Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kniha renesančního ducha naší doby, intelektuála Georga Steinera

  8:33aktualizováno  8:33
Narodil se v roce 1929 v Paříži jako potomek původně vídeňské bankéřské rodiny židovského původu. Vystudoval v USA. Navracel se do Evropy. Pendloval nejen mezi jazyky, světadíly, ale i obory. Překladatel, esejista, beletrista, filozof, kulturní kritik. George Steiner. V knize Errata: Prozkoumaný život, jejíž originál vyšel roku 1997, se ohlíží za svou cestou.

George Steiner | foto: www.chu.cam.ac.uk

Jednotlivé kapitoly začínají autorovými vzpomínkami, třeba na otce, investičního bankéře, který svoji práci nesnášel, takže si předsevzal, že syn se o jeho zaměstnání nesmí nic nedozvědět, a zato ho soustavně kulturně vzdělával. S programově „nepraktickou“ výchovou to však možná trochu přeháněl, takže v jiné kapitole pak Steiner vzpomíná, jak mu jeden jeho spolužák – výměnou za pomoc s učivem – slíbil, že se pokusí z něho „udělat ucházejícího dospělého člověka“ (tedy zasvětit jej do praktického života, součástí čehož bylo i zbavení panictví). Tyto a podobné vzpomínky volně přecházejí v úvahy na témata jako Bůh, židovství, kultura vysoká a populární, hudba či mnohojazyčnost a překlad.

Proč by si Shakespeara nevzal na pustý ostrov

 Samotné zařazení knihy do edice Teoretická knihovna v nakladatelství Host jeví se být poněkud paradoxní: sám autor se totiž několikrát svěřuje se svojí „nedůvěrou v teorii“. V humanitních vědách podle Steinera „teorie není ničím jiným než intuicí, která ztratila trpělivost“. I proto se autor staví proti všem předem daným literárněvědným metodám a teoriím (jako dekonstrukce či postmodernismus), a zvláště silně proti těm, které chtějí dílo zkoumat autonomně (jako formalismus). George Steiner se naopak snaží vnímat umění v kontextu co nejširším: „Zásadní texty, umělecká díla, hudební skladby si nežádají pouze chápavou recepci. Žádají akci. Hermeneutika hraničí s etikou“. Odsud také samotný název knihy. Jak v doslovu vysvětluje Jakub Guziur, životní cestu člověka asi nejlépe vystihují jeho omyly – errata; omyl může být podnětný a plodný, „na rozdíl od ,objektivní‘ pravdy nezapírá vztah k člověku“.

William Shakespeare

William Shakespeare

Vzdělanec se v Erratech opakovaně vrací k některým tvůrcům, především k Shakespearovi, u něhož vyzdvihuje „nevysvětlitelnou logiku cítění, která spojuje i ty z jeho nejchorobnějších postav se srozumitelnými základy naší lidskosti“. Nicméně na pustý ostrov by si vzal Racinovu Bereniku a Dantovu Božskou komedii, a tedy nikoli anglického dramatika, který je podle něj příliš mnohoznačný, a navíc jeho hry neztrácí své kouzlo ani v takové svahilštině, což je kupodivu pro Steinera Shakespearovo mínus.

V ráji by milování bylo monotonní

Jak vědí už čtenáři autorovy nejslavnější knihy Po Bábelu: otázky jazyka a překladu (česky vyšla vloni), Steiner je polyglot ovládající stejným dílem několik jazyků (sny se mu prý zdají v tom jazyce, jímž během dne mluvil). Mnohojazyčnost lidstva (zmatení jazyků), podle Bible trest za pyšný pokus o stavbu věže sahající až do nebes, pisatel interpretuje nikoliv coby prokletí, nýbrž jako „nedocenitelný dar a požehnání“ přinášející „hojnost zkušeností, tvořivost myšlenek a pocitů“. Z toho George Steiner nekonvenčně vyvozuje, že jelikož „rytmy, acceleranda či adagia gest, která řídí spletitou choreografii lidských bytostí v průběhu sexuálního aktu, jsou kadencovány slovy“, mělo by se milování různých národů navzájem lišit jako jejich jazyky. „Jak monotónní muselo být milování v ráji,“ dodává.

O knize

George Steiner: Errata Prozkoumaný život

Přeložili Lucie Chlumská a Ondřej Hanus, doslov a odborná revize překladu Jakub Guziur. Host, Brno 2011; edice Teoretická knihovna, svazek 29, 188 stran, doporučená cena 239 korun.

Steiner chápe jazyk jako základní atribut, který nás odlišuje od zvířat. Člověk je tedy pro něj především „jazykový živočich“; z biosociálního hlediska jsme savci žijící svůj krátký život a směřující k vyhynutí jako všechny ostatní druhy. Jsme však „jazykovými živočichy“ a je to právě tento dar přírody, jenž více než kterýkoli jiný činí náš pomíjivý stav snesitelným a plodným. Život má stále smysl zakoušet právě proto, že dokážeme vyprávět příběhy, fiktivní či matematicko-kosmologické. K této definici se autor opakovaně vrací: jazykový živočich je podle něj „vybaven k tomu, aby jednal s pozoruhodnou odvahou, nesobeckostí a péčí. Stejně tak, ne-li více, je náchylný k brutalitě, egoismu, a iracionalitám všeho druhu“.

