Volba lidem by se líbila všem, tedy lidu a kupodivu i jeho zástupcům. To, co připadá lidu jednoduché, tedy škrtnout pár odstavců ústavy a nahradit je jinými, zákonodárce děsí.
Jedno kolo, nebo dvě kola? Neměl by mít přímý prezident vyšší pravomoci? A což takhle zrušit Senát? Jak jednou otevřete debatu o ústavě, těmto tématům se nevyhnete. A to poslance a senátory nenechá spát.
Z obav tedy Špidla, Klaus i Svoboda zvolí zdánlivě snazší cestu. Poženou své pošramocené boxery znovu do ringu. Naděje na rozhodnutí je však malá. Nadšení členové kroužku mladých matematiků si mohou spočítat tenhle rébus. Jestliže se k Zemanovi přidá část komunistů, bude proti němu část sociální demokracie.
Lidovci nevolí Zemana ani Klause. ODS sice volí Klause, ale pokud komunisté volí Zemana, nikdo jiný už Klause nevolí. Nikdy se nestane, že by všichni sociální demokraté volili Pitharta. Komunisté nebudou volit nikoho nebo Zemana. Co z toho plyne? Že prezidentem nebude nikdo, pokud se nepřihlásí Dominik Hašek, Frodo Pytlík, Harry Potter nebo proslulý Bahňák z Rychlých šípů.
Může se najít většina pro Klause, Pitharta, Zemana nebo Motejla. I ten se totiž může vrátit do hry. Jenže tato většina bude upachtěná a poznamenaná obchodem s komunisty. A navíc je velmi nepravděpodobné, že se najde. Kocovina, která netrvá jedno kalné ráno, nýbrž týdny a měsíce? Strašná představa.
Možná si ji budou muset politici protrpět, aby se rozhodli otevřít třináctou komnatu ústavy. Václav Klaus dobře řekl, že poprvé v dějinách volíme prezidenta v soutěži, že nemáme žádného dopředu. Nyní se ukazuje, že to je příliš velký nezvyk.
Musí se to zkoušet ještě dlouho nanečisto. Možná není tak důležité najít prezidenta, jako politiky, kteří ho umějí volit.
