"Jiná cesta, než zlepšit vzdělání Romů, není," řekl ministr Kocáb po jednání vlády, na němž kabinet jednomyslně kývl na jeho plán koncepce integrace Romů. Za jednu z priorit proto Kocáb označil to, aby se snížilo procento romských dětí ve speciálních školách a zvýšila se jejich šance dostat se na střední a vysoké školy.
Na dotaz iDNES.cz, jak hodlá přesvědčit sociálně vyloučené rodiny, pro které není dobré vzdělání jejich dětí prioritou, Kocáb odvětil: "Jednou z možností je navázat výplatu sociálních dávek na řádnou docházku dětí do školy."
Podle něj je to ale zatím jen jeho osobní nápad, o kterém bude teprve jednat s ministrem práce a sociálních věcí. Kocábův nápad není přitom originální. Čas od času ho některý z politiků opráší, podmínění výplaty dávek řádnou školní docházkou dětí razil třeba bývalý šéf lidovců Jiří Čunek.
Zvýhodní kraje firmy zaměstnávající Romy při zakázkách?
Ve schválené koncepci integrace Romů jsou i doporučení směrem ke krajům a obcím. Kraje by například měly umožnit podnikům zaměstnávajícím "osoby znevýhodněné na trhu práce" lepší přístup k veřejným zakázkám. A to tím, že v pravidlech přidělení zakázky by zaměstnání těchto osob bylo zvýhodňujícím kritériem.
Kraje mají také podle vládní koncepce podporovat přestup romských žáků a studentů ze základní na střední školu a ze střední na vysokou a rozvíjet proto spolu s ministerstvem školství síť poradenských pracovišť.
Obcím vláda doporučuje, aby systém přidělování obecních bytů fungoval podle podmínek, které budou nediskriminující, transparentní a spravedlivé. "Je třeba udělat tlustou čáru za vybydlováním bytů," řekl po jednání vlády Kocáb.
Jedním z úkolů obcí podle něj také je, aby aktivně vyhledávaly ohrožené příslušníky romských komunit, zejména romské děti, které jsou obětí domácího násilí, lichvy a kriminality a včas intervenovaly do jejich situace.
Úkolem veřejnoprávních médií podle Kocába je, aby zabránily extremistickým skupinám v šíření jejich ideologie v těchto médiích a aby podávaly objektivní a nezaujaté informace o příslušnících romských komunit.
"Koncepce, to je konečně odpověď na otázku, co konkrétně dělat," uvedl Kocáb.
Nižší šance Romů v Česku na úspěšné vzdělání
Mnoho Romů v Česku žije ve výrazně horších podmínkách než většinová společnost. Podle tři roky staré analýzy společnosti GAC je v Česku asi 300 vyloučených lokalit; žije v nich na 80 tisíc lidí. Sociální vyloučení se přenáší z generace na generaci.
Romské děti mají oproti ostatním jen poloviční šanci na úspěšné ukončení základní školy a ještě horší vyhlídky na získání kvalifikace a zaměstnání.
Loňská studie Světové banky uvádí, že více než polovina českých Romů v produktivním věku nepracuje ani není v evidenci úřadů práce. Průměrná mzda těch Romů, kteří pracují, nepřesahuje 42 procent průměrné mzdy v české ekonomice. Na trhu práce jsou obvykle znevýhodněni právě nízkým vzděláním.
Romům ve vyloučených lokalitách pomáhá se začleněním do společnosti vládní Agentura pro sociální začleňování. Jejím prostřednictvím by v příštím roce mohly dvě desítky vybraných obcí a měst získat z fondů Evropské unie na projekty zaměřené na začlenění Romů celkem 750 milionů korun. Kocáb plánuje, že by se agentura měla změnit v úřad s celorepublikovou působností.
