Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Samková a Kocáb se v ČT přeli o běžence. Oba by napadli Islámský stát

  17:52aktualizováno  17:52
Veřejnoprávní televize nabídla v úterý večer divákům ostrou výměnu názorů mezi právničkou Klárou Samkovou a hudebníkem a exministrem Michaelem Kocábem. V patnáctiminutové diskusi postupně gradovaly emoce, byť se na několika myšlenkách oba účastníci shodli.

Právnička Klára Samková zastávala v debatě kritický postoj vůči uprchlíkům, hudebník a bývalý ministr Michael Kocáb byl smířlivější (celý záznam debaty je zde, začíná zhruba v 18. minutě). Ani jeden z nich se v uplynulých týdnech a měsících neprofiloval jako odborník, věnující se soustavně imigrační vlně, jíž Evropa čelí.

Do zásadního rozporu se dostali v poněkud paušálně položené otázce, zda „máme ty lidi přijímat“. „V žádném případě, protože imigrace je výsledek velmi sofistikované kriminální činnosti převaděčských gangů,“ prohlásila Samková s tím, že přijímání uprchlíků převaděče posiluje.

Úmluva o uprchlících

Úmluva (a pozdější protokol, jenž rozšiřuje její platnost) vymezuje, kdo je uprchlíkem, jak s ním má být nakládáno a jaké má povinnosti. Signatářem je naprostá většina zemí světa včetně České republiky.

Uprchlíka úmluva (zjednodušeně) definuje jako člověka nacházejícího se mimo vlast, do níž se nemůže vrátit z oprávněných obav před perzekucí z důvodů rasových, náboženských, národnostních, příslušnosti k určité společenské vrstvě nebo zastávání určitých politických názorů.

Smluvní strany se zavazují jednat s uprchlíky férově - nerozlišovat je podle víry či země původu, zaručit jim svobodu náboženství (včetně výchovy dětí), nakládat s nimi dobře a zpřístupnit jim například vzdělání či trh práce.

Úmluva vymezuje i povinnosti uprchlíků. Například se musí řídit zákony, předpisy a nařízeními země, v niž se nachází.

Za pozornost stojí, že úmluva byla uzavřena v roce 1951. Logicky nemohla předvídat, jak bude svět vypadat o 64 let později.

Kocáb naopak soudí, že „máme jedinou možnost - ty, kteří dorazí, nakonec přijmout“. Připomněl, že evropské státy včetně ČR jsou vázané mezinárodní úmluvou o uprchlících (viz rámeček vlevo).

Oba účastníci debaty se při odpovídání na otázky dopustili určitých paušalizací. Samková například na otázku, zda se její názor nepřijímat uprchlíky vztahuje i na lidi prchající ze Sýrie, opáčila, že „byla v Calais a nejsou tam lidé prchající před válkou“.

Kocáb zase uvedl, že „Islámský stát vytváří naprosto katastrofální vražednou situaci a ti lidé utíkají od radikalismu, utíkají z války a gangy toho využívají. Ale to neznamená, že by ti lidé, ti uprchlíci ztráceli, nárok na naši pomoc.“

Je však zřejmé, že z válkou zmítané Sýrie lidé skutečně prchají, i když je Klára Samková v Calais neviděla. Uprchlíků odtud jsou evidované čtyři miliony, dalších více než sedm milionů zůstává v Sýrii bez domova. Na druhou stranu ne všichni, kdo přicházejí do Evropy žádat o azyl, prchají před „Islámským státem“.

Data UNHCR ukazují, že většina uprchlíků skutečně prchá před válkami. Ovšem zase nezahrnují fenomén tzv. ekonomické migrace.

Jen tvrdý střet nesmiřitelných oponentů? Ne tak úplně

Médii a sociálními sítěmi duel Samkové a Kocába rezonoval jako tvrdý střet, čemuž odpovídaly i titulky budící dojem nesmiřitelné konfrontace. Přes rozpor obou účastníků v názoru na přijímání běženců se nicméně v diskusi objevily i momenty, v nichž právnička i bývalý ministr zastávali podobné postoje.

Kocáb například souhlasil s tezí Samkové, že gangy pašeráků lidí na krizi vydělávají a že je proti nim třeba zasáhnout. „Využívají té katastrofální humanitární situace a prostě nabízejí za velké peníze pomoc lidem, kteří ji skutečně potřebují,“ doplnil.