Obálka knihy Georga Steinera Errata

Obálka knihy Georga Steinera Errata

Bez iluzí o člověku

O tom, co je člověk a čeho všeho je schopen, si tedy Steiner nedělá iluze. Obdobně hodnotí budoucnost vysoké kultury ve věku internetu. I když horizonty rozšířeného vnímání prostřednictvím nových elektronických médií jsou podle něj teoreticky neomezené (a muzea se zdají být plnější než dříve), celkově skepticky shrnuje, že o rozsahu a účinnosti procesu „kultivování mas“ lze dosud pochybovat: „kybernet“ může být napěchován odpadem i pobuřujícími výjevy, může otupit citlivost až na hranici netečnosti a „devadesát pět i více procent lidstva se obejde bez sebemenšího pojetí o Bachových fugách či Kantových apriorních syntetických soudech či bez Velké Fermatovy věty“.

Navzdory tomu všemu je podle něj „nekonečnou výsadou člověka stát se byť i jen druhořadým účastníkem, komentátorem dlícím v dosahu těchto výšin“. Ovšem jeho tvrzení, že „pro většinu planety jsou nedůležité angloamerické ideály právního státu a parlamentního procesu“, se díky nedávným revolucím v arabských zemích, vedených právě ve jménu oněch ideálů, ukázalo jako až příliš skeptické. Naopak si zaslouží ocenění, že se neuzavírá do „slonovinové věže“ tradiční kultury a dovede klást i velmi aktuální otázky, například jaký bude „ontologický status lidského života, osobnosti, když je budeme replikovat, vylepšovat a kontrolovat v laboratořích a v počítačově řízených spermobankách“.

Bůh je ten absolutně Jiný

Dalším Steinerovým tématem je židovství, tedy i jeho vlastních kořenů. Zde autor konstatuje, že počet Židů oceněných Nobelovou cenou „natolik překračuje statistické normy, až je to velkolepě trapné“. Ze svých soukmenovců si nejvíce váží Mojžíše, Ježíše a Karla Marxe, v nich podle Steinera judaismus „třikrát volal na lidstvo, aby se proměnilo v naprostou lidskost, aby potlačilo svoje ego“.

Muž v ultraortodoxím židovském městě Bnei Brak blízko Tel Avivu v Izraeli se připravuje na rituál zvaný kaparot.

Muž v ultraortodoxím židovském městě Bnei Brak blízko Tel Avivu v Izraeli se připravuje na rituál zvaný kaparot.

Důvod stálého pronásledování Židů shledává ne snad v tom, že by zavraždili Boha, nýbrž v tom, „že ho stvořili“. Ve spleti autorových výroků, které někdy uvádí skoro jako vyvažující se protiklady a jimiž se jakoby snaží postihnout celou skutečnost v její mnohoznačnosti a paradoxnosti, je ovšem někdy obtížné se orientovat. Každopádně se autor nezdá být úplným ateistou. Odmítá ovšem všechny jasně definované představy Boha a přimlouvá se za levinasovského Boha, „jenž je absolutně Jiný“.

Těžce se vyrovnává s politicko-vojenskou realitou současného státu Izrael a ptá se, zda se může podstata judaismu „slučovat s realitou ozbrojeného národního státu obklopeného nelítostnými nepřáteli“. Sám si čestně odpovídá, že „plné právo klást tuto otázku mají pouze ti, kteří jsou připraveni v Izraeli žít pod neustálou hrozbou nebezpečí“.

George Steiner zmiňuje i téma šoa, přitom si ovšem stěžuje, že onu základní otázku, již prý jako první vyslovil – „,Jak lze z psychologického, sociálního hlediska pochopit lidskou schopnost večer hrát či poslouchat Bacha a ráno mučit jiné lidské bytosti‘ – převzali jiní, ve většině případů bez uvedení zdroje“. Podobné obžaloby vznáší i u knihy Po Bábelu, díle, jež prý bylo „vydrancováno a vypleněno“. To sice neumím posoudit, ona otázka po Bachovi a mučení ovšem musela napadnout kohokoli, kdo se životem předních nacistů trochu zabýval, a je malicherné si na podobné tázání činit jakýkoli „nárok“ či copyright. 

George Steiner

George Steiner

V závěru knihy Steiner uvádí, že jeho dílo charakterizovala roztěkanost, jež způsobila, že opouštěl témata a celé disciplíny, jakmile dospěl k názoru, že pochopil jejich hlavní myšlenku. Ovšem právě v širokém rozkročení jeho úvah, sahajících od etologie až k teologii, od toho nejnižšího, čeho je člověk schopen, až k tomu nejvyššímu, a ve schopnosti tyto sféry propojovat (ne náhodou je v anglické Wikipedii nazýván velmi pozdním renesančním člověkem a polyhistorem), je možné spatřovat přednosti a užitečnost jeho díla.

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nemůžete říci, že jste nebyli varováni, říká film Rolanda Emmericha 2012.
ZÁPISNÍK: Cože? Už zase krachuje západní civilizace?

Ministr byl na šrot, Zdeněk Škromach fotil "výborné koláčky", Okamuru s Bártou spojila kniha a Tokio volá "Banzai"! To jsou témata zápisníku "Minulý týden"...  celý článek

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Miss America 2014 Nina Davuluri. Někteří Američané ji šmahem odsoudili jako...
ZÁPISNÍK. Miss America a vůdkyně Bobo. Papež poskytl interview

Hrozné, Miss America je mohemedánka. Pinožení u klausistů. Proč na rozdíl od Němců odsuzujeme velkou koalici. Rozhovor Svatého otce. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší
Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší

Chcete svému drobečkovi zpestřit jídelníček? Soutěžte o balíček plný dobrot.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.