Program budoucí koaliční dohody voní čistým socialismem. Podpory, dávky, přídavky. Koalice může uhrát jen pár bodů, a pánbůh za ně zaplať: dořešit církevní restituce, nezvyšovat celkové daňové zatížení, mít jednou v budoucnu státní finance v pořádku.
Vypadá to, že se chystá dobrý obchod. Jenže... Zdravotnictví bude stejné jako dnes. S čekáním a korupcí. Většina nebydlících i nadále bydlet nebude. Ti, kdo se nevejdou do dnešních škol, studovat prostě nebudou. Zaměstnanecké připojištění nepříjemně připomíná kampeličky. Důchodová reforma nic nezreformuje. Atd. atd.
Zaváže-li se navíc Koalice ke koupi gripenů a k majetkovému přiznání, bude se nadzvukovou rychlostí blížit ke svému konci. Socialisté teď tedy s nejvyšší pravděpodobností prosadí všechny nápady, které jim 101 hlasů pravice v minulém parlamentu čtyři roky blokovalo. Pravicový volič by se měl zeptat: Kam jste nás tou vzájemnou nesmiřitelností zavedli, pane Klausi, pane Rumle, pane Kasale?