Koalice ohně a vody

  • 4
Včera řekl předseda Špidla: S Klausem nikdy. Ale předvolební matematika naznačuje, že sestava ODS a ČSSD je přinejmenším stejně pravděpodobná jako ostatní povolební kombinace. Otázka je, jak by taková sloučenina ohně s vodou vládla? Volební programy obou stran se překrývají nepatrně. I když k tomuto společnému území přičteme nějakou míru vzájemných ústupků, dostaneme program velmi minimalistický. Vlastně podobný, jaký máme už teď.

Víme však, že taková vláda je možná a že udrží zemi v poloprovozu. Spojenectví ohně a vody může vydržet velmi dlouho, protože součet dvou velkých stran vyhraje každé volby.

Zkušenost napovídá, že takto mocné panstvo si rozparceluje stát, zavede stabilní nehybnost, nechá politiku splývat se zájmy mocných skupin a rozhodování posune z veřejného prostoru do sekretariátů.

Z voleb se stává opakování duševních prostocviků a z parlamentu sbor kývalů, kteří potvrzují, co bylo předem a jinde dohodnuto. Voliče tato stabilita znechucuje. Posiluje extrémní stanoviska. Zesiluje volání po silné ruce, která do toho všeho konečně rázně kopne. Politickým stranám toto řešení vyčítat nemůžeme.

Je dáno výsledky voleb a poměrným volebním zákonem. Většinový sy- stém demokracii "nezablokuje", protože vždy je někdo první, někdo druhý. V poměrném systému nemusí být koalice ODS a ČSSD ani "morálním selháním", ani "odpornou zradou voličů", nýbrž obyčejným matematickým výsledkem. Někdo v zemi nějak vládnout musí. Nad spojenectvím protichůdných ideových programů se rozčilují nejvíce právě ti, kdo jindy poměrný volební systém nejvíce obhajují.

Je to pochopitelné, opoziční smlouvu také nejvíc kritizovali ti, kteří ji svou neschopností skládat koalice umožnili. V zemi, která je rozdělena na dva takřka stejně silné tábory, je poměrný systém nesmírně riskantní, protože plodí nestabilitu či politické mesaliance, ale je také skoro nemožné prosadit systém většinový. Proč by ten druhý ve volbách měl prvnímu dát všechnu moc, když první měl jen o chlup více hlasů? Přes tuto námitku se politické strany těžko přehoupnou.

Velká koalice je přirozeným vyjádřením toho, že země není rozhodnuta, co vlastně chce. Nepohyblivé vládnutí ovšem může rozhodování voličů zrychlit. Ale to zrychlení může být dosti pomalé. Velká koalice nechává nakonec ve službě jediný ideál: žádné změny, žádné novoty. Států, které v poklidné nehybnosti samy od sebe zanikly, známe dost.

Česká republika potřebuje nikoliv nehybnost, nýbrž mnoho pohybu. Předpokládejme, že je na vzestupu, nikoliv v úpadku. K tomu si ovšem musí darovat odpovídající volební výsledky.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue