I sociální demokraté mají své představy v podstatě narýsovány. Ale již před schůzkou říkali, že se o nich ještě bavit nechtějí. Vyjednávači ČSSD i Koalice nezastírali, že bitva o křesla může být tím, na čem rozhovory ztroskotají.
"Myslím, že ta jednání o personálním složení vlády budou možná ještě těžší než program," připustil Pavel Rychetský již v neděli.
Klíčem je Buzková
Klíčovou postavou pro sestavení společné vlády ČSSD a Koalice se stává Petra Buzková, která může ovlivnit, zda Unie svobody do Špidlova týmu vůbec půjde. Buzková má na výběr - křeslo předsedkyně sněmovny, nebo post ministryně školství.
Právě o resort školství usilují unionisté. Hrozí, že pokud jej nedostanou, svou účast ve vládě zváží. "Je to naše priorita," říká o školství šéfka unie Hana Marvanová.
Pokud by Buzková šla do vlády, Unii svobody by se cesta ke školství uzavřela. "Musíme mít téma, kterým před voliči obhájíme, že jsme šli do levicového kabinetu. Nevím, jestli by místo vzdělání byl adekvátní náhradou třeba průmysl," přiblížil úvahy již citovaný unionista.
|
PRŮBĚH JEDNÁNÍ |
Sama Buzková odmítla o svém dalším působení cokoli říkat: "Dokud nebude hotova koaliční smlouva, nechci o tom mluvit." Podle neoficiálních informací se však do vlády chystá.
Unionisté zahýbali se jmény
Lidovecká jména nejsou žádným překvapením: namátkou Cyril Svoboda, Milan Šimonovský či Libor Ambrozek. Naopak unionisté svými kartami pořádně zamíchali. Stejně jako lidovci navrhují šest osob, mezi nimi i politiky, o nichž se dosud nemluvilo: svého místopředsedu Roberta Koláře a poslance Pavla Němce. Trvají i na Ivanu Pilipovi a Haně Marvanové, tedy na těch, které ČSSD dosud veřejně vetovala.
Takový místopředseda unionistů Karel Kühnl se může stát ministrem průmyslu, ale i šéfem dopravy. Na místní rozvoj aspiruje další místopředseda, Robert Kolář. Na stejný post se však tlačí i lidovečtí kandidáti Milan Šimonovský nebo Tomáš Kvapil. Jinak řečeno: u některých křesel není jisté vůbec nic.
"Je nám jasné, že všichni ve vládě sedět nemohou. Osobně bych tipoval, že nejreálnější budoucí ministři jsou Vladimír Mlynář a Pavel Němec," uvedl člen vedení unie.
Unionisté a lidovci sestavují své vážné seznamy zhruba týden. Během uplynulých dní se přitom ukázalo, že dva do té doby v podstatě jistí členové vlády to na konkrétních postech tak jisté nemají. Jde o Karla Kühnla, který ve svých plánech mířil především na průmysl (ale vzal by i dopravu), a Cyrila Svobodu, který byl od voleb prakticky jistým šéfem diplomacie.
Svoboda neuvažuje jen o diplomacii
Od lidovců však v pátek zazněla informace, že jejich předseda Cyril Svoboda koketuje i s ministerstvem pro místní rozvoj. "Doneslo se to i k nám," přiznává místopředseda Unie svobody Robert Kolář.
"Pro Svobodu by mohlo být lepší, že by byl blíž svým starostům a hlavně členské základně, a mohl tak lépe kontrolovat dění ve vlastní straně," dodává Kolář. Jako ministr zahraničí by byl Svoboda často v cizině a jeho strana by se mu mohla vymknout z rukou.
Z posledních seznamů Koalice také vypadlo několik lidí, se kterými se původně počítalo: Zuzana Roithová pro zdravotnictví a Jan Grůza v zemědělství.
Dostál a Rusnok možná zůstanou
Sociální demokraté zase začali vážně uvažovat, že nakonec ve Špidlově vládě zůstane jak Pavel Dostál, tak Jiří Rusnok. Dostál proto, že lidovecký kandidát na post ministra kultury Jaromír Talíř si to rozmyslel.
Rusnok by podle posledních plánů opustil finance, kam míří Bohuslav Sobotka, a překvapivě by se usadil na ministerstvu průmyslu a obchodu. "Pomohl by Sobotkovi s rozpočtem - a navíc to čím dál víc vypadá, že si chceme průmysl ponechat. Tam jsme doposud měli problém, koho tam dát," uvedl člen nejužšího vedení ČSSD.
Jako o ministrovi průmyslu ČSSD uvažovala o Lubomíru Zaorálkovi, zatím se však zdá, že na něj zbude místo ve vedení sněmovny: buď jako jeden z místopředsedů, nebo šéf poslaneckého klubu.
Právě kvůli obsazení křesel ve sněmovně musí Vladimír Špidla definitivní seznam budoucích ministrů připravit do počátku příštího týdne. 9. července totiž začíná schůze nové sněmovny, kde si poslanci zvolí své vedení na příští čtyři roky.
