Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kocovina z Le Pena

  22:05aktualizováno  22:05
Le Pen pořádně zabouchal na bránu Francie a Evropa se zděšeně ptá, kolik Le Penů se teď chystá zabušit i na její vrata. Po šoku francouzské volební noci je to pochopitelný dojem. Ale pozor, šok vyvolává i hysterii. Porovnejme pozorně dvě čísla: Le Pen v neděli získal jen o dvě procenta hlasů víc než při posledních volbách v roce 1995. Ale jeho soupeři získali mnohem míň než tehdy. Prostě vyhořeli.

V tom druhém faktu, ne v tom prvním, je klíč k racionálnímu zhodnocení situace.
Le Penovou nejsilnější zbraní byla slabost jeho protivníků. Le Pen skončil líp než francouzský premiér, ale neznamená to nutně, že ultrapravice je na vzestupu. Znamená to však, že je tady, hned za rohem, a číhá na chyby. Z těch chyb žije. Ne ze své podstaty, ale z chyb.

Jaké chyby udělali Chirac a Jospin? Nejhrubší možné. Jako by vedli kampaň z jiné doby a pro jiné Francouze. Jako by měli svoji vlastní agendu. Jako by jeli v koloně, která na kterési křižovatce ztratila vozy s voliči. Jako by jim to bylo úplně jedno.

Hovořili o ekonomickém růstu a pracovních místech, zatímco lidé měli strach. Je teď nejvíc zajímá bezpečnost a pořádek. Do čtvrtí přistěhovalců nemůže Francouz ani zákon. Množí se útoky, hoří auta. Kdosi hází kamením na Židy. A Francouzi mají pocit, že to už není jejich země. Že jim ji někdo bere.

Co se tedy stalo ve Francii: politické elity se rozešly se svými voliči a ti jim nedali hlasy. Le Pen dostal jako obvykle. Ale je v tom velká výstraha: příště ty hlasy, které nedostaly elity, už možná dostane on. Je tu nová situace. Svět je nervóznější, krizovější - a lidi dnes jejich bezpečí zajímá mnohem víc než dřív. Politici to musí brát v potaz.

Svým způsobem tak Francie jako první evropská země doplatila na 11. září. Le Pen je cosi jako symptom širšího zneklidnění, obav z úpadku a nejasných procesů, které lidé obecně vnímají jako ohrožení, ať už jim přilípli etikety jako "globalizace", přistěhovalci, "amerikanizace", "Brusel" či Al-Kajda.

Politici před ně budou postaveni všude. Mají na výběr: buď je opravdu řešit, nebo si dál vykládat své. Neštěstí jednoho může být štěstím druhého. Už víme, jak se to dělat nemá. Francie nabídla Evropě zdarma obrovskou lekci.

Merci, ale úplně to stačilo.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Milan Chovanec na sjezdu ČSSD v Brně (10. března 2017)
Chovanec chtěl omluvu od Pelikána za slova, že policie ovlivňuje volby

Slova ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, že policie se žádostí o vydání Andreje Babiše snaží ovlivnit volby, vyvolala spor s ministrem vnitra Milanem...  celý článek

Premiér Bohuslav Sobotka přichází na středeční schůzi vlády ve Strakově...
Minimální mzda vzroste na 12 200 korun, rozhodla Sobotkova vláda

Minimální mzda se od ledna 2018 zvýší z 11 tisíc na 12 200 korun. Rozhodla o tom vláda, informoval na Twitteru premiér Bohuslav Sobotka. Od nástupu do funkce...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.