"Chceme sem umístit sbírku gotického umění z Anežského kláštera, který je v záplavové zóně," prozrazuje Knížák své plány s budovou, která chátrala deset let.
Národní galerie má svoji expozici i v protilehlém Šternberském paláci a loni získala od ministerstva obrany také přilehlý Schwarzenberský palác, který upravuje pro barokní sbírky.
"Tím, že spojíme rekonstrukce obou paláců, vyjde nás to levněji," tvrdí Knížák. Náklady odhadl asi na 230 milionů korun.
Správa hradu pronajala palác galerii do roku 2005 za symbolickou jednu korunu. "Je to oboustraně výhodné. Prostor bude vypovídat o dějinách českého národa a evropského umění," tvrdí Knížák a doufá, že v budoucnu objekt přejde do majetku Národní galerie.
Spokojený byl i Jiří Weigl, který kritizoval záměr svého předchůdce pronajmout palác singapurské společnosti. Ta v něm měla zřídit luxusní hotel pro zahraniční hosty.
"Pan Hájek tvrdí, že smlouva se zahraničním investorem o pronájmu a rekonstrukci Salmovského paláce, uzavrená se souhlasem ministerstva financí, byla pro Správu Pražského hradu nevýhodná," reagoval v dopise bývalý kancléř Ivo Mathé.
"Zahraniční investor by objekt opravil a za 30 let vrátil státu," brání původní záměr a dodává, že teď se za ubytování delegací platí Intercontinentalu. "Nové vedení náš záměr smetlo ze stolu," doplnil Mathé. Rekonstrukce pro sbírku Národní galerie podle něj ještě víc zatíží rozpočet a nepřinese žádný zisk do státní kasy.
Na Salmovský palác, který se někdy nazývá také Malý Schwarzenberský, si ale činí nároky také dědička rodu. Alžběta Pezoldová zatím u českých soudů neuspěla. Obrátila se však na Výbor pro lidská práva při OSN a Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, který se její stížností zabývá.
 Ředitel Národní galerie Milan Knížák odemyká Salmovský palác v Praze za dohledu prezidentova kancléře Jiřího Weigla. Hrad galerii budovu pronajal do roku 2005 za jednu korunu. (15. října 2003) |
