Když firma Talwin začala fotovoltaickou elektrárnu v červenci 2010 v Moldavě

Když firma Talwin začala fotovoltaickou elektrárnu v červenci 2010 v Moldavě stavět, neměla tři výjimky z ochrany životního prostředí a její stavební povolení bylo vydané v rozporu se zákonem. | foto: Karel Pešek, MF DNES

„Kmotrovi“ ODS pomohla k elektrárně selhání úředníků, potvrdil ombudsman

  • 84
Stavbu fotovoltaické elektrárny v Moldavě na Teplicku provázela řada podivných úřednických selhání. Ve své závěrečné zprávě to konstatoval úřad ombudsmana. Elektrárnu postavila bez povolení firma severočeského "kmotra" ODS Alexandra Nováka.

"Musím konstatovat, že stavební úřad v Duchcově a Magistrát města Teplice se dopustily zásadních pochybení," sepsula úřady ve zprávě zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová, která si od úřadů vyžádala vysvětlení jejich postupu.

Problematická elektrárna

Když firma Talwin začala fotovoltaickou elektrárnu v červenci 2010 v Moldavě stavět, neměla tři výjimky z ochrany životního prostředí a její stavební povolení bylo vydané v rozporu se zákonem. Přesto 1. prosince 2010 krajský úřad rozhodl, že stavba může pokračovat.

Elektrárnu dokončil Talwin ještě loni, v provozu je od letošního roku. Kromě vlivného člena ODS Alexandra Nováka byli ve firmě zainteresováni i sám starosta Moldavy Jaroslav Pok a jeho partnerka Iveta Boudišová.

Elektrárnu postavila firma Talwin, v níž má Novák půlmilionový podíl. Novák je muž s velkým vlivem. Na Chomutovsku řídí tamější ODS, v Chomutově byl dříve starostou a později i senátorem.

Novák figuruje na Topolánkově seznamu krajských kmotrů ODS. V Krušných horách vydělal desítky milionů na obchodu s pozemky a nyní se o něj kvůli tomu zajímají pracovníci Finančního analytického útvaru ministerstva financí (více zde). Novák je také zatím nepravomocně odsouzený za převzetí úplatku ve výši 43 milionů korun (více zde).

Elektrárna na Moldavě v Krušných horách začala vyrůstat v červenci 2010 v oblasti Natura 2000, kterou podle evropských směrnic musí Česko chránit. Jenže investor začal stavět, aniž by si od úřadů zajistil potřebné souhlasy a výjimky z ochrany přírody.

Tady podle Seitlové chyboval magistrát v Teplicích, který firmě v souhrnném stanovisku k projektu o potřebných výjimkách nic neřekl, ačkoliv měl.

Magistrát chybu odůvodnil tím, že "dotyčná pracovnice selhala z nezkušenosti". "Tento argument nemohu přijmout. Je v přímém rozporu s principy dobré správy," zlobí se Seitlová a vyčítá magistrátu špatné kontrolní mechanismy.

"Institucionálně jsem vyvodil následky s tím, aby se to neopakovalo," uvedl tajemník úřadu Marek Fujdiak. Úřednice přišla o peníze.

Stavební povolení vydal úřad v rozporu se zákonem

Po kiksu magistrátu v Teplicích chyboval i stavební úřad v Duchcově, který v srpnu 2009 vydal stavební povolení v rozporu se zákonem. Moldava totiž neměla (a stále) nemá územní plán. Povolení navíc umožnilo firmě stavět v nezastavitelném území obce, kde podle zákona nemají elektrárny co dělat (více zde).

"Z jednání úředníků odboru byla vyvozena pracovně právní opatření a patřičná opatření k nápravě," reagovala tajemnice úřadu Renata Kounovská.

Podle ní úředníci chybovali neúmyslně, zákon v té době byl prý nejednoznačný. Úředníci navíc údajně neměli k dispozici pokyny, podle nichž mohli správně rozhodnout.

"Ministerstvo pro místní rozvoj vydalo pokyny k umisťování staveb z obnovitelných zdrojů už v červenci 2008," oponuje Seitlová.

Nakonec stavbu posvětil krajský úřad

Kvůli chybějícím výjimkám z ochrany přírody vydala v září 2010 Česká inspekce životního prostředí předběžné opatření, jímž se stavba měla zastavit. Investor ale stavěl dál, za což dostal několik pokut. Po upozornění od inspekce celou věc převzal krajský úřad.

Kraj, kde vládne ČSSD a ODS, mohl stavbu zarazit, což však neudělal. Prý by tím firmě, jež stavební povolení získala v dobré víře a do projektu investovala miliony, vznikla újma "v nepoměru k újmě veřejnému zájmu" (více zde).

I tento postup Seitlová napadla. "Není zřejmé, co úřad považoval za újmu veřejnému zájmu a jak ji porovnal s újmou hrozící stavebníkovi," píše ve zprávě. Podle ní byly chyby úřadů v Teplicích a Duchcově tak velké, že krajský úřad měl stavbu zastavit a firmu nechat, aby se dožadovala náhrady škody po státu.

"Krajský úřad nesouhlasí s názorem veřejného ochránce práv," reagovala mluvčí krajského úřadu Magdalena Hanáčková. Trvá na tom, že kraj nemohl rozhodnout jinak.

Zprávu ombudsmana s vyjádřením úřadů nyní převzalo ministerstvo životního prostředí. Elektrárna už ale v Krušných horách podle všeho zůstane.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video