Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kocáb: Můžeme jen doufat, že se u nás fašismus neujme

  18:12aktualizováno  18:12
Ministr pro lidská práva Michael Kocáb připouští, že stát a úřady nemají mnoho šancí, jak zakázat srazy neonacistů. "Demokracie je prostě slabá, zaručuje právo na shromažďování," říká. Přesto věří, že extremistické strany nezískají ve volbách významnější vliv. Problémy s minoritami podle něj vyřeší jedině rovné příležitosti.

Končící ministr Michael Kocáb říká, že stát se musí snažit maximálně zabránit extremismu, i když to nestojí málo. Ilustrační foto | foto: MF DNES

Neobáváte se vlny nárůstu extremismu u nás? Za útokem na romskou rodinu ve Vítkově na Opavsku byl podle prvních závěrů zřejmě rasismus, v Ústí pochodovali o víkendu neonacisté hned z několika zemí...
Mám z toho několik pocitů a nárůst extremismu u nás je alarmující. Romové jsou vyděšeni a já s nimi velmi cítím, protože se opravdu cítí ohroženi. Na druhou stranu je ale nutné konstatovat, že policie se událostí v Ústí chopila velmi důkladně a vehementně, takže nedošlo k žádnému násilí a žádné rvačce. Z tohoto ohledu musím konstatovat, že stát se snaží; a snaží se maximálně, přestože to stojí nemalé prostředky. Musíme si uvědomit, že pár neonacistů je schopno utratit miliony z kapsy ministerstva vnitra. To je alarmující. Každopádně nástup neonacismu nebo extremismu je novodobým úkazem a stát bude muset najít způsob, jak tomu čelit. Bude muset rychle vygenerovat účinná opatření a přijít s nimi. I proto jsem přišel s novelou shromažďovacího zákona.

Pár neonacistů je schopno utratit miliony z kapsy ministerstva vnitra. To je alarmující.

Pochválil jste stát, že v Ústí zakročil dobře. Není to ale pozdě, přece policejní kordony jsou až poslední řešením. Neměla by se situace řešit mnohem dřív?
Ne, ne. Já si myslím, že tato interpretace sice mediálně převládá, ale podívejte se do ostatních zemí nebo na mezinárodní teroristickou scénu. Žádný stát není schopen tomu účelně čelit. Demokracie je prostě slabá, protože zaručuje právo na shromažďování. A to byl problém už v třicátých letech v Německu. Jestliže chceme mít svobodu shromažďování a slova, tak těžko můžeme zakázat akci, která se deklaruje jinak, než jak potom probíhá. To je ten problém, že svolavatelé to naformulují tak, že to není lehce zakázatelné. Z toho bych já stát nevinil. Ale je jasné, že stát musí tuto věc řešit s velkou pozorností a hledat stále nové a nové brzdy.

Jste přesvědčen, že rozšíření lhůty na zákaz demonstrací a pochodů ze tří kalendářních dnů na tři pracovní něčemu pomůže?
Jestliže to oznámení o demonstraci organizátoři podají v pátek odpoledne, je jasné že městský úřad není schopen do pondělí získat všechny materiály. Soud totiž k zákazu potřebuje řadu odborných stanovisek, která přes víkend neseženete. Stačí do zákona vložit jediné slovo pracovních, a už by úřady měly jakousi šanci.

Nárůst extremismu je světový trend, skupiny lidí berou spravedlnost do svých rukou.

Projevů extremismu přibývá. Kde se podle vás stala chyba? Jakou roli v tom mohou hrát stále větší sociální rozdíly?
Ne, já bych to skutečně chápal v tom mezinárodním měřítku. Kde se stala chyba v USA, západní Evropě ve Francii, kde hoří domy a auta? Nárůst extremismu je světový trend, skupiny lidí berou spravedlnost do svých rukou. Odpověď na otázku Proč? nebude jednoduchá. Státy i mezinárodní společenství ji budou hledat dlouho. Nakonec je to v popředí zájmu i nového amerického prezidenta Obamy.
Já si myslím, že do budoucna bude potřeba kromě debat o ničení zbraní zavést kulaté stoly a diskuse o tomto problému. Bude třeba snahy filozoficky se dobrat důvodů a příčin. Ne vždy je to totiž způsobeno nějakým kriminálním pozadím, ale často je to skutečně boj různých názorů, životních postojů a různých kultur a civilizací. A to je velký a dlouhodobý problém.

