Jakmile započteme úmrtí iráckých civilistů, údaje poposkočí o řády výše, ovšem zastavme se ještě na chvíli u koaličních sil.
Počátkem týdne, kdy počet Američanů překročil magickou hranici 300 milionů (více zde), padla ještě jedna meta. Tolik se o ní nemluvilo, protože příliš kouzelně nepůsobí.
Od počátku ozbrojeného konfliktu v Iráku v březnu 2003 přišla koalice o tři tisíce mužů ve zbrani, v převážné většině Američanů.
Zprávičky podobného druhu již delší dobu unikají pozornosti světa, ale zkusme se podívat, co se vlastně v Iráku odehrálo jen za krátkou chvíli, během níž Amerika slavila narození 300miliontého občánka.
Agentura AP zaznamenala od úterního večera tyto ztráty: čtyři příslušníci mnohonárodních sil najeli na nastraženou bombu u silnice západně od Bagdádu. Tři jejich kolegové byli zastřeleni kulkami z lehkých zbraní severně od Bagdádu.
Nedaleko od nich najel voják na nástražnou minu a přišel o život. V provincii Djála zemřeli tři členové bojové jednotky Třetí brigády "následkem nepřátelské akce". V provincii Anbar podlehlo sedm příslušníků bojového námořnictva "nepřátelskému útoku".
Za stejnou dobu zemřelo asi šedesát Iráčanů během střetů mezi sunnity a šíity poblíž města Balad severně od Bagdádu. Ve stanu, v němž se shromáždili účastníci pohřbu otce policejního důstojníka, vybuchla bomba. Následkem toho zemřelo asi 20 lidí, převážně policistů.
To bylo v jeden den. Od počátku října zahynulo za podobných okolností 767 Iráčanů, povstalců i civilistů, v průměru tedy 45 denně.
Údaje o počtu mrtvých civilistů se často zakládají na divokých odhadech. Koaliční síly jejich statistiku nevedou. Situaci komplikuje, že někdy je těžké rozlišit, kdo je ještě civilista a kdo už vzbouřenec.
Střízlivé odhady vycházející z ověřených zpráv hovoří o tom, že od roku 2003 zemřelo 40 až 50 tisíc civilistů.
Pokud se budeme držet faktů a připočteme 4900 až 6300 iráckých vojáků padlých během dobývání Iráku, můžeme konstatovat, že irácký stroj smrti připravil dosud o život 50 až 60 tisíc lidí.
Studie: Přes půl milionu mrtvých
Je to hrozivé číslo, i když ve srovnání s jinými válkami nijak ohromující. Pokud ovšem nevezmeme v úvahu jednu studii z poslední doby. Ta tyto údaje posílá ještě o řád výše, kamsi do stratosféry.
Tým výzkumníků z Hopkinsovy univerzity ve spolupráci s iráckými lékaři publikoval odhad, podle něhož následkem invaze do Iráku přišlo o život asi 570 tisíc Iráčanů.
Je takový údaj zcela nevěrohodný? Lze studii rázně smést ze stolu, jak to učinil americký prezident George Bush? Snad, ale výzkumníci tvrdí, že vycházeli z kvalifikovaných rozhovorů s rodinnými příslušníky obětí, kteří ztrátu příbuzných dokládali úmrtními listy.
Tak či onak, počet mrtvých mnohokrát převyšuje nejhorší odhady před válkou. Nikdo tehdy netušil, jaká zvěrstva může vyvolat nebezpečná kombinace peněz ulitých z trezorů Saddámova režimu a slepého fanatismu sebevražedných atentátníků.
A nad tím vším se vznáší hrozivá otázka: kolik mrtvých ještě unese irácká operace, aby byla ospravedlnitelná?
Války a jejich oběti
- Kongo (1998–2003) - V důsledku války umřelo odhadem až 3,8 milionu lidí.
- Bývalá Jugoslávie (1991–2001) - Série etnických válek na území někdejší Jugoslávie stála zhruba 300 tisíc životů.
- Vietnam vs. USA (1959–1975) - Počty mrtvých se měnily podle ideologické poptávky. Jisté je, že padlo téměř 60 tisíc Američanů a 230 tisíc jihovietnamských vojáků. Podle nových odhadů zemřelo v důsledku války až 5 milionů vojáků i civilistů ze severu Vietnamu.
- SSSR a Afghánistán (1979–1989) - Za války padlo 15 tisíc sovětských vojáků, přes 50 tisíc jich bylo zraněno, 415 tisíc trpí nemocemi. Válka vzala život více než milionu Afghánců, vojáků i civilistů.
