Ministr Kocáb na návštěvě ubytovny UNO pro nepřizpůsobivé občany z Litvínova (24. února 2009)

Ministr Kocáb na návštěvě ubytovny UNO pro nepřizpůsobivé občany z Litvínova (24. února 2009) | foto: Iveta Lhotská, MF DNES

Kocáb nám prohrál eurovolby, tvrdí litvínovští zelení

  • 188
Strana zelených v Litvínově našla viníka volebního neúspěchu strany v Ústeckém kraji. Je jím ministr pro lidská práva Michael Kocáb. Do doby, kdy zůstane v ministerské funkci, se nechtějí litvínovští zelení účastnit sjezdů ani konferencí strany. Nadřazená ústecká organizace se ale Kocába zastává. Na stranu ministra se postavil i Ondřej Liška.

Michael Kocáb, který byl do své pozice nominován právě za Stranu zelených, je podle předsedy litvínovských zelených Patrika Cmoreje jedním z důvodů, proč zelení na Ústecku neměli v eurovolbách úspěch.

"Jednou z příčin selhání Strany zelených ve volbách do Evropského parlamentu v Ústeckém kraji je podle nás výrazná averze občanů tohoto kraje vůči panu Kocábovi," uvedl za litvínovskou buňku Cmorej.

Kocáb kritiku odmítá. "Cmorejovy úvahy o nulové toleranci mi nekonvenují. Takové názory bych reprezentovat nechtěl. Doufám, že jsou mezi členy Straně zelených ojedinělé," řekl Kocáb ČTK.

Vedení Strany zelených ani krajská organizace o usnesení litvínovských z členské schůze nevědělo. Místní organizace je o svém stanovisku neinformovala.

"Dnes ho budeme posílat na krajské zelené," řekl iDNES.cz Cmorej, který vede dvacetičlennou pobočku.

"Považuji to za projev špatné komunikace litvínovské základní organizace směrem k ministerstvu pro lidská práva. Pokud s nějakými jejich kroky nesouhlasí, nemají to řešit tiskovým prohlášením, ale jednáním s ministerstvem," řekl MF DNES předseda zelených Ústeckého kraje Petr Klepiš. "Mají-li výhrady, proč se s nimi na ministerstvo neobrátí? To, co udělali, je špatně," dodal.

Klepiš upozornil, že Michael Kocáb má nejen jeho podporu, ale i místopředsedy ústeckých zelených Jana Hrkala, místopředsedkyně Radky Neprašové a poslance Přemysla Rabase. Všichni se od Cmorejova prohlášení distancují a stojí za Kocábem.

Liška: Reakce litvínovských zelených je nešťastná

Ondřej Liška, nový předseda strany, usnesení litvínovských zelených ještě nečetl. "Ale jsem spraven, že se nějaké odehrálo. Myslím si, že to je naprosto běžný jev, kdy dochází k polemice o tom, jakým způsobem přistupovat k integraci a inkluzi Romů, a myslím si, že ta reakce litvínovských zelených je nešťastná, velmi špatně formulovaná a já se podrobně podívám na to, z čeho ta polemika s Kocábem vychází," řekl iDNES.cz Liška.

Kocábovi Liška doporučí, aby se do Litvínova rozjel a vedl diskusi s místními zelenými, aby si tyto postoje vyjasnili. "Já s nimi budu určitě hovořit také. Ale myslím si, že je to především na Michaelu Kocábovi," dodal. 

Přes litvínovské nářky si zelení v eurovolbách na Ústecku nevedli vůbec špatně. Tvrdí to zelený poslanec Přemysl Rabas. Jeho strana třeba v Chomutově získala 4,13 procenta hlasů. Naopak ODS, k níž patří třeba primátorka Ivana Řápková, měla podle Rabase nejhorší výsledek ze statutárních měst právě zde.

Populismus nahrává radikálům

Šestadvacetiletý Cmorej hrál roli při převratu na radnici v Litvínově. Právě jeho hlas zastupitele byl rozhodující při odchodu starosty Milana Šťovíčka. Toho ke dnu poslali někteří jeho kolegové z ODS, spolu se socialisty, evropskými demokraty a jedním zeleným hlasem.

Nevyřčeným důvodem Šťovíčkova odchodu byl tehdy fakt, že nešel na ruku "podnikatelskému" křídlu ODS. - čtěte "Defenestrace" na radnici Litvínova: křídlo ODS odvolalo starostu Šťovíčka

V tomto období podle Rabase nastal s livínovskou pobočkou zelených problém. Poznamenal, že Ústecký kraj vyniká v napojení určitých lidí na lobistické a mafiánské skupiny. "Cmorej se trefuje do vlastní strany," poznamenal Rabas.

Politiku měst, které bojují s "nepřizpůsobivými", označil za populistickou. "Populismus rozvíjela ČSSD, na tento způsob naskočila i ODS, ke které se teď přiklánějí i radikálové."

Nulová tolerance je v našem programu, tvrdí Cmorej

Zelení z Litvínova šli v roce 2006 do voleb s programem, který obsahoval bod nulové tolerance sociálně nepřizpůsobivým občanům. Právě ale taková formulace je podle Kocába nebezpečný termín, s nímž si zahrával Hitler nebo Stalin. "Cmorejovy úvahy o nulové toleranci mi nekonvenují. Takové názory bych reprezentovat nechtěl," sdělil iDNES.cz ministr Kocáb s tím, že doufá, že Cmorejovy názory jsou u zelených ojedinělé.

"Krajně nesouhlasíme s přirovnáním tohoto označení za hitlerovské výroky," zdůraznil Patrik Cmorej. Podle něj Kocáb prohlašuje něco, co je v rozporu s jejich volebním programem. Šéf ústecké SZ ale tvrdí, že politika, kterou realizuje Kocáb, je zcela v souladu s programem zelených.

Litvínovským zeleným vadí i Kocábovy výroky namířené proti severočeským městům. "Nesouhlasíme s kritikou ministerstva namířené proti Litvínovu a Chomutovu. Obě města výhradně na své náklady řeší problematiku skupiny obyvatel, kteří dlouhodobě svým počínáním znepříjemňují život lidem respektujícím právní normy i pravidla slušného chování," domnívá se Cmorej.

Zároveň přiznává, že ve druhém jmenovaném městě, Chomutově, mají zelení na věc jiný pohled. "Chomutovští mají diametrálně jiné názory," uvedl předseda litvínovských zelených.

Litvínovští si dokonce myslí, že Kocábova prohlášení jsou částečnou příčinou rozvoje extremismu a radikalismu v severních Čechách. Litvínovští odmítají delegovat své zelené zástupce do orgánů strany, účast na sjezdech nebo konferencích do té doby, kdy Kocáb zůstane na ministerském postu.

Zelení jsou od vyhlášení výsledků eurovoleb v krizi. Martin Bursík rezignoval a oznámil, že ani nebude na podzim kandidovat do Sněmovny. Ani Kateřina Jacques, která nezískala europoslanecké křeslo, nejspíš nebude obhajovat to české. Pro Lidové noviny Jacques přiznala, že se možná vzdá i místopředsednické funkce ve straně. - čtěte Po Bursíkovi ustupuje do pozadí i Jacques, zelení hledají nové tváře

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video