ČSDSD (Českoslovanská sociálně demokratická strana dělnická) podle ruského vzoru porodila KSČ a ta se stala rozvratnickou pátou kolonou v začátcích života republiky.
Pak nás rozmáčknul Hitler, následoval Gottwaldův totalitní socialismus a Pražské jaro zardoušené brežněvo-husákovskou normalizací. Škoda slov.
S Václavem Havlem jsme prožili pár nadějných let. Euforie ze znovu nabyté svobody a svrchovanosti však postupně vyprchala a společnost ovládl hysterický zápas o české pojetí svobody a trhu, svár vychytralosti s kondelíkovštinou, doprovázený obhroublou bulvarizací a zesměšňováním hodnot, bez kterých se skutečná demokracie vybudovat nedá.
Zaujati vnitropolitickými spory, vyplývajícími často i jen z neschopnosti politiků nám srozumitelně vysvětlit jejich podstatu, nám unikla naprosto zásadní a alarmující skutečnost: další průlom komunistů na naši politickou scénu. Týchž komunistů, se kterými se měla "sametová revoluce" natrvalo rozloučit.
"Lehce přelakovaná KSČM"
Jen lehce přelakovaná KSČ(M) i nadále vychází z učení V. I. Lenina, moskevskými archivy odhaleného největšího zločince 20. století, který neváhal po nástupu k moci rozpoutat v Rusku peklo na zemi a nese odpovědnost za desítky miliónů zavražděných občanů vlastního státu (democida).
Lenin, učitel Stalina a Hitlera, nechal postavit první koncentrační tábory (i dětské), přikazoval střílet do vlastních vojáků zezadu, nařídil masové popravy bez soudů (cca 200 000 popravených), písemně nařizoval různé brutální způsoby vyvražďování a požadoval vyrozumění o splnění.
KSČM se nezřekla ani zločince Gottwalda, který jako slouha Moskvy (Gottwald v roce 1929: "My se od ruských bolševiků do Moskvy chodíme učit, jak vám zakroutit krk") rozpoutal násilí a vraždění i u nás (přes 230 rozsudků smrti a 100 000 vězňů svědomí).
KSČM má dodnes ve svých řadách spolupracovníky StB, úředníky husákovy "nomenklatury" a je orientována proti EU, NATO, USA a pro Rusko.
"Komunisty jsme měli zakázat"
Bylo chybou, že jsme pro roce 1989 tuto zločineckou stranu nezakázali a souhlasím s návrhem Senátu ČR, aby se tím opět zabýval Nejvyšší správní soud.
Jak bychom se cítili, kdyby se dnes dostala v Německu k moci neonacistická strana a částečně vycházela z učení Hitlera tak, jako KSČM stále částečně vychází z Lenina? Paralela komunismus - nacismus je totiž zcela na místě.
Za tuto situaci je plně osobně odpovědný předseda ČSSD Jiří Paroubek, který v roce 1978 veřejně prohlašoval, že "pro nás mladé jsou ideje Února živou výzvou" a dnes tuto "gottwaldovštinu" převádí do současné politiky tím, že zakazuje krajským reprezantacím koalice s ODS.
Tím, že Paroubek arogantně pohrdl základním poselstvím listopadových změn a komunisty opět k moci přizval, se politicky zdiskreditoval. ČSSD by neměla respektovat jeho doporučení a naopak by měla urychleně vyvinout tlak na jeho odstoupení.
