"U Jóviše!," musel by zvolat Rychlonožka ve středu večer v suterénu pražského divadla v Karlíně. Muž, který ho vytvořil a propůjčil mu nesmrtelnost, jedenadevadesátiletý spisovatel Jaroslav Foglar - přezdívkou Jestřáb a duší stále Junák -, tam představil kompletní knižní vydání kreslených příběhů Rychlých šípů. První z nich se objevil v prosinci 1938 na stránkách Mladého hlasatele a poslední sérii Jaroslav Foglar vytvořil na začátku sedmdesátých let. Kniha nakladatelství Olympia zahrnuje celkem 315 příhod, které louskaly - pod lavicí, za svitu baterky pod peřinou či u plamene vatry - celé generace mladých čtenářů. A mládeži, kvůli níž především je Foglar rád, že Rychlé šípy vycházejí v knize, spisovatel včera vzkázal: "Alkohol je jed, který ničí, byť k mému podivu mladé lidi přitahuje." A za druhé: "Važte si přátel. Kdo je nemá, je učiněný chudák."
Rychlé šípy se narodily v roce 1938
V těžké době sklonku roku 1938, kdy složitost světa dospělých prosákla i k jejich dětem, se Jaroslav Foglar rozhodl, že mládeži nabídne příběhy chlapecké party, hochů, již dokáží navzdory všemu prožívat svá vlastní dobrodružství. Hochů, kteří "jsou stateční, veselí, odvážní, podnikaví". A tak se v Mladém hlasateli objevily první příběhy Rychlých šípů. Až do zastavení časopisu v roce 1941 jich byla stovka, další přišly po válce a zbytek v čase politického oteplení mezi roky 1967-1971. První kompletní knižní vydání z nakladatelství Olympia, které včera Jaroslav Foglar pokřtil v pražském divadle v Karlíně, je obsahuje všechny - celkem tři sta patnáct. Příhody Mirka Dušína, Jarky Metelky, Jindry Hojera, Červenáčka a Rychlonožky - to je klasika, která nemá v české chlapecké literatuře obdoby. Leda zase jen v knihách Jaroslava Foglara. Jeho texty ve spojení s kresbami Jana Fischera, kterého na počátku sedmdesátých let nahradil Marko Čermák, vytvořily styl, jemuž se označení comics takřka příčí. A přesto jsou právě Rychlé šípy také nejúspěšnějším českým comicsem. Rychlé šípy, za jejichž sešitová vydání se v době normalizační šedi platilo zlatem, se staly součástí lidové slovesnosti omladiny (plantážníku!), přelily se do Foglarových próz (Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta), byly zfilmovány (například snímek Tomáše Vorla, groteska o založení družiny), pronikly do televize (ve formě adaptací knih), zněly na divadle (Sklep Rychlé šípy soutěží), a vyšly dokonce rusky. V roce 1987 je samizdatově vydali nadšenci kolem Jaroslava Hanzela pod názvem Bystrije strely a z Rychlonožky se stal Skorochod a z Červenáčka Krasnaja šapočka.
Knihu můžete ji vyhrát v soutěži iDNES na Kulturním ostrově: http://www.idnes.cz/idskosile/kultura.asp
