Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kočovníci vyklízejí východ Afriky, sucho a hlad je ženou do měst

  11:58aktualizováno  11:58
Místo vysoké trávy neduživá nízká stébla, místo opékaného kůzlete čekání na humanitární pomoc. Tři miliony keňských kočovníků čelí hrozbě, že brzy zůstanou jen ve starších učebnicích zeměpisu. Pro jejich tradiční způsob života je smrtící kombinace stále častějších such a rostoucího počtu obyvatel.

Turkánský chlapec na severozápadě Keni | foto: Profimedia.cz

Když byl Jimale Irobe mladý, vodil svá stáda krav a velbloudů travou sahající až po kolena. Dnes, kdy je mu 64, mu tráva i v období dešťů sahá sotva po kotníky. Dobytek se nemůže pást a kočovnické rodiny, které závisejí na jeho mléku a masu, nemohou přežít.

HLAD VE SVĚTĚ

UNICEF: Miliarda dětí trpí nedostatkem potravy
Hlad zabije co pět sekund dítě, světové lídry to nezajímá

Takže Irobe se protlouká prodejem dřevěného uhlí, které dělá spalováním stromů na polích, kde kdysi svá stáda pásl jeho otec.

Tradiční způsob života zhruba tří milionů keňských kočovníků rychle ustupuje pod tlakem stále větších a častějších such a rychlého růstu počtu obyvatel. V jednom suchem zvlášť postiženém okresu se musila nastálo usadit plná třetina pastevců, protože přišli o příliš mnoho dobytka.

Sucha byla vždy. Ale teď přibývají

Místo ve svých tradičních chatrčích z trávy nomádi žijí v nouzových osadách, kde jsou jejich jediným útočištěm konstrukce z větví zakryté cáry látky a plastiku. Místo opékání kůzlete na ohni stále víc z nich spoléhá na pomoc od zahraničních dobročinných organizací.

"Napište tam moje jméno," prosila novináře sedmdesátiletá Halima Harounová v domnění, že jde o zaregistrování kvůli pomoci.

Vyprahlá severní Keňa vždy cyklicky trpěla suchem, ale obyvatelé Dely říkají, že teď jsou sucha delší a častější. Výzkum, který v roce 2006 provedla v sousedním okresu organizace Christian Aid, ukázal, že za posledních 25 let se rozsah sucha zečtyřnásobil. A počet obyvatel od roku 1960 vzrostl pětkrát.

Turkánská žena na severozápadě Keni

Častější sucha znamenají, že je méně času na to, aby se stáda doplnila.

Pokaždé když nezaprší, se kočovníci propadají o něco víc do bídy. Hlad a zoufalství je nakonec přivádí do měst, jako je Dela.

Organizace Oxfam uvádí, že po suchu, které letos zasáhlo východní Afriku a oblast Afrického rohu, potřebuje potravinovou pomoc 23 milionů lidí. Zvlášť zasaženy jsou Keňa, Etiopie a Somálsko.

Pohřbila jsem sedm z devíti dětí

Důsledkem je ještě větší utrpení pro ženy, jako je Ladhan Aliová, která přišla do Dely hledat jídlo, když většina jejích zvířat uhynula. Říká, že během let pohřbila sedm ze svých devíti dětí. Protože u nich nebyl doktor, nemůže říct, na co přesně umřely, ale většinou to přičítá směsici slabosti, nemocí a hladu. Kromě posledního chlapce. Nebyl zvyklý na město, běžel přes silnici a porazilo ho auto.

Stejně jako většina ze zhruba tří tisíc osadníků v Dele vidí několik příčin toho, že upustila od kočovného života: sucha, rostoucí počet obyvatel, který vytváří větší tlak na trávu a vodu, a zhoršování kvality půdy kvůli rozrůstajícím se osadám.

Malé vesničky vyrůstají podél všech cest severovýchodní Keni, rozsáhlého, bídou postiženého a vládou dlouho zanedbávaného území. Před patnácti lety neexistovala ani Dela.

DOBYTEK VŠE SPASE

"Když se rodiny shromáždí, jejich dobytek vypase trávu okolo. Jakmile dobytek uhyne, nemají lidé jiný zdroj."

Okresní komisař Dima Omar říká, že když se tu rodiny shromáždí, jejich dobytek vypase všechnu trávu okolo. Jakmile dobytek uhyne, nemají lidé žádný jiný zdroj, "snad s výjimkou stromů. Snažíme se je učit, aby stromy nekáceli a používali staré dřevo, ale je to těžké," říká Omar.

I když nomády nutí k odchodu do měst sucho, je tento pohyb částečně motivován i snahou dát dětem lepší vzdělání.

Žádný z dvou set studentů v Dele se nechce ke kočovnickému životu vrátit, říká místní učitel Calvin Mobisa. Chtějí být veterináři, lékaři, vědci, piloty a cestovat do míst, o kterých se píše v novinách. Sucho odřezává generaci mladých kočovníků od jejich tradic a tvrdý život jejich rodičů je moc neláká.

"Teď může člověk dělat víc věcí, než mohli naši rodiče," řekl patnáctiletý Ali Noor, který i v tom prachu udržuje svoje školní střevíce pečlivě naleštěné. "Člověk nemusí jenom žít v buši."

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pauline Hansonová přišla na jednání senátu v muslimském oblečení ve snaze...
Australská politička přišla do parlamentu v burce, sklidila kritiku

Australská senátorka Pauline Hansonová vyvolala pozdvižení, když ve čtvrtek přišla na jednání komory oblečená do černé burky. Vůdkyně protiimigrační strany...  celý článek

Venezuelská zoo jsou na hraně kolapsu. Zvířata umírají hlady.
Z venezuelské zoo mizí zvířata. Hladoví zloději je snědli, tuší policie

Venezuelská policie vyšetřuje zmizení několika zvířat ze zoologické zahrady ve městě Maracaibo na západě země. Úřady se domnívají, že je kdosi ukradl a snědl....  celý článek

Svědek natočil zásah policie po útokuv Barceloně
Jindy rušná barcelonská třída La Rambla je po teroru prázdná

Vždy rušná barcelonské metropole tepna La Rambla se po čtvrtečním odpoledním teroristickém útoku téměř vylidnila. Policie ji uzavřela, aby našla útočníka nebo...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.