Tak zkuste prosím vy pojmenovat, co je za radikalizací různých skupin v Česku.
U nás je ten nárůst střetů extremistů s Romy částečně zapříčiněn tím, že se tomu možná stát nedostatečně účinně věnoval. Ale dával bych velký pozor na to, vinit z toho stát, protože je to opravdu celosvětový trend.
Radnicím bych ale každopádně radil, aby vždy a za všech okolností demonstrace, pokud mají rasistický podtext, zakazovaly. A doufáme, že soudy nakonec najdou způsob, jak ten zákaz potvrdit.

Po bitvě policistů s extremisty v Janově jste řekl, že hlavním problémem, který se musí v této souvislosti řešit, jsou romská ghetta. Jak si ale s nimi lze poradit, když vznikají tak, že soukromé firmy koupí byty Romů v lukrativních lokalitách, například v Praze nebo středních Čechách, a pak Romy nastěhují na sever pěkně vedle sebe? Copak lze regulovat podnikání soukromých firem, byť velmi problematické, ale pořád legální?
To není jednoduché. V tržním hospodářství těžko můžeme městům zakazovat, aby prodávala svá sídliště a paneláky do soukromých rukou. Na druhou stranu, pokud k tomu dojde a ti majitelé se rozhodnou si ze svého sídliště vytvořit ghetto, tak vznikne. Čili dlouhodobým úkolem by mělo být zrušení ghett a to bude velmi nákladné. A bude se to muset právně nějak vymyslet a dojít k nějakým novelizacím zákona. Ale nemůže se jít proti principům tržního hospodářství.

Můžete být konkrétnější? Co byste nyní radnicím poradil?
Pokud dnes města ještě vlastní panelové domy, tak nejlepší rada je - neprodávat je a zachovat je v majetku. Jako například v Roudnici nad Labem. A když sem Romy přestěhují, tak jim dají nájem třeba 600 nebo 800 korun; a to už nějak řeší jejich sociální nouzi. Pokud jim ale soukromník za téměř vybydlený byt napaří nájem 8 tisíc, jako to má normální občan na sídlišti v Praze, tak se nemůžeme divit, že to ty rodiny těžko zvládají.

Rušení ghett, pokud k němu vůbec někdy dojde, bude stát miliony korun. Ale ta ghetta jsou často soukromá, neměli by se na úpravě nějak finančně podílet tedy i jejich majitelé?
Bude potřeba celý sytém opatření, která nespadají jen do mého úřadu. Na řešení se budou muset podílet všechna ministerstva.

Primitivní řešení

Spoustě lidí ale už začíná docházet trpělivost, protože se jim zdá, že nikdo nepomůže. Toho právě využívají pravicoví radikálové. Jistě zaznamenáváte skutečnost, že třeba Dělnická strana, i když nepřináší žádná řešení nebo nabízí jen ta primitivní, sbírá politické body.
Samozřejmě, ale to je známé. Takhle to proběhlo při nástupu nacismu i bolševismu. Tyto politické a populistické motivy je velmi snadné si obstarat. Ale jde o to, že když se ta strana pak dostane k moci, tak nic nesplní a většinou zavede daleko horší režim než ten, proti kterému protestovala. Ale ve fázi získávání hlasů se ta jednoduchá řešení mohou jevit jako populární a účinná. Já bych chtěl spíš varovat občany, aby jim na ten lep neskákali, protože ta nevraživost a dryáčnictví se pak může obrátit proti nim samotným.

Chtěl bych varovat občany, aby radikálům na ten lep neskákali, protože ta nevraživost a dryáčnictví se pak může obrátit proti nim samotným.

