Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kniha o MI5: dva britští poslanci byli v 60. letech agenty StB

  16:09aktualizováno  16:09
Československá Státní bezpečnost měla v 60. letech dva agenty mezi britskými poslanci. Jeden z nich byl dokonce náměstkem ministra. Stejně tak posledním špionem ze sovětského bloku odhaleným v Británii byl Čech Václav Jelínek alias Erwin van Haarlem. Uvádí to nová "autorizovaná historie" britské kontrarozvědky MI5 z pera historika Christophera Andrewa.

Britský historik Christopher Andrew, autor nové knihy o kontrarozvědce MI5 | foto: AP

Na labouristického poslance Johna Stonehouse upozornil v červenci 1969 americkou tajnou službu po svém útěku na Západ československý špion Josef Frolík, který si ale nebyl stoprocentně jist.

Když po informaci od Američanů britská kontrarozvědka Stonehouse konfrontovala, jeho přesvědčivé vystupování při výslechu ji vedlo k závěru, že podezření je chybné. Nebyla to však pravda a deset let poté jiný agent StB, který uprchl na Západ, poskytl přesvědčivé informace, že Stonehouse byl opravdu českým agentem.

Historik Christopher Andrew to uvádí ve své dnes vydané knize, kterou napsal na základě materiálů z archivu MI5. Stonehouse byl v labouristické vládě Harolda Wilsona například náměstkem ministra letectví či ministra pošt a telekomunikací.

Christopher Andrew

Christopher Andrew, renomovaný britský historik, je například autorem knihy Mitrochinův archiv o sovětských tajných službách. MI5 mu dala podle jeho slov "prakticky neomezený" přístup do svých archívů. Novou knihu provází řada unikátních fotografií.

Případ poslance Willa Owena, o kterém informoval také Frolík, byl jednoznačnější. Labouristický zákonodárce, kterého československé tajné služby získaly již v roce 1954, byl veden především hmotným ziskem. Podle Frolíka ho zajímalo jen 500 liber měsíčně a požadoval - přes zjevné riziko - pravidelné bezplatné dovolené v Československu.

Owena nakonec vyslýchali v lednu 1970. Přiznal se, že dostával zaplaceno od Čechoslováků za informace. Dělal to prý pod tlakem a tvrdil, že nepředal nic důležitého. Když byl pak konfrontován s výpisy z bankovního konta, rezignoval na poslanecké křeslo. Soud ho ale osvobodil, protože uznal argument obhajoby, že Owen je bláhový stařec, který nic vážného nevyzradil. Podle Frolíka však předal důležité informace o britské armádě na kontinentě.

V šoku přiznal, že je Čech

Až do sovětské invaze v srpnu 1968 byla rezidentura StB v Londýně často úspěšnější při kontaktech s britskými politiky a odboráři, kteří byli méně podezřívaví vůči Čechoslovákům než vůči Rusům, píše Andrew.

Pro Sověty byla velkou ranou v roce 1971 operace FOOT, během níž byly vypovězeny desítky sovětských špionů. Další komunistické země na naléhání Moskvy pak zintenzivnily zpravodajskou činnost v Británii. Posledním velkým špionážním případem 80. let v Británii byl Nizozemec Erwin Van Haarlem, kterého britští agenti zatkli 2. dubna 1988 v jeho bytě v severním Londýně.

Van Haarlem měl ve chvíli zatčení na uších sluchátka a přijímal v kuchyni kódované instrukce z Prahy. V šoku přiznal, že je Čech a požádal Brity, aby informovali české velvyslanectví. Stejně tak ukázal mýdlo, v němž byly ukryty komunikační šifry.

Van Haarlem byl totiž československý špion Václav Jelínek, který vystupoval pod převzatou identitou skutečného Erwina van Haarlema. Měl především pronikat mezi britské stoupence sovětských Židů, kterým Moskva zakazovala emigraci do Izraele.

Pozdější šéfka MI5 Stella Rimingtonová při procesu s Van Haarlemem uvedla, že byl ale především "spícím" špionem, který by poskytoval informace v případě války, kdy by velvyslanectví nemohlo normálně fungovat.

I když byl souzen pod přijatým holandským jménem, MI5 znala jeho totožnost jako Václava Jelínka, tvrdí britské archivy. Dostal deset let vězení a při výslechu ve vězení prý "projevoval příznaky stihomamu".

Po pádu železné opony Jelínek, který do té doby odmítal s Bity spolupracovat, začal pak na pokyn postkomunistické československé rozvědky mluvit. Z vězení ho pustili v roce 1993.

Vrátil se do ČR. Podle knihy, která o něm v Česku vyšla, pracoval ve druhé polovině devadesátých let jako tlumočník v Investiční a Poštovní bance.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš na předvolebním mítinku v Praze (28. září 2017)
Američané si lámou hlavu: Vydá se Babiš po volbách Orbánovou cestou?

Andrej Babiš se nápadně podobá Donaldu Trumpovi a výsledek parlamentních voleb naznačí, jestli se Česko zařadí po bok Polska a Maďarska, čímž by se evropská...  celý článek

Začal sjezd Komunistické strany Číny. Čeká se, že na něm upevní své postavení a...
Komunisté v Číně zahájili sjezd. Očekává se, že na něm Si upevní moc

V Pekingu ve středu začal sjezd vládnoucí Komunistické strany Číny, od něhož se čeká upevnění moci prezidenta Si Ťin-pchinga a výměna většiny představitelů...  celý článek

Americký prezident Donald Trump odsoudil násilí extremistů v Charlottesville....
Soud zablokoval Trumpův protiimigrační dekret pár hodin před platností

Federální soud v Honolulu v úterý zablokoval protiimigrační dekret prezidenta USA Donalda Trumpa, který zakazoval vydávání přistěhovaleckých víz občanům z osmi...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.