méně času na to, aby se stáda doplnila.

Pokaždé když nezaprší, se kočovníci propadají o něco víc do bídy. Hlad a zoufalství je nakonec přivádí do měst, jako je Dela.

Organizace Oxfam uvádí, že po suchu, které letos zasáhlo východní Afriku a oblast Afrického rohu, potřebuje potravinovou pomoc 23 milionů lidí. Zvlášť zasaženy jsou Keňa, Etiopie a Somálsko.

Pohřbila jsem sedm z devíti dětí

Důsledkem je ještě větší utrpení pro ženy, jako je Ladhan Aliová, která přišla do Dely hledat jídlo, když většina jejích zvířat uhynula. Říká, že během let pohřbila sedm ze svých devíti dětí. Protože u nich nebyl doktor, nemůže říct, na co přesně umřely, ale většinou to přičítá směsici slabosti, nemocí a hladu. Kromě posledního chlapce. Nebyl zvyklý na město, běžel přes silnici a porazilo ho auto.

Stejně jako většina ze zhruba tří tisíc osadníků v Dele vidí několik příčin toho, že upustila od kočovného života: sucha, rostoucí počet obyvatel, který vytváří větší tlak na trávu a vodu, a zhoršování kvality půdy kvůli rozrůstajícím se osadám.

Malé vesničky vyrůstají podél všech cest severovýchodní Keni, rozsáhlého, bídou postiženého a vládou dlouho zanedbávaného území. Před patnácti lety neexistovala ani Dela.

DOBYTEK VŠE SPASE

"Když se rodiny shromáždí, jejich dobytek vypase trávu okolo. Jakmile dobytek uhyne, nemají lidé jiný zdroj."

Okresní komisař Dima Omar říká, že když se tu rodiny shromáždí, jejich dobytek vypase všechnu trávu okolo. Jakmile dobytek uhyne, nemají lidé žádný jiný zdroj, "snad s výjimkou stromů. Snažíme se je učit, aby stromy nekáceli a používali staré dřevo, ale je to těžké," říká Omar.

I když nomády nutí k odchodu do měst sucho, je tento pohyb částečně motivován i snahou dát dětem lepší vzdělání.

Žádný z dvou set studentů v Dele se nechce ke kočovnickému životu vrátit, říká místní učitel Calvin Mobisa. Chtějí být veterináři, lékaři, vědci, piloty a cestovat do míst, o kterých se píše v novinách. Sucho odřezává generaci mladých kočovníků od jejich tradic a tvrdý život jejich rodičů je moc neláká.

"Teď může člověk dělat víc věcí, než mohli naši rodiče," řekl patnáctiletý Ali Noor, který i v tom prachu udržuje svoje školní střevíce pečlivě naleštěné. "Člověk nemusí jenom žít v buši."


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video