Obrazárna není krematorium, i když v českých poměrech se to někdy plete. V obrazárně se má diskutovat a bouřit, ne chodit po špičkách pod dohledem přísných důchodkyň. Člověk může s Knížákem nesouhlasit, může mu nadávat, ale nemůže ho neobdivovat.
Ale jen do chvíle, kdy se doví, že z titulu své moci cenzuruje konkurenční malíře... Tady skutečně stojí Knížák proti Knížákovi. Moc popírá svobodu.
