Německá spisovatelka Herma Kennelová sbírala materiály a také vzpomínky pamětníků přibližně čtyři roky. Její román o Kamenné (německý název byl Bergersdorf) má vyjít v češtině v květnu.
"Čtenář si může udělat obrázek, jak vypadal běžný den v protektorátu Čechy a Morava. Mnozí lidé dosud nevědí, co se tehdy odehrávalo, jak lidé žili... Že měli i obyčejné problémy všedního dne," řekla Kennelová.
Její manžel Gerhard Köpernik se v Kamenné narodil, jeho děda tam byl ve válečné době starostou. "Popsala jsem šest let v Kamenné a okolí - od roku 1939 do roku 1945. Držela jsem se hlavně dění v obci Bergersdorf, v knize ale budou i příběhy z jiných obcí a z Jihlavy," doplnila spisovatelka.
Kapitolu autorka věnovala i událostem na louce Budínka
V jedné z kapitol se věnuje i louce Budínka u Dobronína. Tam mělo být ve druhé polovině května 1945 zavražděno asi 15 obyvatel německé národnosti. Pachateli měli být opilí členové Revolučních gard, Češi.
Policie případ po 66 letech vyšetřuje. Kriminalisté nyní porovnávají DNA obětí s geny potenciálních příbuzných. První dva profily se neshodovaly.
"O případu na louce Budínka vím z výpovědí pamětníků. Považuji tyto výpovědi za důvěryhodné a seriózní. Pokud se DNA neshodovala, je možné, že některé oběti mohou ležet na jiném místě na louce Budínka. Vedle místa, kde se již kopalo a kde se exhumovaly kosti," řekla Kennelová tento týden při návštěvě Jihlavy.
Kamennou si zřejmě oblíbil německý generál Berger
Další kapitoly její knihy se věnují obci Bergersdorf. Ta byla za války vydávána za vzorovou vesnici SS. "Čekáme na český překlad knihy. Nahlížíme na ni ale jako na román, nedá se brát jako literatura faktu," řekl současný starosta Kamenné Milan Budín.
Kamenná podle něj přišla o kroniky z doby před druhou světovou válkou. "Řada tehdejších příjmení zní česky Reznicek, Schimek... Kroniky ale zmizely, těžko se dopátráme například původu těchto osob," uvedl Budín.
Kamennou prohlásil za vzorovou obec SS německý generál Gottlob Berger. Patrně si ji oblíbil s ohledem na své příjmení. Většina Němců v obci vstoupila za války do nacistické NSDAP. Gottlob Berger byl po válce v roce 1947 odsouzen v Německu k 25 letům vězení. Propuštěn byl za dobré chování po čtyřech letech. Pak si našel práci v soukromé sféře.
