Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Kateřina Klasnová a ministr obrany Alexandr Vondra na schůzi Sněmovny 23. září v Praze

Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Kateřina Klasnová a ministr obrany Alexandr Vondra na schůzi Sněmovny 23. září v Praze | foto: ČTK

Koalice chtěla zrychleně schválit snížení platů politiků, ČSSD to zatrhla

  • 702
Vláda neuspěla ve Sněmovně s návrhem, aby se snížení platů poslanců a dalších ústavních činitelů schválilo už v prvním čtení. Postavila se proti tomu ČSSD, novela jde do druhého čtení. To se nebude opakovat při projednávání úsporného balíku. Jeho urychlené schválení umožní stav legislativní nouze, který dnes vyhlásila předsedkyně Sněmovny.

Novelu zákona o platu představitelů státní moci do Sněmovny poslala vláda. Byla navržena tak, aby mohla být schválena už v prvním čtení. ČSSD ale už dříve avizovala, že proti zrychlenému postupu vznese veto a návrh bude muset absolvovat klasická tři čtení. To se sociálním demokratům nakonec na pátečním zasedání Sněmovny povedlo.

K tomu, aby se zákon nemohl projednávat ve zrychleném režimu a musel projít klasickým tříkolovým čtením, stačí, aby své veto vznesly dva poslanecké kluby, nebo 50 poslanců. ČSSD má 56 poslanců.

LEGISLATIVNÍ NOUZE

V klasickém legislativním režimu musí zákon projít prvním, druhým a třetím čtením. V případě legislativní nouze se první čtení ruší. Sněmovna může také rozhodnout, že od obecné rozpravy ve druhém čtení návrhu zákona upouští, a omezit řečnickou dobu až na 5 minut. Třetí čtení návrhu zákona může následovat bezprostředně po čtení druhém.

Zdroj. www.psp.cz

V případě klíčového balíku vládních úsporných návrhů už taková situace nemůže nastat. Předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová totiž na žádost kabinetu vyhlásila stav legislativní nouze. Potrvá od 1. do 15. listopadu. Sněmovně umožní zákony projednat ve zrychleném režimu bez toho, aby to mohl kdokoli vetovat.

Vláda chce úsporným balíčkem srazit schodek rozpočtu na 135 miliard korun. K tomu ale potřebuje, aby některé zákony platily už do konce roku.

"Stav legislativní nouze k projednání těchto zákonů byl vyhlášen s přihlédnutím k odůvodnění předsedy vlády, že odklad navrhovaných změn stávajících právních úprav by hrozil značnými hospodářskými škodami," komentovala své rozhodnutí Němcová.

Zákonodárci by měli přijít o tři tisíce

Podle předloženého návrhu se mají mzdy politiků do roku 2014 snížit oproti současnosti o pět procent. Základní plat poslanců a senátorů by tak měl v příštích letech dosahovat 56 tisíc korun. To je o 3 tisíce méně než letos.

Základní plat ministrů by pak měl klesnout ze 112 500 na 106 800 korun. U soudců mají platy klesnout pouze pro příští rok. Soudci už dříve avizovali, že ani tento ústupek vlády pro ně není akceptovatelný.

V jejich prospěch hraje i rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil letošní čtyřprocentní snížení platů soudců s odůvodněním, že je protiústavní.

Během rozpravy o snížení mezd se řešily především platy státních zástupců. I ti mají mít totiž na výplatních páskách o pět procent méně a to následující čtyři roky. Stejně jako soudci i oni podali stížnost k Ústavnímu soudu. Ten ale ještě nerozhodl.

"Jsme biti jen proto, že se to líbí novinářům"

"V tuto chvíli nelze předjímat, jakým způsobem bude případně nutno reagovat na případný nález Ústavního soudu. Já bych chtěl ujistit, že vláda si je tohoto problému vědoma," zdůraznil ve Sněmovně ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, navrhovatel zákona.

S kritikou vystoupili v dolní komoře kromě poslanců z řad ČSSD, KSČM i občanští demokraté.

"Výjimečně vystoupím s lehce kritickým hlasem vůči vládě (...) Ten problém tady opravdu vzniká. Vzniká v problematice vztahu platu soudců a státních zástupců, kde soudcům se ustupuje kvůli tomu, že se jich zastává Ústavní soud, a státním zástupcům se neustupuje a mají být biti stejně jako ústavní činitelé," řekl poslanec ODS Marek Benda, podle něhož jsou navíc ústavní činitelé biti jen proto, že se to líbí novinářům.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video