Samková během debaty vymezila, koho by EU měla přijímat. „Samozřejmě, že si máme vybírat. Proč tady nejsou dívky, které v Mosulu byly opakovaně brutálně znásilňovány tak, že mají úplně potrhané vnitřnosti? Proč nejsou v naší lékařské péči? Proč tady nejsou kurdské děti?“ ptala se právnička, která nynější uprchlíky v Evropě bez rozdílu označila za „ty, kteří nás vydírají a říkají‚ tak jsme tady, něco s tím dělejte“.

Otázka, proč nepřijíždějí znásilněné dívky z Mosulu, je nicméně řečnická. Toto severoirácké město je v moci Islámského státu a zprávy, co se v něm děje, vynášejí přes internet tajně lidé riskující své životy. Kurdové do Evropy prchají, byť to ze statistik není tak zřetelné, protože nemají vlastní stát a ve statistikách tak figurují například jako Syřané či Iráčané.

Zrušme Schengen, navrhla Samková. Nepomůže to, míní Kocáb

Řešením by podle Samkové bylo zrušení Schengenského prostoru, který umožňuje obyvatelům členských zemí - i těm, kteří se do něj dostanou zvenčí - prakticky neomezený pohyb. Preferovala by naprosté uzavření hranic, postavení plotů, odmítání uprchlíků a „velice radikální“ útok na Islámský stát. Navrhla též vyloučení Turecka z NATO kvůli útokům na Kurdy. Takovou proceduru nicméně Severoatlantická aliance nezná.

Co také zaznělo v duelu

EU neudělala naprosto nic pro zastavení růstu Islámského státu. Náš spojenec v NATO Turecko bombarduje jediné skutečné bojovníky proti Islámskému státu - Kurdy.
Znovuvytvoření hranic v Evropě by uprchlíky nezastavilo a znamenalo by rozpad EU a schengenského prostoru. To je to, co islámští radikálové chtěli.

„EU neudělala naprosto nic pro zastavení růstu Islámského státu. Náš spojenec v NATO Turecko bombarduje Kurdy, jediné skutečné bojovníky, kteří proti Islámskému státu bojují,“ uvedla Klára Samková.

„Znovuvytvoření hranic v Evropě uprchlíky nezastaví. Znamenalo by rozpad EU a Schengenu. To je to, co islámští radikálové chtěli,“ řekl Michael Kocáb.

Kocáb na návrh zrušit Schengen reagoval skepticky. „To uprchlíky nezastaví,“ řekl. Dodal, že Evropa nedokáže na 4 000 kilometrů dlouhé hranici severní Afriky a jižní Evropy vystavět zeď či udržet námořní blokádu.

V závěru diskuse našli Samková s Kocábem shodu nad otázkou moderátora, co dělat pro to, aby společnost „nebyla xenofobní“. Oba účastníci debaty se nechali slyšet, že většinovou společnost za xenofobní nepovažují.

Se Samkovou se Kocáb také shodl na potřebě „masivní vojenské intervence“ proti Islámskému státu. „Protože pokud neustane jejich řádění, neustane ani exodus,“ řekl.

Takový zásah se nicméně snáze navrhne, než vykoná. Americký prezident Barack Obama by vysláním pozemních vojsk do Iráku de facto přiznal krach celé své irácké strategie, založené na urychlení odchodu amerických sil z Iráku, což vytvořilo mocenské vakuum. Roli hrají i vzájemné animozity velmocí v Radě bezpečnosti či rozdílné zájmy zemí Blízkého východu na budoucím uspořádání Iráku a Sýrie (podrobněji jsme o tom psali zde a také v tomto komentáři).

Západ a arabské země se tak dosud dokázaly shodnout a uvést v život „jen“ leteckou kampaň. Souběžně s bombardováním, jehož většinu provádí americké letectvo, se podařilo zastavit rychlou územní expanzi Islámského státu, do celkové defenzívy ho nicméně oponenti na zemi - kurdské, syrské a irácké síly s přispěním Íránu - zatlačit nedokázaly.

Já a emigrace? Redaktor je ubožák, uvedla Samková

Samková se ještě k pořadu zpětně vrátila na sociální síti Facebook. Uvedla, že se ve studiu cítila pozvaná do „role užitečného blbečka“. Moderátora Lukáše Dolanského nazvala ubožákem proto, že jí připomněl, že i ona v roce 1997 veřejně zvažovala emigraci.

Podle Samkové to bylo něco naprosto jiného než když nyní chtějí do Evropy uprchlíci, protože ona plánovala pracovat. Statistiky nicméně ukazují, že naprostá většina práceschopných imigrantů v Evropě pracuje také, což ovšem nijak zřetelně nedopadá na míru zaměstnanosti původního obyvatelstva země.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.