V nedalekém Sasku je už nacionální a extremistická NPD ve Sněmu a má i post starosty v jedné obci. Může podle vás nějaká extremistická strana, třeba právě Dělnická, brzy podobně uspět i u nás? Co proti tomu mohou politici ze serioznějších stran dělat?
Vyloučit se nedá nic. Jedinou útěchou nám budiž to, že takové způsoby, v podstatě takový fašismus, nemá v naší zemi žádnou větší tradici a že se u nás neujme. Žádná z našich politických stran ani nemá tendenci něčemu podobnému nadržovat. Strany se budou bránit tomu, aby se do parlamentu dostala podobná uskupení jako kdysi sládkovci. Pokud zisk extremistických stran nebude kolem dvaceti procent, což nebude, tak vliv mít nebudou.

Dobře, současné politické strany podobná uskupení odmítají, ovšem některé jejich kroky mohou přilévat olej do ohně. Vždy před volbami se najde nějaký populista i z parlamentních stran, který za hlasy naslibuje sociálně slabým ohromné porodné, ohromné dávky... Z těch pak rozhodně nežijí ti, kteří chtějí pracovat, a nikoli jen zneužívat sociální systém. 
Rovné příležitosti tohle řeší a náš právní řád je tak nastaven. Romové často bývají označováni za nepřizpůsobivé, ale oni jsou velmi přizpůsobiví a dokážou se v dávkách orientovat a využívají je.

Žádoucí je masivní přístup Romů ke vzdělání. Jakmile budou mít inteligenci, bude působit dovnitř jejich komunity
a povznášet ji.

To se ví, to není nic nového.
Možná že někteří bílí spoluobčané by také dokázali účinněji dávky využívat. Každopádně si myslím, že jediná cesta je v tom, že všichni budou mít rovné příležitosti, všichni budou občané této republiky a nikdo nebude mít žádnou výsadu. Jedinou výsadou, která je žádoucí, je masivní přístup Romů ke vzdělání. Jakmile budou mít inteligenci, ta bude působit dovnitř jejich komunity a povznášet ji.
A další důležitou intervencí je pak zrušení 330 současných ghett. Ta by se časem mohla změnit v semeniště vší nepravosti, která by sužovala život jak Romům, tak bílé majoritě. Historicky žijeme s Romy dlouho a musíme je považovat za spoluobčany. Musí dojít k deklaraci dobré vůle na obou stranách. Ten princip dobré vůle a etiky tak, jak ho svého času prosazoval bývalý prezident Václav Havel, se musí vrátit. Bez dobré vůle to nepůjde.
Jenom vyčíslovat peníze, škody a konat represe nestačí. Tady musí nastoupit dobrá vůle a vyšší občanská uvědomělost, i když to zní knižně a kostrbatě. Stejně jako v USA, kde se nakonec podařilo všechno do určité míry zvládnout a dnes tam mají černošského prezidenta, dříve ministryni zahraničí nebo ministra obrany. Prostě jde to, ale musí se chtít.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Farma Čapí hnízdo Andreje Babiše u Olbramovic na Benešovsku
Babiš chce od poslanců žádost o vydání, než se vyjádří ke kauze Čapí hnízdo

Předseda hnutí ANO a poslanec Andrej Babiš požádal mandátní a imunitní výbor Sněmovny, aby mu poskytl policejní dokumenty s žádostí o jeho vydání k trestnímu...  celý článek

V ubytovně pro 105 lidí žijí jednotlivci i rodiny, které nemají kam jít....
V Moravské Ostravě žádají konec ubytovny. Nájemníci prý hlučí, fetují a kradou

Několik set obyvatel rezidenční čtvrti okolo restaurace Slunečnice v Moravské Ostravě má obavy. Sepsali petici, ve které žádají zrušení ubytovny v Sadové...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Na jihu Moravy vedro, v Čechách bouřky, varují meteorologové. Víkend proprší

Závěr týdne bude deštivý, v pátek večer přijdou do Čech bouřky a nejvíce srážek se objeví v sobotu, kdy bude pršet na celém území. V neděli se začne postupně...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.